Pro všechny milovníky koní a obdivovatele onoho šlechetného zvířete:
Noc ubíhala pomalu, sotva Osby zamhouřil oči zbudilo ho kokrhání. "Jednoho dne ty hloupé opeřence zadupu do země" cedil přes zuby..
Slunce jako veliká koule vycházelo na obzoru v oblacích krve, Mručoun též probuzený kohoutem posměšně zahýkal:"Jó dnes bude zima!" ale to už se stájí rozeznělo melodické ržání - přání dobrého rána od všech koní.
Když si kobylí část stáje odbyla značně přikrášlené vyprávění o předchozí noci, dveře se rozletěly a dovnitř vstoupil mladý muž. Osby Lukáše znal a dobře věděl že mlsně kouká po jeho rychlých nohách a trysku jak vystřiženém z pera amerických mustangů.
A nemýlil se, první Lukášův pohled spočinul na Osbym a laskavá ruka pohladila a vzápětí otevřela box na raní procházku po ranči.
Osby vyletěl ven jak neřízená střela, neuvědomil si však že země je namrzlá a zadní nohy zatvrzele ujely že div neupadl. Zezadu ze stáje se ozvalo kníkání, to se koně smáli nešikovnosti našeho hrdiny.
Avšak nevnímaje obroublé poznámky posměváčků se Osby jal tryskat po dvoře a divoce vykopával zadníma nohama na koňskou rozcvičku. Trysk, cval, klus, přechod, krok, přechod, klus, to je horší než koňská věda!
Starý majitel zatím zapřáhl Bručouna, dnes bylo v lese hodně práce.
Bručouna však velice bolely kosti a tak odmítal jít a hýkavým řehněním vysvětloval stárkovi že je to trouba a ať ho nechá taky den odpočinout.
Stárek nechápal co má kůň zase za problém a tak letěl pro honácký bič uschovaný pro obzvláště vypečené koně.
Lukáš už tušil, kde je zakopaný pes a jal se zkontrolovat zásoby červené hlíny na večerní zábal nohou pro bručouna.
Ke své rozmrzelosti ale zjistil že veškeré bahno zamrzlo v sudu. Z kostek ledu a bahna se kupodivu zábaly dělají těžko a tak celý sud se supěním dotáhl do vytápěného přístěnku.
Osby zafrkal Lukášovým směrem nabídku pomoci, ovšem on nereagoval, nejspíš mluví řečí jako ta černá bedna s trčícím drátkem jež tak vyřvávala neobvyklé zvuky po ranči.
Ani dnes majitelka nedorazila, Osby však nelenil a k všeobecnému veselí koňského obecenstva dělal malé krokové kruhy kolem výběhu a zpět.
Jeho oči však stejně jako včera ulpěly na hnědé skvrně osamoceně trčící uprostřed sousedního výběhu.
Johanka netečně civěla a stála jako kůl v plotě.
Bylo nutné se vydýchat, Osby mezitím vypustil poznámku o líných kobylách jež zhloupnou tak že je ani ten nejpitomější poník nechce. Johanka netušila o čem to Osby řehní a tak jen tázavě přistoupila blíže.
"Víš když nebudeš běhat, nebude se ti prokrvovat krk ani hlava a zhloupneš"
Johanka si ovšem myslela své, jen se snažila slunit aby se líbila hřebci z hřebčína a mohla konečně mít vlastní hříbě.
Osby dobře věděl jak to s kobylami chodí a tak tu nádheru nechal ať nadále chytá bronz v tomto ročním období.
Při rozdávání večeře zase holčina zapomněla Osbymu přidat nezbytnou porci navíc a ten hrubě uražen kopal do dveří v boxu.
Všichni věděli co Osbymu vadí, jen holčina to nebyla schopná pochopit a velice hloupě křičela ať toho nechá.
Hříbata nadšená že objevila novou koninu, se jala kopat do dveří také.
Další probděná noc.
Osby tentokrát už doopravdy vypadal jako po Velké Pardubické, Lukáš si hned ráno všiml unavených koňských očí.
"Nejlepší bude když si odpočneš a já zatím zavolám veterináře.."
Náš hrdina netušil o co jde, když však o hodinu později viděl člověka v bílém plášti velice se zděsil.
Slýchával o jisté bolestivé operaci kdy mladým hřebcům odejmou část těla "aby byli klidnější" - kastrace.
Jeho vzpurná duše se vzepjala a bílého člověka z boxu doslova kopyty vykopal. Sotva veterinář vyletěl z boxu Osby za ním ještě řehtá, "skus se vrátit, rozdupu tě na cucky!"
Veterinář ohodnotil stav obtisků kopyt na jeho plášti a spočítal své kosti, když zjistil že mu žádné nechybí a všechny jsou celé, pouze prohlásil že kůň je zdravý jako řípa a odjel raději pryč.
Tentokrát i Lukáš byl s rozumem v koncích, "co to sakra děláš Osbíku" říkal onehdá koni. Osby ale nabyl dojmu že to byl Lukáš kdo zavolal toho sadistu v bílém plášti a tak ani neodpověděl.
Majitelka nepřišla a Osby byl zavřený....
"aspoň mám klid na úvahy o vítězství", říkal si.
Večer se konala klasická scenérie kdy hladový Osby žárlivě koukal na koně kteří ještě svojí večeři nedojedli.
Komu se líbí? Komu ne? Kritizujte :) ale jen konstruktivně. |