ahoj,právě čtu tvojí zpověd. Zajímalo by mě jestli jsi vůbec někdy byla štastná, nebo proč to své štěstí nemůžeš najít?Co pro tebe vůbec to "štěstí" znamená? Já píšu jen pro to, že občas řeším taky podobnej problém..a neznám přesně odpověd.
I přesto, co tady píšeš, nevzdával bych to! Štěstí (třeba o tom nevíš) na tebe určitě někde čeká.Jen ho najít..

Aladinko nechceš zajít na oběd? Sice jsi mladší, lépe se vyjadřuješ, budeš zřejmě o dost inteligentnější než já a taky jsi o něco málo víc na dně, ale pocity máme podobné. Hlavně co jsem koukala na starší zpovědi. A já mám hlad a všechno se mi sesypalo tak, že nemám s kým jít. Tak kdyby sis chtěla vzájemně zadepkařit, můžeme spolu.

Možná trochu opožděně (na tvou zpověď jsem narazil až dnes), ale i tak mi to nedá:

To zvládneš Aladinko! Věřím že když budeš chtít a dáš do toho kus sebe tak zvládneš všechno

Kdyby něco tak křič. Uslyším tě.

Čau,

co, jak to jde, nějaký nový posuny životní ? nebo plány do budoucna ?

můžu ti kdyžtak nějak pomoct ?

Ahoj,

pročetla jsem si několik tvých zpovědí a to, co píšeš, je mi osobně dost blízké.

Jestli jsi z Prahy, ráda bych ti doporučila výborného psychologa. Ale je placený, 600/hod, což je dost, ale já té "investice" určitě nelituju. Nechci psát jméno nebo odkaz sem na stránky, tak kdybys chtěla, napiš mi na mail - leenaa@email.cz.

Kdyby sis chtěla popovídat nebo vyslechnout, tak budu taky ráda, když se mi ozveš. Přeju (nejen dnes) krásný den .

Já Tě budu mít rád ....

Ahoj Aladinko,
v tomto máš pravdu.
Já jako rodilý Brňák to bohužel vnímám trochu jinak, ale nezbyde mi nic jiného než si zvyknout.

Ahoj,
v čem Ti to přijde tak lepší?

Ahoj,
budu muset do Prahy.

To se omlouvám,
pokud jsi veselé, tak je vše v pořádku.
Já udělal státnice tento týden, školu mám za sebou. Už mě čeká pracovní proces.

Ahoj Aladinko,
nebuď smutná!
Vždyť život není jen o partnerských vztazích. Můžeš si třeba budovat více přátelské vztahy, ne?
Jak Ti to vůbec jde ve škole a v práci?

Ahoj... hele snad ještě neni pozdě reagovat na tvojí předešlou zpověď.

To já kupodivu taky moc dobře znám tu naštvanost když tě někdo poučuje.

Podle mě je to způsobený tim, že ten dotyčný to dělá s myšlenkou, jako že ti řekne něco o čem je přesvědčenej, že to on ví a ty ne. Aby ten druhej pochopil jak moc je hroznej a začal se jako zlepšovat nebo co :D Protože když někomu pomžeš bude ti přece líp ne ? (zase jen další sobeckost...)

No a nejhorší je na tom podle mě to, že tohle by mohlo pomoct jen v případě, že nemáš ani tušení, co děláš špatně... jako když si někdo dává po ránu do kafe sůl místo cukru a neví o tom. To jo.

Ale je fakt že ty si právě až moc dobře uvědouješ, kde je chyba. To jako já když jsem dřív měl problémy nad kterejma jsem myslel pomalu vod rána do večera a teď ke mě někdo přijde a řekne mi co dělám špatně a jak se toho zbavit jak kdybych to nevěděl ? No tak to ať jde do prdele když to nechápe... bych ho chtěl vidět v těle toho druhýho.

Teď jsem měl fakt skvělej pocit a je mi jasný že to je z toho, že jsi na mě myslela :--)

Tak alespoň vidíš že určitě dokážeš i dívat. Tohle u mě neni normállní :--D

Počkej, to ti vrátim :--D

No, to jsem myslel s tou zátěží...

A pozná se to tak, že ti neni zrovna nejlíp a pořád si dokola přivoláváš problémy.

To proto, že se potřebuješ zbavit nějakýho špatnýho rozhodování z minulosti a nemůžeš se spávně rozhodnout vyřešit problém, když žádnej neni.

Co si tak ale řikám, tak na tu karmu je stejně nejlepší se vykašlat. Stejně jenom škodí.

To rači se zaměřit naopak... na dharmu. Ta se hodí vždycky.... To třeba když někomu pomůžeš i když z toho nic nemáš...ale vlastně z toho máš víc než peníze nebo slávu, páč ti to zruší tu karmu žejo.

