**El Fůňo Kazmír**
El Fůňo Kazmír kráčí v dál,
myslí si, že ovládá sál.
Rozhazuje řeči sem a tam,
a pak se diví, že zůstal sám.
Na hlavě korunu z papíru má,
o vlastní slávě si básně skládá.
Když přijde chvíle ukázat čin,
najednou hledá nejbližší stín.
Vypráví historky od rána do noci,
jak prý má talent a zvláštní moci.
Jenže když pravda zaklepe na vrátka,
ukáže se, že je to jen pohádka krátká.
A tak se nese krajem zvěst,
že není žádný rytíř z cest.
Spíš komik, co hraje velkou hru,
a často skončí v malém průšvihu.
Proto si lidé šeptají v zákulisí:
„Tenhle člověk moc parády nenadělá si.“
Ať se nezlobí, ať nevolá poplachák —
**El Fůňo Kazmír je prostě trapák.**