Díky Vyjádření pochybností má podle mě v reakcích na zpověď své místo. Obvlášť když je to rozvedeno a podáno slušně, jako jsi to v dané zpovědi udělal Ty.
Taky se měj pěkně!

Ahoj, chvíli jsem zde nebyl, to je pravda. Daří se daří, člověk se snaží a ono to nějak jde. Hlavně nekoukat moc dopředu a soustředit se najeden úkol/boj za druhým… dokud nebude víc sil. Co ty? Jak to jde?

B7 opravdu není drink…
https://www.beskydskasedmicka.cz /trasa-zavodu/

Ahoj, tedy pokračuju v debatě:
musíme se ptát, k čemu demokracie vlastně je?

Shrňme si objektivní fakta: kvalita života pomalu roste, množství práv člověka také (zatím, i když to se asi zastaví). Demokracie taky dosud víceméně rostla.
Buď je to korelace, náhodná či třeba odvislá od stejných předpokladů, anebo to spolu souvisí.

Pokud to spolu souvisí, můžeme pokračovat dále.
Zastupitelská demokracie (přímá demokracie v tomto množství není asi reálná) stojí na principu cirkulace moci a rozrušování elit. K tomu, aby ses dostal k moci, potřebuješ peníze, ty vyhrávají volby.
Ale abys mohl mít peníze, musí fungovat sociální mobilita, tedy princip, že dělník vystuduje a stane se podnikatelem, vyšší střední třídou, naváže styky, může úspěšně kandidovat.
Jenže pokud máš moc, je tvým přirozeným zájmem ji udržet a přenést na děti.
Vzniká tak paralelní ekonomika známostí, zcela přirozená věc všech režimů, vyjma těch přísně aristokratických.

Proč o tom mluvím: politik chce moc, chce, aby tobě bylo hůř (to je smysl moci), abys měl méně svobody, aby on měl výhodu a moc nad tebou. Ty chceš ale to, aby politik hájil tebe proti někomu jinému, a on to musí částečně plnit, aby vyhrál v konkurenčním boji. Z toho ale vzniká populismus, vládne zde asymetrie informací, volič nikdy neví víc než politik. Myslím o zákulisí a o tom, co se dá doopravdy vyjednat.

Takže se zdá, že demokracie vlastně nefunguje. Protože ať volíme jakkoliv, nikdo nedosáhne svého, vyjma politiků, kteří navíc mají styky i mezi partajemi.

Jenže přes to všechno kvalita života tak nějak roste. Co je tedy smysl demokracie, když ne to, že občan volbou rozhoduje o podobě zákonodárství? Přirozená decentralizace a legitimita kontroly? Investigativní novinářství? Co politikům brání, aby to zabalili a nastolili aristokracii?

Důvod, proč prý padlo otrokářství, je efektivita, že když z toho něco máš, jsi ochoten pracovat hodně a dobře. Roste výkon i potřeba. To nepotřebuje úplně demokracii, ale demokracie, když začne, asi nějak dobře chrání status quo a překáží při snaze tohle rozbít. Jenže demokracii lze kupodivu rozbít snadno, to je rozpor s předchozím.

Možná jsme objevili limit demokracie, který se nakonec rozpadá v dvousměrný systém: elitarismus versus populismus. A bez resetu se promění v nějakou formu totality?
Máš pravdu, že si opravdu vybíráš mezi dvěma zmrdy. Politik rovná se zmrd. Politik to nikdy nemyslí dobře. Aby to fungovalo dobře, musí to někdo myslet dobře.

Teď jsem jen shrnul, co jsme řekli předtím, k tomu přidal nějaké přemýšlení nahlas. Odpověď ale nemám, vypadá to, že demokracie nějak zatím funguje, a to i přes to, že její mechanismy samy o sobě jsou zjevně nefunkční. Ne že by mi to dávalo smysl.

Zvědavej: V pohodě, rádo se stalo

Ahoj, tak už to chápu, díky vysvětlení. Dík.

Díky za reakci a díky za radu, nicméně ji musím oslyšet - nikdy jsem tě netahal ani do hospody, natož do nějakých sporů. Ten kitát jsem ti přeposlal spíš v naději, že ho uvedeš na pravou míru - což jsi udělal a za to ti děkuji ještě jednou

Zvědavej:

Ano, ta hláška souvisí s obrázkem.
Jde v zásadě jen o vtípek.

Je tam meruňka, která mi nepřipomněla vagínu, ale zadek.
A za tou meruňkou vidím cibulku (ovšem docela velkou, v poměru k tomu zadku).
Zbytek zátiší tvoří prázdná role toaleťáku.

