Chceš dnes udělat dobrý skutek ? Pomoz výše
uvedenému hříšníkovi tím, že mu dáš nějaké rozhřešení! Můžeš mu
ho poslat na e-mailovou adresu, kterou uvedl u zpovědi, nebo napsat
veřejně vyplněním formuláře na konci této stránky. A jestliže nechceš,
aby pod tvou přezdívkou mohl vystupovat ještě někdo jiný, zaregistruj
si ji ZDE !
|
|
klokanice: No však, ty city mi vždycky (teda pokud je nepotlačuju) zahltí rozum a nejsem schopen racionálně uvažovat. Jestli to je pozitivní, no, po dobu, co je rozum vypnut (zahlcen), tak to příjemný je, apk už nějak moc ne. To je ale v celku jedno.
Jojo, budu s kulometem dedukovat, chci se přece strefit.
V tom je taky můj problém.
|
|
|
|
Komo - Zase tak jedno to není, protože termín iracionální myšlení mi vyznívá spíš negativně (jako že člověk není schopný zapojit rozum a jedná nesmyslně), zatímco city jsou pozitivní:-) Tak tedy kulomet....:-)) Ty jsi člověk, který bude do nekonečna pročítat návod, jak s tím kulometem zacházet, propočítávat dráhu střel, dedukovat, co by to udělalo, kdyby... , ale vystřelit si netroufne, protože si pořád říká, že to neumí. Přitom by stačilo udělat jen bum, bum, bum a je po válce. A pokud si ten kulomet nenamíříš přímo proti sobě, nestane se ti přece nic horšího, než že se na poprvé netrefíš.
|
|
|
|
pamela: No to jo, potřebují všichni, minimálně podvědomě. Ale potřebují a chtějí ty pozitivní účinky, a ne vždy si mohou dovolit ty negativní. Např. taková odmítnutí vždy přinášejí negativní a to si právě někteří nemohou dovolit. No a odmítnutí - to je věc, která je prostě s láskou spjatá, já tomu říkám odvrácená tvář lásky, i když v tomto případě se ještě jedná o věc lehce zvládnutelnou.
Totiž, může to přinést velké pozitivní důsledky, ale i negativní - a ty si ne každý může dovolit. A 100% jistota, že to dopadne pozitivně není. Tedy nicnedělání je menším zlem (negativem).
|
|
|
|
Komo: není žádná správná odpověď, obojí je možné a obojí je "pěkná blbost". Na tom je ale jasně vidět, že lásku potřebují i psychicky labilní :-)
|
|
|
|
pamela: Uh oh. Tak to je fakt otázka pro mě. Nevim, teda, jestli je dobrý říkat, co je lepší, říkejme spíš co je menší negativum, ale dost obcházení...
Osobně si myslím, že spáchat sebevraždu kvůli tomu, že někoho opustila láska je větší blbost, než proto, že někoho obchází (to je aspoň trošku normální důvod).
Takže spíše v obou případech beru určitě jako lepší to, že mě láska obchází.
Asi zbytečně moc přemýšlím nad otázkou, kde je odpověď zcela jasná, že jo :-/
Mimochodem, odpověděl jsem správně nebo špatně?
klokanice: iracionálno, city, to bude jedno, hlavně že oba myslíme totéž, ne? :-)
Jak jsem kdysi psal o těch zbraních v lásce, moje city, to je jako kulomet v rukou středověkého rytíře (mě). Kulomet - tedy na tu dobu úžasná zbraň, která snadno může zajistit vítězství ve válce (v lásce). Ale problém je v tom, že středověký rytíř (tedy já) neumí s kulometem (city) zacházet, neumí to používat.
|
|
|
|
Komo: Co je lepší - zbláznit se či spáchat sebevraždu proto, že mne láska obchází, nebo proto, že mne láska opustila? :-)
|
|
|
|
Tom Cruise: Uvědom si, že jsem mladší o tři roky. Myslíš si, že to musí nutně znamenat, že nemůžu mít žádné životní zkušenosti? Můž životopis je umístěn v mých rozhřešeních, nalezneš zde mé karamboly, úspěchy, cokoliv. Dočteš se také, jak zlí někdy muži umí být. Jednu takovou "veselou" příhodu jsem našla pod 75919. Čistota lásky není přímo úměrná s věkem zúčastněných, to mi věř. Sebevraždu můžeš spáchat, ať už je ti 12, nebo 23, nebo kolik si usmyslíš. Také se může stát, že si po podobné zkušenosti vytvoříš blok a Tvá duše zkamení. A nebo se přes to za nějaký čas přeneseš a jdeš dál. Bolí-li to půl roku, není to pro mě "už", ale "jen". Skoro bych se nad tím pousmála, ať je to zlomyslné jakkoliv.
|
|
|
|
Roztáhne nohy?
|
|
|
|
Komo - Já bych tomu neříkala iracionální myšlení, ten termín zní nějak hrůzostrašně, spíše bych to nazvala city. A ty rozvinuté samozřejmě máš, jinak bys nepsal, co píšeš. Teď už jen nechat je někdy mluvit a nepotlačovat je....
|
|
|
|
pamela: Ajaj, moje chyba. Špatný termín. Myslel jsem život, ve smyslu fyzického žití, jakože z lékařského hlediska, tj. dýcháš, srdce tluče, mozek se prokrvuje (a já nevim, co ještě).
Nemyslel jsem život ve smyslu psychického žití, tedy opaku přežívání (kdy je člověk na živu jen z lékařského hlediska, ale jinak je spíše chodící mrtvolou).
