Chceš dnes udělat dobrý skutek ? Pomoz výše
uvedenému hříšníkovi tím, že mu dáš nějaké rozhřešení! Můžeš mu
ho poslat na e-mailovou adresu, kterou uvedl u zpovědi, nebo napsat
veřejně vyplněním formuláře na konci této stránky. A jestliže nechceš,
aby pod tvou přezdívkou mohl vystupovat ještě někdo jiný, zaregistruj
si ji ZDE !
|
|
dedka nemam ani jedneho...a ani som ziadneho nepoznala cize...ale k babke..hm...jednu moc nemusim aj ked ona ma ma asi rada a druha..ta je celkom OK ale zase mna nema ona moc rada..cize tak..ja jednoducho do svojej rodiny nepatrim...
|
|
|
|
Jedna babička je protivná a panovačná, druhá sice strašně hodná, ale pořád - kostel kostel. :( Děda je fajn (muž té první), druhý děda mi umřel, ten byl taky v pohodě.
|
|
|
|
Docela v pohodě. Vycházíme spolu dobře.
|
|
|
|
moc se s nimi nevídám a možná proto ten vztah není moc dobrý. takový odtažitý, ale to ostatně skoro ke všem lidem.
druhý děda byl nejlepší chlap na světě a měla jsem ho moc ráda, škoda že jsme spolu nebyli častěji - teď toho hodně lituju, mohla jsem s ním být klidně i každý den
|
|
|
|
nemám nikoho
|
|
|
|
Měl jsem je rád, i když generačně byli ode mne hodně vzdálení (až 70 let). Užil jsem si víc dědečků, jelikož přežili babičky o více než 10let. Babičky jsem bohužel zažil již poměrně nemocné a přehnaně opatrné a starostlivé (co jsem však viděl staré čb 8mm filmy tak takové v dřívějším věku nebyly). Dědeček ze strany mámy se mnou jako malým dítkem zažil "druhé mládí" - každý den jsme chodili do lesa a na procházky. Druhý dědeček byl zase velký skaut a romantik.
|
|
|
|
Prarodiče už nemám a ani jsem neměla možnost se s nimi setkat
|
|
|
|
Rodiče od mamky mám moc ráda. Vidím je téměř denně. Ale přeci jen, víc si rozumím s dědou :))
Zato tátova rodička. Té pomalu nemůžu přijít ani na jméno.
|
|
|
|
Ze svých prarodičů si bohužel pamatuji jen na babičku z tátovy strany, přesto že jsme u ní bývali na prázdniny, nikdy jsem ji neměl dvakrát v oblibě. Byla ten typ, který mluvil pouze tehdy, pokud na něco odpovídal.
|
|
|
|
už žádnej
|
|
|
|
No, s prarodiči vycházím perfektně - poslední umřel v roce 98 ...
|
|
|
|
Mí prarodiče ze strany maminky jsou fajn a mám je ráda, i když jsou takoví nervózní, všechno jim vadí, ale vždycky se o mě zajímali a proto je považuju za babičku a dědu. O rodičích táty to říct nemůžu. Jeho rodiče jsou rozvedení a každý z nich má už delší dobu někoho jiného. Nikdy se o mě a brášku jako vnoučata nezajímali, nemám k nim žádný vztah a ani se s nimi nechci vídat.
|
|
|
|
S babičkou i s dědou vycházím naprosto bez problémů :)
|
|
|
|
Ja uz mam jenom jednu babicku a vychazim s ni dobre.
|
|
|
|
děda je po smrti a babku jsem neviděl od narození.. tak asi tak
|
|
|
|
mám dobrý vztah k oboum babičkam...dědu už žádného nemám, ale kdybych s nima bydlela, tak bych asi zmenila názor.
|
|
|
|
No já u prarodičů přes tejden bydlim. Mám je ráda, ale jak je pořád vidím, tak mi už někdy lezou na nervy. Ale jinak jsou fajn. A druhá babička je taky v pohodě :o)
|
|
|
|
Jsem hodně po dědovi, tak si s nim skvěle rozumim. Bolí mě představa, že rok za rokem stárne a slábne a já ho znám přitom tak krátce a málo :( S nikým v rodině si tolik nerozumim...
|
|
|
|
Mám je ráda, ale s dědou jsem občas ve při, protože velmi rád diskutuje a nikdy nechce uznat, že se mýlí.
|
|
|
|
mám už jen babičku a s tou si rozumím víc než s matkou, vždycky měla pro mě pochopení a teď mi moc pomáhá
|
|
|
|
No jedni moji prarodiče jsou super, oba dva. Druhou prarodičku bych raději neznala.
|
|
|
16 
5 
36 