Je to jen vtípek, kterému jsme se v daný večer, kdy fotka vznikla (fotky, půl hodiny jsem vybíral nejlepší záběr) smáli.

Nehledej za tím nic jiného, jde jen o meruňku, která vypadala jako prdel.

Ahoj Aliene,

konečně se dostávám k obšírnější odpovědi.
Ale když tak o tom přemýšlím, tak vlastně není moc co popisovat.

Asi se oba shodneme na tom, že by do vztahu měli dávat oba partneři. Měli by se o vztah oba snažit.
A soudím, že Hodislava, poté, co jsem si s ní psal trochu detailněji, zastává stejný názor.

Problém byl asi hlavně v tom, abychom se vzájemně pochopili.

Hodislava má samozřejmě pravdu, když tvrdí, že vztah z právního hlediska k ničemu nezavazuje (vztah, kdy
spolu lidé jen chodí, manželství je samozřejmě o něčem jiném). Ale když jsem si s ní psal, tak mi přišlo, že i ona
souhlasí s tím, že vztah nemůže být jenom o jednom z partnerů.

Rozdíl mezi mnou a Hodislavou byl hlavně v tom, že já neposuzoval pouze právní hledisko, ale i to přirozené.
Vztah přináší i povinnosti - ne z pohledu práva, ale z pohledu zodpovědnosti.
Hodislava v zásadě psala o tom (pokud jsem ji správně pochopil), že pokud se oba partneři nedovedou na svých rolích (a "povinnostech")
domluvit, měli by jít od sebe. A s tím souhlasím, sám jsem tomu týpkovi psal, ať svoji "partnerku" pošle k vodě.

K rozdílům v disusi.

Ono to není o tom, proti něčemu bojovat. Je to o tom, vyjádřit své názory a zároveň se snažit pochopit
názory protistrany. Pak se lze na něčem shodnout.
A i když ke shodě nedojde, tak je zkrátka potřeba respektovat, že má ten druhý jiný názor, i když s tím názorem
nesouhlasím.

Měli bychom umět mít rádi lidi, kteří mají názor, se kterým osobně nesouhlasíme.

Vícekrát už jsem psal o pluralitě názorů a možná jen dodám, že není dobré tvořit si názory jenom z pocitu, nebo ze svého
přesvědčení.
Už xkrát jsem Ti psal, že jsem byl s Kaitenem na pivu jednou. On si dal asi tři, já v tu dobu nepil. A na ten sraz
mě nepozval Kaiten, chtěl jsem poznat Vílu, a společně se to sešlo.
Na sraz jsem přijel hlavně kvůli Víle (a ano, v druhé řadě kvůli Kaitenovi, také jsem ho chtěl poznat).

A Kaiten správně připomíná, že jsi mi napsal, že jsi vůči mně kvůli tomuto srazu ztratil důvěru. Tím jsi mě
upřímně nasral a dal jsem Ti to najevo.

Ale vraťmě se, nechci se s Tebou bavit o Zpovědnici a jejích moderátorech, o tom jsme si napsali spoustu textů a stejně
se neshodneme. Je to zkrátka ztráta času.

O jiných věcech si s Tebou rád popovídám. I když jsi mi nasral na hlavu tím, že mi chceš určovat, s kým bych se měl (a hlavně
neměl) bavit - to jsem Ti také psal, mám Tě rád, jako jednu z relikvií ze své minulosti.

"Víš, co říkám každému, kdo blíže interaktuje s kaitenem, sorayou apod?
A to i tam, kde mám ty lidi jinak rád.
-Nezlob se, ale dále s tebou nechci mít nic společného, jsi bezpečnostní riziko.-
Musel jsem kvůli tomu bohužel ukončit předtím velmi dobré vztahy např. i s Opcomem, kterého jsem bral 20 let za kamaráda a mám ho rád. Poté, co ho kaiten účelově jen kvůli mně vytáhl na pivo a proti mně zmanipuloval a nabulíkoval mu různé lži (jo, až takový je to magor), se holt nedá nic dělat. Prostě to Opcom nepochopil, co z něj udělal za blbce, nenaděláš nic"

Eh... netušil jsem, že tě ten jeden sraz bude stát dvacetileté přátelství s Alienem.

Ahoj. "to muselo bolet" souvisí s obrázkem? A co na něm je? Nejdřív jsem myslel, že to je nějaká umělá vagína, ale vidím tam broskev, cibuli a něco divnýho vlevo.