U pár lidí, ne zrovna psychicky stabilních, může odmítnutí (či jiná horší varianta) nastartovat impuls ke kolotoči všeho negativního, což může být ukončeno i sebevraždou (konec života z lékařského hlediska). Tedy - nic neděláním si může uchránit zdravý rozum i holý život (říkám, je to jen v některých případech, ale z mýho pohledu je nutné to zmínit).
Lene: Ale to kluk přeci projevuje taky, leckdy i ve větší míře.
|
|
|
|
pamela: jenže děvče Tobě je 17. Já v Tvém věku taky bral zklamání jinak a Komo to přesně vystihl. Já si dovolil jednou zariskovat a bolí to už půl roku. Až budeš starší zjistíš, že čím více zklamání, tím víc to bolí, nebo to bolet nebude vůbec a Tvá duše tím bude čím dál více chladnější. Krásné vztahy se vytratili už dávno, když si lidé řekli, že k čemu city, když se dá spát s osobou opačného pohlaví i bez nich a doba bohužel směřuje k tomu, že je mnoho lidí samotných...Jsem to já, má sousedka, mé kolegyně a spousta dalších tady.
Láska je hezká před 18 rokem života, protože je taková čistá a nevinná, ale čím víc je Tvé srdce pomlácené tím hůře se z toho dostáváš.
Pam a jedno Ti řeknu - na slovo RISKOVAT v lásce jsem velmi velmi velmi alergický.
|
|
|
|
holka projevuje zajem ... naklonnost ... at uz to nazveme jakkoliv
|
|
|
|
Komo: Znovu nemůžu souhlasit :-) Nezachrání se tím život žádný, naopak možný život zaniká. Navíc; život bez lásky pro mě není životem.
S tím, že by měly sdělovat obě stráky věci, samozřejmě souhlasím a snažím se to do svých rozhřešení vkládat. Ne vždy se mi to však podaří :-)
|
|
|
|
lev: Hezky jsi to napsal,holky co za něco stojí,nemusí se snižovat k tomu,aby někoho sami balily....A je to tak !!
|
|
|
|
pamela vs. Tom Cruise: Jakožto zakladatel diskuze bych si dovolil vám do toho vstoupit.
Pokud si člověk může dovolit to zklamání, tak ať je mu klidně sdělena ta lepší stránka věci, avšak pokud si to zklamání jeho duše dovolit nemůže, říkejme mu tu nejhorší variantu (z těch variant, které se nestávají jen ve výjimečných případech) - aby na ni byl připraven. Sice pak bude menší pravděpodobnost, že se nějak šťastně zamiluje (nebo že se vůbec zamiluje), ale zachrání se tím víc (leckdy i holý život), a to v každém případě.
No, ale správně by se měly říkat obě stránky věci. Ať si dotyčný udělá názor sám.
Holt jsem pesimista. A souhlasím spíše s Tomem.
|
|
|
|
Tom Cruise: řekl jeden zklamaný člověk. Pro to, abys měl krásný vztah musíš riskovat, jinak to bohužel nejde (v každém případě). Kdyby všichni lidé měli strach ze zklamání, krásné vztahy se definitivně vytratí a zbydou jen nepříjemní zakomplexovaní lidé bez citu.
|
|
|
|
pam: já myslím, že je lepší mu prezentovat tu horší stránku, protože o to pak bude menší jeho zklamání. žijeme v 21. století. Hodní lidé a hezké vztahy jsou opravdu velmi velmi ojedinělé.
|
|
|
|
Tom Cruise: Realita může být naprosto jiná, ale pouze může. Pokud je realita to, co nás obklopuje, vnímám ji a vidím. Nevidím ale jediný důvod, proč prezentovat to nejhorší, co se může stát :-) A že ukazuji tu ženskou stránku věci - já skutečně nejsem muž :-)
|
|
|
|
pamela: když Ty mu ukazuješ, jen ženskou stránku věci a bohužel spíš tu kladnou, ale realita bývá mnohdy tvrdší, než si myslíš Ty sama
|
|
|
|
Komo: To přijde časem :-) Tím Tě nechci urazit.
|
|
|
|
Komo, ty by jsi potřeboval vyndat hlavu ze zadku. Musíš taky počítat s možností, že když holka přijme pozvání na setkání, tak to taky může dělat z nudy, protože prostě ten večer nemá co dělat....
Chovej se přirozeně, protože když nad tím budeš takhle bádat, tak to stejně k ničemu nepovede a Tvůj rozbor je sice pravdivý, ale právě to, že nad tím takhle bádáš Tě to odstrkuje od jádra pudla.
Na druhou stranu Tě to chrání proti zklamání, což taky není na škodu.
|
|
|
|
pamela: Já tomu nerozumím :-(
klokanice: Když já nemám iracionální myšlení skoro vůbec rozvinutý, já už se tak narodil. Já se prostě nedokážu řídit heslem "just do it", a nedokážu odhodit otázky "proč" a nedokážu "neřešit, nepřemýšlet o tom, neuvažovat".
Protože nemám praxi - právě proto víc a víc "řeším, přemýšlím a uvažuju" kde je chyba.
