TEMNOTA
Cítíš se zrazen,
v samotě pláčeš,
přešlí jsi mrazem,
v Temnotě skáčeš.
Všude je tma,
bez hluku,ticho..
Jsem tu sama,
nademnou víko.
Kouknu se nahoru,víko se otvírá,
uvidím ptáčka jak do tmy padá.
Potom se zas víko pomalu zavírá
a ptáček dopadá..dopadá na záda.
Chytnu ho za křídla,
nechci ho pustit,
do té tmy nepatří,
musí Temnotu opustit.
Otevřte víko do druhého světa,
tam patří holoubek,
do života světla.
Tady nic nečeká holoubka drobného,
Temnota pohltí i toho dobrého.
Ptáček se vysmykl z těsného sevření,
víkem prolétl,opustil běsnění.
A já zůstanu v temnotě dál,
bez ní by můj život za h**** stál!!!
|