Aliene, jsem rád, že se konečně po dlouhé době v něčem shodeme
No, asi se shodujeme ve více věcech. A v mnoha jiných se rozcházíme. To je ale podle mě v pořádku.
A jsem rád i za to, že ses ozval.
Na plnohodnotnou odpověď prosím ještě počkej, dnes jsem tu jen na chvilku.

Čauky hackeři, poraďte chudákovi ve 1269083.

Opcomku, kamaráde

Ad tvé poslední příspěvky u Hodi na vztahové téma
Zhruba 99% shoda (neptej se mě na to 1%).

To jen, aby ses se mnou pořád nehádal.
I když si zas určitě i tady něco najdeš.

Ps: Jen se obávám, že na současné feminisované zpovědnici už je tahle snaha skoro tak marná, jako házeti kamínky na želví krunýř, ve kterém už není želvy.

Ale obdivuji tvou snahu snažit se i tam, kde já to už dávno vzdal.
Obvykle jsem to já, kdo stojí, když už ostatní leží nebo odešli.
Ale na ty femi nemoci už ani já jako pan primář fakt nemám čas ani náladu.
Jistě, ty v tom stále vidíš poctivou starou diskusi a výměnu názorů.
Nejpozději od covidu se mi zdá, že viz výše ta želva. Já už to přeskakuju, v televizi i na netu, to se nedá (tv už radši nemám, heh).
Nemám nějak potřebu diskutovat s kýmkoliv o tom, co mu někdo řekl, že si má správně myslet a kdo si myslí něco jiného, toho má třídně nenávidět.
Lidi a ženy mají z propagandy svá dogmata, se kterým se dnes už ani za tisíc let debatění nehne. Kde jsou ty fajn časy, kdy to s mnohými vzájemně šlo.
Jasně, s letitými kamarády osobně to asi ještě občas jde.

Každopádně, kdo by to byl kdysi řekl, že zrovna my dva budeme oproti zpovykaným ženám jednou hájit vyvážené vztahové role/práva a povinnosti mezi mužem a ženou, že?

Hodně síly v marném boji s feministickými stojatými mlýny.
I kdybys jednu přesvědčil, tisíc za vteřinu jich rektálně vyprodukují vš, socsítě a tv.
Oni to pak muslimové po zabrání Evropy vyřeší se slečnami přes noc, njn.

Přeju pevné zdraví a pevnou rodinu

Pardon, koukám, že se mi to okopírovalo dvakrát. Je to chyba, i když netuším, jak se to stalo.

Ne. Myslím, že si mi nepovedlo myšlenku tak, jak jsem to chtěla. Zkusím to jinak. Není "právo" chtít, aby žena doma pracovala, uklízela, vařila. Zdůrazňuji to proto, že je to společná dělba povinností. Nějak. Ale současně si položme tu otázku, kterou asi řešíš. Když by to tedy měla být osoba, která jen parazituje na druhém. Když do vztahu nic nedává. Proč jí teda živit. Když s ní zřejmě není ani řeč. Přesně. Proč. Proč s ní vůbec být???? Proč s ní teda je???? A na to mi nikdo neodpověděl.

"A pokud je člověk ve vztahu, má právo očekávat, že když dává, bude i dostávat."
Právem bych to právě nenazvala. Spíš zdravým očekáváním. A chápu zklamání, že se to neděje. Protože pak to skutečně není vztah. To bolí. A je to neskutečně bolavá součást začátku vztahu, kdy se může ukázat, že ti dva jsou prostě nekompaktibilní. A ukáže se to právě na těchto detailech. Je to šok. To, co pro někoho je jasné tak, že má dojem, že o tom netřeba diktuovat … tak ten druhý za úplně stejnou minci bere úplný opak. A buď se přizpůsobí … nebo ne. Ale nemusí. Nemusí!!!

Protože .... vskutku se nenajde advokát, který by u soudu vymohl nařízení, že ten druhý musí, musí, musí!!!. Doma vařit, nebo zametat. Nebo platit. To by měli taky oba dva, když na to přijde. Respektovat, milovat, pracovat na vztahu. Pečovat. Bohužel. Tady se asi navíc míjí prostě nahlížení do toho, jak vůbec má fungovat dynamika vztahu a domácnosti a s tím náležitosti spojené. Vidíš to v naší diskuzi. Já v tom vidím nátlak „já živím, tak ty vař“, a ty zase jasné „já nemůžu doma dělat všechno“.

Tady to vzájemné očekávání jde prostě do kýble. Tady se prostě vrátím k tomu – pokud to nefunguje, proč to živit, a doslova, proč to ŽIVIT, jí i ten vztah, dál???

