Kdyby ses chtěla zjevit už v sobotu, tak ve čtyři v hospodě.
Měj se!

Prima, to jsem rád. Lidi umějí být větší svině, než by do nich člověk řekl

A jsi dost silná i na to, aby sis vědomí čistého štítu udržela i poté, co by se někdo rozhodl věci, o kterých píšeš, zneužít proti tobě, a to ne ve formě morbidního humoru? Musíš mít štíty na 100%. Vlastně.. to je ze StarTreku. Nenacházím jiné vhodné přirovnání

Tak jsem ti chtěl napsat, že tohle asi nepatří mezi věci, které by stálo za to probírat veřejně, zeptat se, jestli...

...a koukám, že Angelus se toho už ujal Člověku se nemusí zrovna chtít se litovat veřejně, ale může mu udělat dobře, když ho někdo polituje v soukromí. Nebo aspoň ho vyslechne a pochopí.

Ano. Napsal jsem ti na něj.

Moc se nelísej, Vlčku, máš tady mnoho a mnoho neomluvených hodin, jsem zvědavý, co s tím uděláš.

Ale vážně - obvykle lidem, kteří sem přestanou chodit, blahopřeji k tomu, že se mají dobře, nebo aspoň lépe. Tobě, podle toho, co píšeš, to skutečně říct nelze - byl to asi dost nezáviděníhodný půlrok. Snad se s tím skutečně dokážeš nějak vnitřně srovnat, a ten cynismus není jen taková skořápka, aby nebylo vidět, co se děje uvnitř.

Není zač. Drž se...

Mimochodem, něco mě teď napadlo. Ale asi to není nic, co by bylo dobré probírat veřejně. Mohl bych ti napsat na mail? (mám ještě tvůj starý, nevím, jestli na něj chodíš)

Tak, pokud ti to pomáhá, tak to je pravděpodobně v pořádku. Tragédie asi má sklon přecházet do určité formy humoru. No... přeji ti, ať se s tím vším nějak vyrovnáš. Ať už jakoukoli metodou.

Eh, to raději nechtěj vědět Ale velký podíl na mém nevěřícném zírání má i to, že to je pár dnů (max týdnů), kdy jsem si na tebe vzpomněl a říkal si, jak se asi máš, takže... jak se máš?

Vow. Vidět tě tady po takové době mnou vskutku otřáslo. Škoda že tady chybí zírající smajlík s otevřenou pusou.

Ahoj Marku, kdybys přeci jen ještě někdy zavítal na můj profil, jsem ráda, že už ti je lépe. Děkuju za hezká slova a přeju vše dobré do budoucna. Promiň, že jsem neodepsala dříve, bohužel teď už na zpovědnici skoro nechodím, jsem pořád v jednom kole.

Ahoj, už se mám zase dobře. Měl jsem teď hodně složité období, ale tady nechci podrobnosti psát. Všechno je už v pořádku. Myslel jsem na tebe často v minulých několika měsících. Jsi pro mě důležitá. Pěkný den přeje Marek

Ahoj, taky věřím, že to ta moje holka zvládne Neber těch prášku zrovna málo, ale dělá všechno jak má, chce jít za doktorkou, jestli jí nesníží dávky atd ... prostě maká na sobě a myslím si právě taky, že jen proto, co člověk prožil, zvlášť když z toho chce ven, tak si nezaslouží být jen proto odstrčen, ale třeba i o tom povídá v tom rádiu co byla, že jen 13% lidí si dokáže představit vztah s takovým člověkem. Mně jinak přijde naprosto normální, tedy zatím a chci jí být podporou. Teď spolu budeme bydlet, tak to bude opravdová zkouška Odkaz, kde moje přítelkyně byla v rádiu a mluvila o tom: https://www.mixcloud.com/radiovrak/lucka -sebepoškozování-emočně-nestabilní-poruc ha-osobnosti/

Ahoj, poradíš mi? S tebou jsem si tenkrát psal a bylo to u tebe jinak, ale víš něco u hraniční poruše osobnosti. Píšu si s holkou, která trpí sebepoškozováním, prej to nejde vyléčit, ale dá se to krotit. Jaký na to máš názor? Zdá se mi fajn, ale myslíš, že by to mohlo nějak vadit ve vztahu?

Hezky jsi kokošce radila.

K citátu:
Citát se šířil pár let zpátky po internetu. Mě k němu přivedla jedna cholerická kamarádka věčně se topící v depresích (zajímavá kombinace kamarádský vztah s hóóódně velkou rezervou). Jeho přesný původ však netuším.

Tak tou novou prací přijdu určitě na jiný myšlenky, ale nikoho jiného teď stejně nechci. Spíš bych to chtělo oddych když už

Děkuju Tak dost možná sebou nechám mávat, ale vždycky mu to dám sežrat, skoro nikdy za ním nedolejzám, ale je to stejně uplně k ničemu když je potřeba tak jsem na něj i dost ostrá, ale převychovat se nedá. Já k tomu rozchodu prostě musím dospět.

Zvlášť když je nevěra v 90% způsobena neschopností partnera.

dík...