Iracionálno prostě v sobě nemám, akorát se ho můžu racionálně druhotně naučit (např. vlastním zkoumáním zjistit, že úsměv a hezký chování je dobrej nápad - což už dělám, a nic).
|
|
|
|
KOMO: Hm, koukám žes zrovna tk v pi*i jako já :-( Aspoň jedna dobrá zpráva: nejsem na tom tak sám. Nějak to na mě poslední dobou zase fest padá (jsou i dny kdy je to oukej) a děsně si to uvědomuju. Ach jo :-(
No co no. Jednou se možná sejdeme v odkladišti takových případů - u Šmidberských na dvorečku... Tak se pak přihlaš, po zvu Tě na Startku.....
|
|
|
|
Komo, jak to tu tak čtu, řeknu ti na to snad už jen jednu věc... Proboha, odhoď už to svoje analytické myšlení a zapoj trochu citů, tohle není diskuze o matematice, ale o lásce, tam se s logikou a tímto uvažováním daleko nedostaneš.... Tohle tvé teoretizování u počítače je na nic, jen si tím škodíš, spíš bys měl vyrazit někam do terénu a pocítit na vlastní kůži, jak to chodí v praxi. Chovej se hezky ke všem holkám, ať už s nimi něco chceš mít, nebo ne, a ať už za to něco na oplátku dostaneš, nebo ne. Pro začátek by stačil úsměv... I kdyby ti ho žádná nevrátila, bude ti líp...
|
|
|
|
Komo: Právě proto, že neví. Na to, abys s někým mohl začít chodit, potřebuješ svůj protějšek co nejlépe poznat, musíš si s ním rozumět, musí být sympatický, musíte si sedět a v neposlední řadě Tě musí přitahovat. To nezjistíš jen tak najednou a proto se na ta rande chodí :-) Pak, až si myslíš, že by to mohl být dobrý partner (samotřejmě předpokládám, že jsi zamilovaný), pomalu se vaše "přátelství" či "oťukávání" mění ve vztah. Právě těm "vztahům na dva týdny" se tímto předchází (ale nepředpokládám, že takové metody praktikuje kdokoliv jen trošku rozumný a citově vyspělý nad patnáct let).
Tím, že pozvání přijímá, tedy skutečně naznačuje, že ji dotyčný není ukradený, ale právě na oné schůzce (schůzkách) může narazit na něco, co se jí nelíbí a proto chození občas končí dřív, než začíná :-)
|
|
|
|
Sfinx: Chtěla jsi říct, že oba pro udržení vztahu něco dělají, ne? Akorát, že když se to sečte, odečte a podtrhne, vyjde, že žena dělá víc pro udržení. Takhle bych s tím i souhlasil, to je zatím nejlepší odpověď. Díky.
Humuscadan: Aha, řekl ježek a slezl z kartáče. Taky dík.
Dzavy: Hm, to je fakt. Jenže když o iracionálnu přemýšlíš, na nic nepřijdeš. Prostě přemýšlíš, zavrhuješ co se ti nezdá, ačkoli by bylo lepší "to prostě udělat" (a nepřemýšlet o tom. Taky jde o to, že když už čirou náhodou víš, co udělat, ještě vůbec není jasno, jaká bude praxe (jako jestli se ti třeba najednou nepodlomí nohy a nezasekne hlasové ústrojí).
Já myslím, že mnoho lidí neví, co udělat, ale prostě to neřeší, nepřemýšlí, a udělají to. V tom je problém, když to dlouho (třeba celý život) neuděláš (tj. nemáš praxi a zkušenosti), nezkusíš, začneš o tom přemýšlet - a to je možná chyba. Uvažovat racionálně o iracionálnu.
Já právě vůbec nevím, CO se očekává. Tohle je holt oblast mezilidského jednání, které zcela nerozumím a nevyznám se v ní. Nedokážu se naučit reagovat na základní situace (který pak v praxi mají mnoho různých podob - ale základ stejný), já se akorát můžu naučit reagovat na zcela konkrétní (a jedinečné a neopakovatelné) situace.
Příklad: Základní situace je třeba dívka v MHD. Tady se nedokážu naučit, co udělat. Ale dokážu se naučit konkrétní (neopakovatelnou) situaci, kdy dívka sedí/stojí/opírá se v metru/autobuse/tramvaji a tváří se smutně/vesele/telefonuje, ... Zvládnu se naučit co udělat v případě smutně se tvářící sedící dívky v metru, ale nedokážu totéž aplikovat na (skoro) stejnou situaci v tramvaji - už je to jiná situace a musel bych celý proces analýzy a učení se dělat pro tento konkrétní případ znova.
Zmatený, co? :-)
Od sebe (uvažuju-li reálně) očekávám jen to, že nic.
|
|
|
|
pamela: (14.10. 23:52:09)
(upozorňuji, že se v tématu moc nevyznám, kvůlivá nulové praxi a kvantům zbytečných teoretických rozborů - jako například tohohle) :-)
Ehm, když teda po prvním rande neví, jestli to je ten pravý, tak proč na to rande chodí? Koneckonců, ještě ani ten kluk neví, jestli je ona ta pravá, to oba zjistí, až se víc poznají, ale do té doby se musí poznávat, ale o tom snad ty vztahy (již probíhající) jsou.
Přece nejde (dobře, možná že jde, v ženském způsobu uvažování se nevyznám) na rande s tím, že ještě neví, jestli s ním chce chodit (byť třeba jen na dva týdny, po kterých zjistí, že jí to nevyhovuje).
Přece tím, že přijímá pozvání už naznačuje, že není zcela proti tomu, aby to aspoň spolu zkusili. Ne?
Jiná otázka je, když by to měl být pro dívku její první rande a první polibek v životě.