Autor se asi snaží vztah zachránit a snaží se řešit, jak to doma nastavit, aby vztah fungoval. Jak ji přesvědčit, aby to pochopila, a ujmula se toho. Já si prostě myslím, že řešením není se domáhat práv, viz výše. To má být oravdu dobrovolné. Nemá smysl, aby ten druhý dělat něco, jen proto že musí. To prostě dlouhodobě nefunguje, a stejně jednou se to právě na tomhle nějak zhroutí. Na tom dělám to pro tebe jen proto, že musím. Já si prostě myslím … že to prostě fungovat nebude. Už to nefunguje. On to de facto vztah ani není. Tam musí být dva. A tady ona není. Respektive ona je v jeho bytě. Ale není v jeho vztahu. A nebude.

Tak ber …. nebo nech být. Fakt nemá smysl měnit člověka a jeho nastavení.

Možná, že to vypadá, že se stavím na stranu žen a že chci tvrdit, že dotyčná má „práva“, zatímco on má „povinnost“. Ale už jsem psala výše. On ji nemusí živit. Nemusí k ní nic. Nemusí jí tolerovat nic. Nemusí. Nemusí!!! Jakože ona nehtíky a další servis a on cálovat domácnost. Nemusí. Může si vzít své peníze a využít je čistě po svém. Nemusí nakupovat, nemusí platit její elektriku. Nejsou manželé. Teprve až tam nějaká povinnost skutečně vzniká. Nějaké vzájemné vyživovací povinnosti. A samozřejmě také nároky. Do té doby je to jen dobrovolné. Dobrovolný svazek dvou lidí, kteří spolu fungují. Nebo taky ne. Protože prostě nefungují. Ale není žádná společenská smlouva, úzus nebo tak něco, který by nastavil „povinnosti“, jak to fungovat má.

A budu se opakovat. Mám-li pocit, že jako blbec dávám víc, než dostávám …... proč to dělám?

A poslední věc. Asi se mi to zase nepovedlo. Říct, že asi prostě jen nemá smysl vydávat energii tam, kde jí nevracejí. Ale že současně je zbytečné vydávat energii na to se zlobit, že mi jí nevracejí.

Chci holku, mám ji rád, snažím se, aby měla pocit, že se o ní postarám … aby mi vrátila přesně tento pocit, že se dokážu postarat. Aby mne za to milovala. Jenže jak vidno, ona přemýšlí úplně jinak. Jak netuším,. To bychom potřebovali její komentář. Buď jak buď – ona přijme jeho peníze. Když jí je dává. Dobrovolně. Ale milovat ho za to zjevně nebude.

Hodislava
Ne. Myslím, že si mi nepovedlo myšlenku tak, jak jsem to chtěla. Zkusím to jinak. Není "právo" chtít, aby žena doma pracovala, uklízela, vařila. Zdůrazňuji to proto, že je to společná dělba povinností. Nějak. Ale současně si položme tu otázku, kterou asi řešíš. Když by to tedy měla být osoba, která jen parazituje na druhém. Když do vztahu nic nedává. Proč jí teda živit. Když s ní zřejmě není ani řeč. Přesně. Proč. Proč s ní vůbec být???? Proč s ní teda je???? A na to mi nikdo neodpověděl.

"A pokud je člověk ve vztahu, má právo očekávat, že když dává, bude i dostávat."
Právem bych to právě nenazvala. Spíš zdravým očekáváním. A chápu zklamání, že se to neděje. Protože pak to skutečně není vztah. To bolí. A je to neskutečně bolavá součást začátku vztahu, kdy se může ukázat, že ti dva jsou prostě nekompaktibilní. A ukáže se to právě na těchto detailech. Je to šok. To, co pro někoho je jasné tak, že má dojem, že o tom netřeba diktuovat … tak ten druhý za úplně stejnou minci bere úplný opak. A buď se přizpůsobí … nebo ne. Ale nemusí. Nemusí!!!

Protože .... vskutku se nenajde advokát, který by u soudu vymohl nařízení, že ten druhý musí, musí, musí!!!. Doma vařit, nebo zametat. Nebo platit. To by měli taky oba dva, když na to přijde. Respektovat, milovat, pracovat na vztahu. Pečovat. Bohužel. Tady se asi navíc míjí prostě nahlížení do toho, jak vůbec má fungovat dynamika vztahu a domácnosti a s tím náležitosti spojené. Vidíš to v naší diskuzi. Já v tom vidím nátlak „já živím, tak ty vař“, a ty zase jasné „já nemůžu doma dělat všechno“.