Protože jsi víc zablokovaná, než jsem já sám kdy byl.

Jako že máš dost vysokou karmu, jestli víš co to je.

Nadruhou stranu si ale pořád řikám, že to snad neni možný že se to takhle táhne... když to vypadá že se s tim snažíš něco dělat. Snad to má nějakej důvod, kdo ví.

To mě uběhly poslední 2 roky jak nějakej tejdenní výlet. "život" je fakt krátkej když si ho užíváš... a to nemám zatim ani vztah. A co ty ?

Hmm, tak to ses zeptala fakt dobře :D Z toho jsem měl ze začátku taky dost deprese...

Je fakt, že kdyby se budoucnost dala nějak předpovědět, nic by vlastně nemělo smysl. Stejně by se stalo to co se stát mělo, bez ohledu na to, co uděláš.

Naštěstí to ale v životě funguje tak, že budoucnost se teprve tvoří a je taková podle toho, co uděláš zrovna teď, protože to je to jediný skutečný.

Jinak co se týče toho jak to s tebou bude tak si myslim, že i když to máš nepředstavitelně těžký, stejně tu vidim nějakou šanci. Stačilo by se do někoho jen zamilovat a bylo by to.

To bych si taky přál konečně... poprví a naposled... a když už by se to tam všechno otevřelo, tak doufám, že snad bych jí dokázal mít natolik rád, že už bych na tomhle světě nemusel bejt nikdy úplně bez ní, tim jako myslim, že když by se jí něco stalo, taky by mě to na místě položilo.... to už snad ale budem oba seschlý a vrásčitý.

Čaau,

Pamatuješ si na mě ještě ? To já na tebe až moc dobře

Tak abys věděla že se o tebe zajímám a vim že existuješ. A jelikož už jsem se dost vcítil do tvojí situace, tak se o tebe pravděpodobně budu zajímat až do konce života,protože jsem zvědavej jak to nakonec zvládneš.

A jestli chceš (respektive já chci abys sama za sebe chtěla), tak ti moc rád zkusim poslat zas nějakou enerii léčivou. Už docela chápu jak to máš se svym tělem a je mi jasný, že by byl zázrak, kdyby si do tebe našla cestu jen trochu... víc. No tak alespoň už to bude jenom plus.

Každopádně bych se ale zaměřil jen na léčivou energii a žádný symboly, přeci jen už je to dost dlouho od zasvěcení a mělo by ti bejt podstatně líp než kdy dřív... ale podle toho co píšeš to vypapá, že ses sice snažila, ale zatim je ti spíš hůř, protože si sebou pořád táhneš to břemeno, který se jen zvětšilo.

To já ti ale pořád věřim, že se ti to nakonec zlepší. Přeci jen mi přijde, že jdeš správnym směrem... jako s tim klukem kterýho si opustila... mám pocit, že tohle bylo něco hodně dobrýho co jsi udělala a zasloužilo by si to odměnu... přeci jen určitě existuje někdo, u koho bude to spojení taková síla, že to prožiješ i ty (jestli to teda můžu takhle hnusně říct). Tohle asi fakt nikam nevedlo a když si najde nějakou pro něj dobrou holku, tak jeho myšlenky na tebe ti taky pomůžou k sobě někoho přivolat.

No... radši už tu nebudu psát slohy :D napiš kdyžtak na mail.

A hlavně zapomeň na to, že bys mě nějak obtěžovala nebo tak... je ti snad jasný, že u mě máš vždycky dveře otevřený ne =).pa

ahoj, ráda se ti podělím o své zkušenosti a takové, ale tady je to takové divné, moc veřejné, vyměníme si mail?

ahoj,

moje cesta k zahořknutí? heh, ani nevím, popravdě ani nevím, kdy a jak to přišlo, ale mě by spíš zajímalo, jak se toho zbavit Už si přesně nepamatuju, co bylo ve tvé zpovědi, ale chtěla jsem se tě zeptat, jestli někdy býváš zahořklá třeba i na partnera, nebo tak. U mě se to totiž celkově tak nějak nedá ovládat a přijde mi, že jsem zahořklá spíš z chlapů, než ze života a občas je nedokážu vidět jinak, než jako hnusné a perverzní hovada, co neumí nic jiného, než šuk*t pokaždé jinou sukni a v tu chvíli je tak nějak ,,nenávidím,, . Bohužel. Je pravda, že jsem měla pár vztahů a všechny byli hrozné, natrefila jsem na špatné muže, ale díky tomu už jsem i tak nějak ztratila naději, že bych mohla potkat nějakého lepšího, protože mi přijde, že jsou všichni tak nějak stejní jako kdyby to byla nemoc.

Reaguju na tvoji zpověď Zahořknutí, kdyby jsi chtěla, můžeme si o tom popsat, mám to samé...