Chceš dnes udělat dobrý skutek ? Pomoz výše
uvedenému hříšníkovi tím, že mu dáš nějaké rozhřešení! Můžeš mu
ho poslat na e-mailovou adresu, kterou uvedl u zpovědi, nebo napsat
veřejně vyplněním formuláře na konci této stránky. A jestliže nechceš,
aby pod tvou přezdívkou mohl vystupovat ještě někdo jiný, zaregistruj
si ji ZDE !
|
|
Já mám docela podobný problém, ale časem jsem se to naučila neřešit a spíše poslouchat než mluvit. Asi to není ideální řešení problému, nicméně je alespoň nějaké. Přizpůsobení tématu zní možná jednoduše, ale pak tě konverzace nejspíš ani nebude bavit a v tom případě je naprosto zbytečné v ní pokračovat. Také si asi můžeš najít nové přátele, kteří by ti rozuměli, ale kdyby to šlo, tak bys to asi už udělala... Takže moje rada je se na všechny vykašlat a raději si sednout ke knize.
|
 XXXX |
|
|
|
Jak pravili ostatní, je třeba přizpůsobit téma posluchači a naopak, aby se kultivovaná diskuse nezměnila ve dva nezáživné, mimoběžné monology.
Já mám problém číst tvoje texty, jak jsem ti několikrát říkal, protože je nedovedu oddělit od vlastních představ o tobě, jak tě mám v palici namodelovanou. A že je na co se koukat!
Ale stejně jak jsem se naučil oddělovat a jinak vnímat knihy a filmy kterým byla ta díla předlohou(kaiten), naučím se i tebe oddělit od tvé tvorby. To abych si to užil.
Mne zas udivuje, že když ti pustím vizuální báseň, ty se někdy nudíš a film, jako tolikrát, v polovině utnem.
Rozumím tomu tak, že si ke mně nejezdíš pro intelektuální potravu(na tak ubohé pastvě by každá kráva hlady pošla), ale pro odreagování a nabrání sil k dalším intelektuálním výkonům(aby z tebe kurva něco bylo).
Řešení tvého problému vidím v přizpůsobení témat či publika, obojí funguje spolehlivě.
|
|
|
|
Občas je dobré přizpůsobit své myšlenkové pochody inteligenci, vědomostem či zkušenostem posluchačů. Mě když přítel vypráví nějaké své pokroky nebo nově nabyté vědomosti z programování či tvorby PC hry, kterou teď dělá, tak taky na něj občas koukam, jako "A to mluvíš svahilsky??" :D Tak se naučil mi to vysvětlit jak lamě (ale po těch letech s ním už se u něčeho i chytam :D) stejně jako já, když mu vyprávím o nově objevené technice výroby šperků, tak taky mluvím tak, aby věděl, o co jde :D Obecně pokud nemluvíš s někým, kdo se dané problematice nevěnuje také, tak musíš přizpůsobit svůj mluvený projev, jinak riskuješ, že se s tebou dotyčný moc bavit nebude a stočí rozhovor na téma "To máme dneska ale pěkné počasí" :D Jinak já osobně jsem knihomil a taky nechápu, co je na filmu tak úžasného :D Bylo mi řečeno, že je to prý "rychlejší, než číst knížku" :D takže si myslím, že o ničem jiným to není - lidi nemají tolik času a jsou líní přemýšlet a tak se spokojí s tím, že jim to naservíruje někdo jinej až pod nos. To, že jsou o spousty podnětů ochuzeni už je nezajímá :) Já se třeba nemůžu koukat na filmy podle knížek, které jsem četla, protože u toho strašně nadávám :D Vždy si nějak představím, jak danej hrdina vypadá, jak vypadá daná scenerie a situace a pak přijde nějakej trotl, totálně to oseká a jako hlavního hrdinu dá výstavního krasavce, když v knížce je to poloviční zrůdička :D ale to by nepřilákalo divačky, že?? :D Ale taky se občas kouknu na film, to neříkám že ne :) Ale knížka je prostě knížka :)
|
|
|
|
stadion: jenže když vedle sebe postavíš dvojici "jakýkoliv film vs. knižní předloha", tak podle mě ta knižní podoba pokaždé vítězí. Snad, a možná jen z patriotismu, oceňuji Formanův Přelet, který mě dostal víc, než Vyhoďme ho. Film musí zákonitě zjednodušovat, musí zabíjet fantasii, musí se vejít do +/- dvou hodin, musí dodržet rozpočet, je limitovaný technickými prostředky... Takže se nikdy nedívám na film, který se "dá přečíst".