Samozřejmě je podle mě nesmysl, aby jenom kluk začínal, ale ten předsudek tu stále je :-(
|
|
|
|
nechce se mi to tu cely procitat, a tak proste napisu svuj nazor..ono po pravde..neznam moc kluku, ktery by delali prvni krok..a ti co ho delaj, by nezakladali takovyhle diskuze..ale chaúpu ze to resis..proste to zalezi na ty holce...
|
|
|
|
proč by to třeba nemohlo probíhat
1: Všiml jsem si tě
2: připadáš mi zajímavý
1: jsi sympatický
2: stojíš mi za chvilku času
1: je mi s tebou dobře
2: něco k tobě cítím
1: mám zájem o neco víc...
pak je jedno, kdo je jednička a kdo dvojka...
Pokud mají zájem oba, tak se k sobě budou zákonitě přibližovat, aktivita bude na obou stranách, akorád každý půjde svým tempem...
Pokud má holka o kluka zájem, tak je schopná se sakra snažit... a pokud ne, tak je jasný že má kluk před sebou velikej boj o ní ... ale tak je to i naopak.
|
|
|
|
mas pravdu, holka dela vlastne uplny hovno!
|
 poi |
|
|
|
No co. Čeká až si jí někdo všimne ne? Nechápu, proč by holky nemohly balit kluky. Nepřipadá mi to jako ponížení ani pro jednoho. Nežijem v patnáctým století.
|
|
|
|
No přece nic. Ale tak už to je na tom světě zařízený. Nestěžuj si. Zase můžeš třeba chcát ve stoje a to taky neni k zahození....
|
|
|
|
Komo "drží" je známý obrat - upřesněno drží nohy od sebe při souloži
Vysvětlím podrobně:
Jsou ženské, které čekají jen na to co udělá chlap, nechají se obletovat, bavit, platit za sebe a mimo jiné mohou nechávat vytváření vztahu na klukovi. Pak se s přehledem rozhodují ano-ne. Není to z lenosti, ale účel. Vytváří v zamilovaném muži nejistotu, pomocí které je lehce manipulovatelný. Takový typ ženy nakonec do vztahu opravdu nic jiného nepřináší, než že "drží" při souloži.
Je ale těžké v úvodu poznat, jak to je s konkrétní holkou. Mírný odstup mohou mít všechny a i slušné holce dělá dobře, když ji chlap sbalí.
|
|
|
|
Přejde, snad co nejdříve :-)
|
|
|
|
pam: já ji před 14 dny viděl po půl roce...a v podstatě se ještě zamiloval. byla mnohem krásnější a řekl bych, že i lepší než tehdy...o to to bolí více...
já vím, že to chce spoustu času, já to vím. jsem zvyklý být sám, snad jen aby přešla ta bolest...
|
|
|
|
Poslouchej mě. Byl jsi do ní zřejmě moc zamilovaný, takže jsou Tvé momentální pocity pochopitelné. To mě samozřejmě moc mrzí, ale nenadělá s tím nic ani jeden z nás. Musíš se s tím srovnat a tím, že to byla natolik velká ztráta, bude onen čas delší. Máš na to ještě celý dlouhý život. Už žádná nebude taková, jaká byla ona. I ona již nebude taková, jaká byla tenkrát - miluješ vlastně už jen vzpomínky. Nepřijde ani žádná, která by ji nahradila. Přijde totiž ten čas, kdy se s tím vyrovnáš natolik, že Ti z toho vztahu zbydou pouze ony krásné vzpomínky a hřejivý pocit. A pak se znovu zamiluješ a bude to něco naprosto jiného.
|
|
|
|
jinak k dotazu myslim, ze vetsinou (nekdy taky ale ne) ze zacatku (tzn. prvni krok) holka nedela "nic" a pak vsechno- snazi se udrzet vztah aj., alespon vetsinou
|
|
|
|
tom: teda to byl rozbor:), bud mas zvlastni smysl pro humor nebo psychickou poruchu:) a btw: zeny maji vic partneru za zivot nez muzi, protoze muzi maji vzdycky jen "pichacky" a tomu se neda rikat vztah:)
|
|
|
|
pam: vždyť ji neznáš..nepřišel jsem jen tak o nějakou holku, přišel jsem o kus svého srdce, odnesla si všechny city a zanechala ve mně jen bolest. Všechno ostatní i se srdcem si odnesla sebou. Nepřišel jsem o dívku, která se mi líbila, přišel jsem o někoho s kým jsem chtěl spojit svůj život a jit životem ruku v ruce s ní..nejde říct - bude jiná, protože taková už žádná jentak nebude. těžko ji někdo nahradí...těžko bude mít nějaká takové kvality jako ona...
|
|
|
|
Ne, nejprve je neštěstí a z něho teprve vzniká ona zatrpklost (tu u Tebe pozoruji zejména v "A já to hodlám dodržet, už se před žádnou neponížím natolik, že bych se do ní zamiloval. Jednou jsem si v životě dovolil zamilovat se, byl jsem na ní hodný, miloval jsem ji z celého srdce, sliboval ji modré z nebe a přesto ji to nebylo dost? Chce hledat někoho jiného, lepšího, tak ať si hledá."). Bojoval jsi potom, co jsi byl poražen. Až pozdě sis dokázal připustit, že ji k lásce nepřinutíš, ať ji naslibuješ třeba hory doly. Těch slz bylo zbytečně moc, věřím, že Tě to skutečně vyčerpalo. Ale stejně si stále myslím, že to časem překonáš. Není to přece natolik dávno, aby ses mohl vydávat za ztracený případ :-)
|
|
|
|
Podle mě nejde o rovnoprávnost a o to, co KDO řekne nebo udělá. Důležité je CO, tj. vědět, co udělat. Pokdu víš, co udělat, nebudeš čekat, až to udělá ten druhý, ale uděláš to sám. Tohle je věc, která mi vrtá hlavou. Jak vždycky všichni vědí, jak se mají v jaké situaci zachovat? Co mají udělat? Co říct a co neříct? Pokud to budeš vědět a budeš si sám sebou jistý, nebude důvod to neudělat. Pokud ne, budeš čekat, co udělá ten druhý (třetí, další,...) a buď to ten někdo udělá, dopadne to dobře a Ty se navíc něco naučíš nebo to ten někdo neudělá a nebude nic. Pochopitelně jsou okamžiky a situace, kdy je možné nebo dokonce nevyhnutelné jednat spontánně a do jisté míry iracionálně. Ale i tak vyjde výsledek ze zkušeností a bude ovlivněn tím, co už jsi zažil, udělal, řekl...
