KarelPavol
Mám, pořád tu jednu a na dotaz, jak se mi to povedlo... Byly to delší časy dívání se na sebe, pak sem jednou jel vlakem sám ve čtverce, tak se zeptala, jestli je místo, tak ano, sedla si ke mě a začal sem já první mluvit, ona odpověděla atd... No a pak sem zjistil jméno, tak jí začal psát, dojel k ní, pak ona k nám atd.... A tak se to vyvinulo.
Základem bylo nechtít vše podle sebe, ale nechat trošku se uklidnit, aby si taky mohla prosadit určitě věci, které sou pro její povahu lepší, aby se cítila v pořádku a v bezpečí, prostě vycítit ty momenty, co jí vadí a co ne.
Ale tak výhoda byla ta, že nikoho neměla předtím, já taky ne, takže jí to nepřišlo divné si za mnou sednout první a byla na tom zrovna tak jak já
Jinak pak už se mi začala svěřovat s něčím, ze srandy mě tak pošťuchovat slovně nebo zlehka fyzicky, věřit mi a já taktéž, to je důležité... No a tak se věci mají, že je to na pohodu holka a jde to i přes to, že je to trošku domina