|
|
|
|
kaiten: otázkou je, kolik děl stojí za to, abychom dali přednost knižní podobě. To riziko promarněného času ve srovnání špatná kniha / špatný film je u knihy odrazující.
Bohužel se nemůžu spolehnout ani na doporučený titul - stejně jako u filmu se často míjím s většinovým vkusem i u osvědčených bestselerů.
|
|
|
|
Houky, ale co když je ten problém opravdu někde jinde? Kolik lidí si dnes radši přečte klasické dílo, místo aby se podívalo na jeho filmové zpracování? A tou klasikou nemyslím jen Janu Eyrovou - kolik lidí četlo Jurský park, a kolik vidělo film?
|
|
|
|
No na mě tohle vybalit, tak taky koukám jak blbeček. o.O
I když chápu o čem je řeč, tak vůbec nemám páru co bych k tomu řekl, nikdy jsem o tom nepřemýšlel, potřeboval bych příklady těch estetický teorií, abych se dostal na podobnou úroveň chápání tvýho vesmíru.
|
|
|
|
Kaitene, přiznávám, že občas je můj problém, že se nemůžu vymáčknout. Ale většinou nepomůže ani to.
|
|
|
|
Kaitene, nebo je to problém literatury samotné. Té, ke které se člověk dostává. Na to se spíš teď zaměřuju, protože tady je moje kompetence. Společenské jevy jsou mimo, mojepole je text samotný. Tak snad se zadaří.
|
|
|
|
...ale přiznávám, že z tvého prvního vstupu jsem také nebyl moudrý - takže pokud nechceš zažívat ten pocit exotství, musíš své projevy přizpůsobovat úrovni posluchačů :)
|
|
|
|
To je přece jasné, milé děvče. Hektiká doba a technologický pokrok způsobil, že dnešní mladí lidé chtějí hned vše, protože je pro ně těžké si představit rozsáhlou scénu ze zdlouhavého stránkového popisu. Místo toho raději dají přednost již zpracované představě v kině na velkém plátně.
A nebo ještě jinak. Kniha většinou nutí lidi přemýšlet a to většinu odradí.
|
|
|
|
Můj názor je, že to je leností. A ne jenom leností fyzickou, protože je snazší / rychlejší / zábavnější čumět na film, než sám číst, ale i leností mentální - odvykáme si zapojovat fantasii, protože je snazší přejímat to, co nám předložil někdo jiný.
|
|
|
|
Kaiten: Jojo.
|
|
|
|
No tady v Praze sněží fest...
|
|
|
|
Srozumitelněji: Snažím se pojmenovat problém, proč když otevřeš knížku, nejsi fascinován a radši koukáš na film. A snažím se z tohoto stavu vybruslit zpět směrem k fascinaci psaným textem.
|
|
|
|
To byl jen takové postesknutí. Na čem že to teda pracuju? Teď aktuálně na aplikacích jistých estetických teorií na umělecký text. Obecně především na slovních – analýzy, substituce, tvorba nových možností fungování textu, zvláště uměleckého. A taky dlouhodobě na myšlenkových operacích divadelního kritika, spisovatele, pianistky a malířky, které musí nutně vézt k sebevraždě.
|
|
|
|
:D Ze života...
A na čem pracuješ?
|
|
|
|
Zkus to se mnou. V krajním případě tě nepochopím, a zeptám se, jestli u vás také sněží :)
|
|
|
|
21 
51 
28 