Takže základem je naučit se reagovat na základní situace, zjistit, co se od Tebe kde očekává, získat praktickou zkušenost a postupně se zdokonalovat. Protože jsi ve věku a intelektuálním stádiu, kdy nad vším přemýšlíš a neúspěch je pro Tebe zklamáním, nejde to jinak.
Doufám, že si dokážeš tento text aplikovat na seznamování. Řeš otázku, CO se od Tebe kdy očekává! CO očekáváš Ty od sebe!
|
|
|
|
pamela: to není zatrpklost...to je neštěstí...bojoval jsem, ale už na to opravdu nemám, neporazím tu bolest..nejde to..už nemám sílu, jsem vyčerpaný, srdce mi krvací s každou slzou, která vytekla z mých očí...a že jich bylo požehnaně.
|
|
|
|
Dobře, diskuze byla o počátcích a o prvních krocích, proto to nedorozumění. Bavíme-li se o dlouhodobějších vztazích, samozřejmě musím souhlasit s Tvým "Myslím tím, že by tam měla být důvěra, nějaký společný sen o rodině a dětech, plánování společných výletů a dovolených a jiné běžné věci, které jsou běžné pro dlouhodobý partnerský vztah, proto myslím, že návštěva matky je naprosto běžná, když s někým chodím cca dva tři roky." A ačkoliv je to dost zvláštní a zarážející (dost mám řečí o "nás mladých, zhýralých, povrchních"), i já ve svém vztahu již slyšela o dětech a i my plánujeme společné dovolené a výlety. Vděčím za to toleranci a důvěře (u mě dost těžko získávanou) našich rodičů, kteří nám náš vztah nijak výrazně nerozmlouvají a nebrání nám v jeho složitém naplňování.
|
|
|
|
Tom Cruise: Vnucuješ-li někomu něco, co nechce, je to vždy nepříjemné. O to nepříjemnější to je, pokud se jedná o nějaké city (ať už láska, nebo nenávist). Sám moc dobře víš, že není lehké přinutit sám sebe přestat milovat (či to není na povel možné) a to samé funguje i obráceně - nemůžeš se přinutit měkoho milovat. Tím, že někomu, kdo Ti jasně dá najevo, že o Tebe nemá zájem, nadále nadbíháš, stavíš ho násilně do situace toho, který ubližuje. Ubližuješ ale Ty a to jak sobě, tak jí (předpokládám, že má srdce). Nejprve jí je to líto, posléze už se jí protivíš a když to přeženeš, můžeš se jí naprosto zhnusit. Je to vlastně masochismus. Sžíráš si své vlastní nitro, dáváš si falešné naděje, ač jsi dávno prohrál.
Jsi ještě mladý, věřím, že se s tím jednoho dne vypořádáš. To, že jedné dívce najednou došlo, že nejsi ten pravý, přece neznamená, že už nikdy nesmíš milovat někoho jiného. Zklamání je součást lidského života, vlastně Tě celým životem provází - stejně jako láska. Je jen na Tobě, jestli se dokážeš vyrovnat sám se svou slabostí a s vypětí všech sil budeš bojovat, či boj vzdáš. Nezůstaneš přece zatrpklý navždy, vždyť by to byl zbytečně promarněný život! :-)
|
|
|
|
pam: bavme se o vyspělejším vztahu..promin, asi jsem psal nesrozumitelně...
|
|
|
|
pamela: víš, já jsem v podstatě ten stejný případ. Chodil jsem se ženou, kterou jsem velmi miloval. Pak mě opustila, ale já milovat nepřestal, čtyři měsíce jsem se snažil jako debil, aby se ke mně vrátila. Protože to byla žena, se kterou bych chtěl založit rodinu a mít s ní děti.(přitom když jsme spolu chodili, tak to chtěla taky, nevím co se změnilo) Po čtyřech měsících jsem to definitivně vzdal, nebudu se ponižovat do nekonečna, tak ať si trhne nohou.
A pak jsem si řekl, jestli za to nějaká vlastně stojí?? stojí mi nějaká za to, abych se trápil??? Nestojí, tak na to kašlu, protože jsem si zvykl být sám. Dřív jsem chtěl rodinu a děti, ale když nechce a chce hledat dál, tak prosím, nutit ji k lásce nebudu.
