Jj, to je hezčí pohled než na můj ksicht. To byla naše zachráněná koťata, na která se matka vydlabala a nechala je napospas v kůlně :D
Jasné, doufám, že předtermín dobře dopadl
Mě by zajímala jedna věc, vím od bratra, že medici to mají mega těžký a musí se pořád učit a na nic nemají čas, ale taky jsem na druhou stranu slyšel, že si pořád někde vylévají mozek a hýří... Tak jak to je? :D
To přirovnání s letadlem je taky docela nefér, protože tam opomíjíš fakt, že nemusíš vůbec nic dělat, jen zaplatíš letenku, vezmeš si nějaký oblbovák, kinedryl a pak už se piloti postarají o tvé bezpečí a letušky o tvůj komfort. Nemusíš nic umět, nečelíš žádnému riziku, jen sedíš na zadku a čekáš, až se objevíš v cíli.
Tohle je zhruba to stejný, jako když jsem šel na tu erotickou masáž - taky jsem se hrozně moc bál, ale zároveň jsem věděl, že se mi nemůže nic stát, že o nic nejde, že nic nemusím, že o mě bude postaráno... Byl to jen iracionální strach, jako s tím letadlem. Tak jsem se jednou dokopal, dal si dva panáky tvrdýho a šel jsem do toho, celkem jednoduché.
Na toto by přirovnání s letadlem sedělo, ale přidaný problém u těch "námluv, balení, oslovování, seznamování", nebo obecně socializace (nebo jak to vše nazvat) je, že nejenže je tam ten strach, ale taky v mém případě naprostá neznalost a neschopnost, co a jak dělat - to jsem se snažil říci v mém přirovnání tím, že ti "hodí k nohám výbavu, kterou jsi nikdy neviděla". Takže máš kombinaci obojího, což už je docela v prdeli.
Takže přidej k tomu tvému přirovnání podmínku, že si to letadlo musíš odpilotovat sama, a možná budeš mít izomorfní problém
Na Ibizu se tak prostě nedostaneš, stejně jako se někdo jako já nedostane do vztahu
Jinak přeju šťastné a veselé, samozřejmě!
