Jsi už unavený, skoro až malátný, odpočiň si konečně. Pořád bys bojoval, ale už ti dochází síly, jsi zesláblý, tak strašně moc zesláblý, sotva už zvedneš paži. Lehni si a odpočívej válečníku, uvolni se. Jakmile se uvolníš, tvoje mysl se otevře a ty budeš mít vizi, tvoje podvědomí k tobě bude promlouvat o tvých potřebách. Uvidíš světlo, luxusní zahradu zalitou světlem a tam plno fajn kluků a krásných holek. Jsou to liberálové, svobodomyslní a pozitivní lidé, lepší společnost. Je to místo bez přehnaných pravidel, je to místo divokých mejdanů, je tam pivo, je tam přátelství a je tam sex. Tam nehrozí už panictví. Je tam vše, co potřebuješ. Stačí se zbavit nacionálního puchu a otevřít brány svěžímu liberalismu, vize se začne naplňovat.

STARÁ ŠKOLA: Jak jsi na to přišel? Hodně dlouho jsem tam s nikým nemluvil. Zřídkakdy tam vůbec nakouknu, a když už, tak hned zas odejdu. Jestli jsi mě tam někdy nedávno potkal, tak jsem to nebyl já.

Zdár Gleite, koukam, že zase chodíš na online ZP. Ani bych tě nepoznal, starý brachu. Nějaks nám změknul, dřív jsi byl radikálnější. Asi to stáří, co?

Ale co bych psal? Ty víš všechno nejlíp, tak to dál piš za mě. Já si to vždycky rád přečtu.

Mám skvělý nápad! Celou dobu je tu Zpovědnice pro smutné lidičky, zatímco ty sem chodíš a hraješ si na siláka. Přitom jsi smutný, osamělý, jsi křehký a choulostivý, jsi zranitelný a vnitřně chřadneš. Celou tu dobu máš přitom k dispozici Zpovědnici, aby ti pomohla, a ty to nevyužíváš, i když sem chodíš. Nápad tedy zní, otevři své citlivé srdíčko a svěř se Zpovědnici, začni doopravdy psát o tom, co tě trápí, vyjev svou slabost. Je toho hodně, co v útrobách skrýváš. Vyplač se tu. Zpovědnice ti pomůže.

Působíš na mě jako křehká duše. Velice křehká. Ta tvrdá slupka je jen maska pro skrytí té křehkosti, která se skrývá uvnitř. Co se tam skrývá? Zranitelná lidská bytost, žádný nadčlověk, kterým nemůže být nikdo, a kterým se snaží být ti, kteří se cítí příliš slabí, tím si to kompenzují. Chybí ti láska ženy. Je pravděpodobné, že to má hluboké kořeny a bude problém už ve vztahu s matkou. Dost možná byl také chladný. To se pak příznačně přenáší na druhé ženy. Co vyzařuješ, to také přitahuješ. Vytváření a řešení umělých problémů však jenom utíkáš před pohledem do tváře tomu, co skutečně potřebuješ řešit.

Není většího neštěstí, než-li žít osamělý život. Nač je dobrá politika, nač je plný bachor, nač je cestování, když nemáš s kým sdílet svůj život, když tvá postel je chladná a nikdo tě neobejme. Najít někoho, kdo tě obejme, kdo udělá z cestování pro tebe mnohem krásnější zážitek, kdo rozzáří tvůj život, to je tvůj ultimátní cíl a nemá smysl, abys plýtval mentální energii na cokoliv jiného. Přecii jen, kdo chce změnu, ten musí začít od sebe. Tobě je teprve 22, takže ještě pořád můžeš obrátit o 180 stupňů a udělat vše pro to, abys za pár let nelitoval ztraceného mládí.

Ahoj Gluty, vážně je politika to, co ti nejvíc leží v hlavě? Podle mě je to jenom zástupný problém. Skutečný problém je ten, že se cítíš sám a všemi odstrčený. Jak může pomoci národu někdo, kdo nedokáže pomoci ani sám sobě? Já bych na tvém místě úplně pustil politiku z hlavy a plně se soustředil na to, jak zlepšit svůj život.

Samota - 45 %
Stagnace - 25 %
Bezútěšnost - 15 %
Beznaděj - 10 %
Vnitřní prázdnota - 5 %