A já to hodlám dodržet, už se před žádnou neponížím natolik, že bych se do ní zamiloval. Jednou jsem si v životě dovolil zamilovat se, byl jsem na ní hodný, miloval jsem ji z celého srdce, sliboval ji modré z nebe a přesto ji to nebylo dost? Chce hledat někoho jiného, lepšího, tak ať si hledá.
ale já z toho trpím ještě dnes jako čert. Takže mi žádná nestojí za ty slzy a bolest. A to všechno jen proto, že jsem jednou povolil svým citům a zamiloval se...tak to už teda ne. už to prostě nedovolím, protože samotnému mi teda bylo lépe.
|
|
|
|
Tom Cruise: Polibek a chození za ručičku patří k počátku vztahu, o kterém jsme se bavili :-) To, co ty zmiňuješ patří až k vztahu vyspělejšímu, jak jsi sám uvedl, a tak teď vlastně nechápu, o čem mluvíme. Každý o něčem jiném.
|
|
|
|
Tom Cruise: Tak teď bohužel nevím, o čem mluvíš. Vážím si každého, kdo sebere odvahu a otevře mi své srdce. Nemůžu ovšem občas udělat nic jiného, než se smutným "promiň" odmítnout. A pak se mi stává, že se mi dotyčný nadále dvoří, ač ví, že jsem zamilovaná do někoho o 500 km dále. Pláče mi do telefonu, vyčítá mou zamilovanost; po dobu několika měsíců. Nedostala jsem se náhodou k citovému vydírání a tedy využívání mých citů? Ale to je samozřejmě krajní případ, mám asi smůlu.
Máš nějaké špatné zkušenosti s dívkami? Jak vypadá "braní citů jako samozřejmost" (pořád se bavíme o pořátku vztahu) nebo "pohrdat city" (teď neberu v úvahu mé zkušenosti, protože po roce, kdy ještě stále nepochopí, že ho skutečně nechci a svůj názor nezměním, jím začínám pohrdat)? Samotřejmě nebudeme zmiňovat pubertální dívky.
|
|
|
|
pamela: ne, ne po mě nevyžadují moc, to jsi špatně pochopila, ani já toho tolik nevyžaduji, ale ty aspekty, které jsi napsala jsou podle mě zbytečné, protože ve vztahu jde o víc, než o návštěvu matky.
Myslím tím, že by tam měla být důvěra, nějaký společný sen o rodině a dětech, plánování společných výletů a dovolených a jiné běžné věci, které jsou běžné pro dlouhodobý partnerský vztah, proto myslím, že návštěva matky je naprosto běžná, když s někým chodím cca dva tři roky. Ale já už uvažuju trochu jinak, já už bych si nejradši založil rodinu. Takže pro mě je polibek a chození za ručičku už jen přidružená věc.
|
|
|
|
pamela: tady přece nejde o to líbání. Tady jde o to, aby ta holka aspoň trochu ocenila tu jeho snahu a nebrala to jako naprostou samozřejmost a běžnost. Je ponižující, když se kluk snaží o dívku a ona uvažuje stylem: "Je to kluk tak ať se snaží jak může a já se pak milostivě rozhodnu jestli s ním budu chodit nebo ne."
Jinými slovy nic proti iniciativě nemám, ale aby ta iniciativa byla aspoň trochu oceněna a nebrána jako samozřejmost. Víš, trochu si toho vážit a nepohrdat city, jak je dnes zvykem.
|
|
|
|
Tom Cruise: Nezastávám názor, že jsou všichni muži stejní, a proto chápu, že je pro každého snesitelné něco (co jinému může činit nemalé problémy) :-) Zajímá mě, co po Tobě ženy vyžadují tak strašného, že jsem vyjmenovala věci (činy), které nejsou potřeba! :-)
|
|
|
|
Komo, řešení můžeš vymýšlet jak se Ti zlíbí, ale nikdy se to nebude plně shodovat s realitou. Uvědom si, že ne každá dívka po prvním rande bude vědět, že je to ten pravý a zaslouží si tedy polibek (což je třeba pro mě klíčový bod pro začátek vztahu, ne potvrzení sympatií - a už se dostáváme k prvnímu rozporu; pro obě strany to může znamenat něco trošku jiného). Tím pádem se nestane, že by ho na konci schůzky políbila. Navíc, když už to bude chtít udělat a bude natolik odvážná (tedy odvážnější, než dotyčný), může to být kdykoliv v průběhu. Stejně je vlastně první krok na tom, kdo je odvážnější, odhodlanější - tzn. nezáleží na pohlaví.
Jestliže se dívka vymlouvá na to, že by měl začít chlapec, protože se to prostě tak dělává (= má to tak správně být), je to jen nedostatek sebedůvěry a jistoty, nebo babiččina výchova. Doba, kdy muži žádali o ženinu ruku rodiče jsou dávno pryč. Proto již nikoho nepohorší, bude-li dívka tou, která bude z počátku riskovat.
Bylo by krásné, kdyby to šlo v rámci rovnoprávnosti smazat a líbat se z čista jasna, jako je to ve filmech, to máš pravdu :-)
|
|
|
|
pamela: chválihodné, ale vzhledem k tomu, co vyžadují holky, tak myslím, že jsi vyjmenovala zrovna věci, které nejsou potřeba - tolerování bývalých lásek a kamarádek a navšteva matky jsou zrovna aspekty, které bych po ní nepožadoval (samotnému by mi to vadilo, kdyby se bavila holka se svým ex)
|
|
|
|
Tom Cruise: zastat se ho, pozvat na rande, vzít za ruku, políbit (tady končí "jsme přátelé"), navštěvovat jeho matku, tolerovat desídky kamarádek včetně bývalých lásek...?
|
|
|
|
ad Tom Cruise: To je fakt, rádi se mají oba a oba něco pro to dělají.
|
|
|
|
Menai Arwena: Ten příklad s tvým kamarádem - jinými slovy jsi první krok udělala ty.
"A když za tebou přijde první holka, co uděláš ty?"