Tady to vzájemné očekávání jde prostě do kýble. Tady se prostě vrátím k tomu – pokud to nefunguje, proč to živit, a doslova, proč to ŽIVIT, jí i ten vztah, dál???

Autor se asi snaží vztah zachránit a snaží se řešit, jak to doma nastavit, aby vztah fungoval. Jak ji přesvědčit, aby to pochopila, a ujmula se toho. Já si prostě myslím, že řešením není se domáhat práv, viz výše. To má být oravdu dobrovolné. Nemá smysl, aby ten druhý dělat něco, jen proto že musí. To prostě dlouhodobě nefunguje, a stejně jednou se to právě na tomhle nějak zhroutí. Na tom dělám to pro tebe jen proto, že musím. Já si prostě myslím … že to prostě fungovat nebude. Už to nefunguje. On to de facto vztah ani není. Tam musí být dva. A tady ona není. Respektive ona je v jeho bytě. Ale není v jeho vztahu. A nebude.

Tak ber …. nebo nech být. Fakt nemá smysl měnit člověka a jeho nastavení.

Možná, že to vypadá, že se stavím na stranu žen a že chci tvrdit, že dotyčná má „práva“, zatímco on má „povinnost“. Ale už jsem psala výše. On ji nemusí živit. Nemusí k ní nic. Nemusí jí tolerovat nic. Nemusí. Nemusí!!! Jakože ona nehtíky a další servis a on cálovat domácnost. Nemusí. Může si vzít své peníze a využít je čistě po svém. Nemusí nakupovat, nemusí platit její elektriku. Nejsou manželé. Teprve až tam nějaká povinnost skutečně vzniká. Nějaké vzájemné vyživovací povinnosti. A samozřejmě také nároky. Do té doby je to jen dobrovolné. Dobrovolný svazek dvou lidí, kteří spolu fungují. Nebo taky ne. Protože prostě nefungují. Ale není žádná společenská smlouva, úzus nebo tak něco, který by nastavil „povinnosti“, jak to fungovat má.

A budu se opakovat. Mám-li pocit, že jako blbec dávám víc, než dostávám …... proč to dělám?

A poslední věc. Asi se mi to zase nepovedlo. Říct, že asi prostě jen nemá smysl vydávat energii tam, kde jí nevracejí. Ale že současně je zbytečné vydávat energii na to se zlobit, že mi jí nevracejí.

Chci holku, mám ji rád, snažím se, aby měla pocit, že se o ní postarám … aby mi vrátila přesně tento pocit, že se dokážu postarat. Aby mne za to milovala. Jenže jak vidno, ona přemýšlí úplně jinak. Jak netuším,. To bychom potřebovali její komentář. Buď jak buď – ona přijme jeho peníze. Když jí je dává. Dobrovolně. Ale milovat ho za to zjevně nebude.

ad 1268445. Ale já v tom nevidím, že se k ní chová jako ke služce. Tím, že jsem napsala, ať si zaplatí služku. Tím jsem chtěla říct, že jí to asi k smrti nebaví, uklízet, a on si na pořádku asi zakládá, ale zase asi nemá čas a chuť. Mimo to, že to asi vnímá jako nespravedlnost, pokud to má dělat sám. Pořádek doma se dá zjednat tak, že to uklidí uklizečka. Ale nedá se zjednat doma inventura má dáti-dal, kdo co musí dělat. To je na domluvě a zejména vzájemném vnímání standardů. Není úklid jako úklid, že. Znám ženské, které nebudou spokojeny, dokud neodstraní poslední atom špíny. A tady to zjevně není. Myslím to podobné nastavení vnímání. To je vše. Kromě toho, co jsem zdůraznila, že si myslím, že se bavíme o tématu, kdy chlap má táhnout vše a holka zlatokopka nic, jen být hezká a dávat sex, nikoli konkrétním problému. Ten kluk holku nemá. A to ani navzdory tomu, že možná peníze skutečně má.

Ahoj

děkuji..jo, občas mě přepadne záchvat, kor v létě. Ale snažím se to vydržet.

Hezké léto přeji

čas od času to tady zapnu...

No Tě pic
Dlouho jsem se tu neohřála, z modrého blázince je pomaličku takový... modrý hřbitůvek.
Smysl pro humor mám samozřejmě z devatenáctého století, jak jinak. A víš, jak se to říká o starších ženách (ač tedy já samozřejmě stále překypuji mládím)- vousy sice rostou, ale dokud na ně dovedeš vyzrát s pinzetou, všecko v cajku