Mluv vážně (nepopouštěj tolik uzdu své fantazii) :-) To ti spíš odpovím na otázku, co bych udělal v případě, kdyby na mě promluvila socha sv. Václava na Václaváku.
Jo3: Tohle zas nechápu já, copak to, že si jsou rovnocení znamená, že holka bude souhlasit? Já myslel, že její souhlas je dán a ovlivněn něčím úplně jiným.
"Vůbec nechápu proč to ale řešíš :-)"
Jen tak mě to napadlo a hrozně mě deptá, že nejsem schopnej najít odpověď sám :-)
klokanice: Héj, já nemluvím o tom, co se děje pak ve vztahu (mužskou a ženskou roli jsem snad už i pochopil), ale právě jen a jen o tomhle, co je těsně před tím. Proto myslím, že ta "protislužba" se odehraje (by se měla odehrát) někdy mezi "prvním krokem" a stavem "už spolu chodíme" (sákra, tenhle poznatek jsem zapomněl napsat).
P.S.: Náhodou mě napadlo jedno řešení - neměla by to být holka, kdo na konci rande potvrdí sympatie ze své strany a dá první polibek? Co vy na to?
P.P.S.: Anebo - nešlo by to v rámci "rovnoprávnosti" zařídit tak, že si prostě ti dva budou spolu stále blíž a blíž, trávit více času, a prostě v jednu chvilku se synchronizovaně políbí?
|
|
|
|
klokanice: Jani, ale to je přece nesmysl. Uvědom si, že jsi napsala, že je naprosto v pořádku, že ze sebe kluk dělá pitomce, protože to chce dělat.
napsala jsi: Všechno to kluk dělá proto, že to dělat chce, že má tu holku rád a stojí mu za to, aby kvůli ní riskoval. - Ty vůbec nebereš v úvahu, že kluk má taky nějaké city a je taky zranitelný. Nejsme stroje, máme city.
Z tvého odstavce mi nějak chybí otázka ženské stránky?? co je holka ochotna udělat, když má kluka ráda a stojí mu za to????
|
|
|
|
A teď budeme hledat, co nutně musí kluk dělat ve vztahu :-)
|
|
|
|
No ale to je opravdu uvažování postavené na hlavu, pokud budeš zrovna ve vztahu pořád koukat, co je a není fér, daleko nedojdeš.... To bys taky rovnou mohl říct, že když jsi ji minulý večer doprovázel ty, je teď řada na ní, aby doprovodila tebe - ať si jde pak třeba v noci přes celou Prahu sama a někdo ji přepadne, hlavně když to bude fér. Nebo že když jsi jí minule přinesl kytku, měla by ti teď kytku přinést ona. Pochop, že jednak je určitá mužská a ženská role a od chlapa se očekává něco jiného než od holky a jednak to nikdy nemůže fungovat stylem "něco za něco". Všechno to kluk dělá proto, že to dělat chce, že má tu holku rád a stojí mu za to, aby kvůli ní riskoval. Stojí mu za to ona sama jako taková - bez toho, aby mu dávala nějaké protislužby.
|
|
|
|
Tak se nesnaž, nic nedělej, jenom čekej. Když se ti to zdá nerovnoprávný. A když za tebou přijde první holka, co uděláš ty?
|
|
|
|
Když jsi jsou ty dva dotyčný rovnocení, tak ta holka (v případě, že začíná kluk) "udělá" to, že bude souhlasit. Když budou nerovnocení, tak souhlasit nebude.
Vůbec nechápu proč to ale řešíš :-)
|
|
|
|
klokanice: Že nejsem vhodný, to mi je jasný už dlouho, ale myslel jsem, že je to jen paranoia :-)
Já to neberu jakože mi "musí vrátit", jen mi to přijde takový nefér.
Když to zjednodušim, tak kluk vyvine námahu a riskuje, a až pak je to teprv rovnocený vztah ku prospěchu a štěstí obou.
Já bych zkousnul, že budu muset (asi mi nic jinýho nezbyde) překonat sám sebe a něco udělat, a až pak z toho něco budu (budeme) mít. Ale je to nefér.
A je a je a je, trvám na tom :-)
|
|
|
|
Miracle:A kluk si jako nevybírá?Kluk si vybere holku,než se rozhodne udělat ten první krok.Ale když si holka vybere,jak ty píšeš,tak za tím klukem neskočí s lístkem do kina.
Komo:Holky nedělaj bohužel nic.Jenom řeknou ano,nebo ne.
|
|
|
|
Třeba jsem se před rokem zeptala kamaráda, co ke mě cejtí. Byl v šoku a říkal, že si to nejdřív potřebuje urovnat... Nakonec jsme spolu chodilil
Stačí jako příklad?
|
|
|
|
shodan: Ale no tak, když kluk vylíže holku, tak je v některých případech taky co polykat (a podle některých zpovědí jsou toho kýble)
Jo3: Dobrej nápad, ale mě právě nic nenapadlo. Když si neodpovím, co udělá kluk v tomto méně častém případě, vyjde mi, že za častějších okolností jsou kluci slušně znevýhodňováni.
Menai Arwena: Samozřejmě, ale to už mluvíš o probíhajícím vztahu. Dej mi příklad, který hledám, něco tak psychicky náročnýho, jako je provedení prvního kroku. Nebo prostě něco, co dělá jen holka.
Miracle: No právě. To není rovnocený, z toho má výhodu jen ona.
Cherry Blossom Girl: Jo, ale ne vždy. Má-li kluk dělat první krok, VŽDY bude riskovat, ale ne VŽDY v tom vztahu nakonec bude žena rodit.
lev: Hm, tak z mýho pohledu pozvání na rande je pokaždý vyznání lásky či jasný náznak sympatie ze strany kluka. Stejně tak, jako holka riskuje souhlas s prvním krokem, možná to špatně chápu, ale tím myslíš, že ta holka riskuje, že neví, do čeho jde (jaký ten kluk je apod.)? Ale v tom případě ten kluk riskuje úplně totéž. Jasně, že má každou chvilku někdo o něco navrch, ale přeci jen - ten kluk začíná a riskuje...
humuscadan: Sorry, ale nejsem znalec takovýchhle slovních obratů. Cože tohle znamená? (já to fakt nevim)
|
|
|
|
Jakmile se takhle ptáš, znamená to, že nejsi vhodný pro vztah! To nikdy nemůže fungovat na principu "ať mi kouká vrátit, co jsem do ní vložil."
|
|
|
|
... holka drží
|
|
|
|
Cherry: to je bohužel ten druhý konec...Já jsem chtěl Komovi dát alespoň malou naději, že to jeho usilí nakonec bude vyplňeno, ale bohužel to dopadá většinou tak, jak píšeš..Je to smutné, ale je to tak. Hodný kašpárek je většinou až ten druhý, když přijde bohaté princátko s krásným (také většinou falešným) úsměvem.
|
|
|
|
Tom Cruise: cekala jsem, ze ta pohadka dopadne tak, ze princezna odkopne kapsarka, jakmile zavetri princatko - to je teprv realita :)
|
|
|
|
pamela: každý bude škatulkovat podle prožitých bolestí a zkušeností, tak se tím netrap
|
|
|
|
Zvláštností je, že pokaždé, když přijdu na Zpovědnici, všichni mě ujišťují v tom, že jsem muž. A nebo je všechno to škatulkování tak trošku mimo realitu.
|
|
|
|
Milý komo, tak nesmíš to brát tak smrtelně vážně, pozvání na rande není vyznání lásky. A holka riskuje to, že souhlasí s prvním krokem. Když mi řekneš, půjč mi 1000Kč a ty si je ode mě vezmeš, tak aktivní jsi ty, ale riskuju i já:o).
Kluk balí holku a holka projeví najevo svoji náklonnost. Holky co za to stojí, nemusí se snižovat k tomu, aby někoho sami balily a pokud ano, tak je nech, rovnoprávnost je jen dočasná, vždy má někdo, více či méně navrch a ideální je když se to střídá.
|
|
|
|
cherry - lol
jinak souhlas miracle...
|
|
|
|
Vajco.
|
|
|
|
holka to odrodi ;)
|
|
|
|
Já měl to štěstí, že si mě vybrala teda žena, ona dala podnět, abychom spolu chodili. takže jsem poznal jednu světlou vyjímku z mnoha
Ale ber to takhle, vžijme se do role princezny (holka) a kašpárka (kluk)...
Kašpárek zamilovaný kolem ní hopsá, lítá, blbne, obdivuje a princezna se při své urozenosti přece nenechá prodat tak snadno. Má přece svůj čumáček nahoru, musí si být jistá, že ji kašpárek nechce jen vyhrnout sukýnku a odhalit dekolt.(přitom by sama vrzala jako veverka), ale to se přece při té urozenosti nehodí...má přece rovnocennost, ale jen v určitých směrech, je přece v pořádku, že se na nás hrnou ze všech stran hesla jak muži brání ženám ve výkonu práce, jak je neetické, že musí rodit a jak je přece nemožné, aby si sama odstěhovala skříň. Co se tedy bude dít dál???? Princezna bude využívat kašparkovy zamilované slepoty, bude stále dělat drahoty.........až se dostaneme do okamžiku, kdy mu řekne milostivé ANO.....
A tak to bohužel chodí v běžném světě smrtelníků. Musíš se s tím smířit a uvědomit si, že Ty jsi bohužel ta část živočisného pokolení, které ze sebe musí udělat naprostého debila, aby si Tě slečna všimla..
Smiř se s tím.
Jo mimochodem, teď mě tu za to každý sežere, ale když si vezmeš, koho láska více bolí, tak je to taky relativní.
Je celkem vědecky prokázáno, že ženy mají za život více partnerů než muži a z toho je vidět, že jejich srdce se z bolesti dostane dříve....a něco na tom je. Já v listopadu oslavím nástup do sedmého měsíce od rozchodu a bolest je stále stejná. Přitom má bývalá přítelkyně navazuje vztahy celkem v pohodě...
|
|
|
|
viz Shodan. Kluk udělá první krok a holka polyká :D
|
|
|
|
Holka si vybírá....
|
|
|
|
No přece nic...
|
|
|
|
Holka dělá hovno.. A to děláúplně sama a dává do toho všechno.. Teda sama to dělá v případě, že zrovna nezkouší nějakej fekalsex ;)
|
|
|
|
Kdybych nechávala první krok vždycky na klucích, tak bych byla asi pořád sama... Chce to rovnoprávnost, ale když jeden přijde s nápadem jako první, co pak má dělat ten druhej? Myslim, že tady v tom je rovnoprávnost schovaná v tom, že někdy něco vymyslí kluk a jindy zase holka...
|
|
|
|
To bys ji chtěl pozvat na pochoďák? V tom případě může udělat jen dvě věci. Buďto se přidá, nebo odmítne.
|
|
|
|
Tak si odpověz sám, ne?
Co dělá kluk, když holka udělá první krok?
|
|
|
|
polyká?
|
|
|
|
Rozumím a souhlasím.
|
|
|
|
20 
25 
40 
