Áno, je tu další za série životních zkušeností a podobných nesmyslů. Tímto navazuji na zpovědi 44579 a 271319.
Svym způsobem, je to zvláštní, že už zase a že tak brzo se o něco marně (jak jinak, že?) pokoušim.
Dneska to bylo bez předchozího plánování, prakticky jsem se omylem na čas přepnul do onoho debilního dilematu „jestli“, zakrátko vyřešeného s nastoupením ještě debilnějšího dilematu „jak“. Kteréžto bylo díky okolnostem vyřešeno ani ne do hodiny. I když trochu jsem měl kliku, když mi říkala, že dneska večer nemá co dělat, což by (předpokládám) aktivnější jedinci hned vzali jako přihrávku na smeč, tak jsem i já drobet využil příležitosti k vyřešení otázky „jak“.
Je to zvláštní, jiný holky nám do éteru naší florbalový skupiny brzy sdělí, zda mají přítele, či nikoli (kterýžto impuls zjišťují a zajišťují pochopitelně ti aktivnější z nás; někteří mi i vyhrožují, že mi holku najdou, ale to je vedlejší). A tahle to právě neudělala, což se s alternativou (jejího) večera o samotě značně ukázalo jako ještě značněji zákeřná kombinace.
Tak ale nakonec přítele (samozřejmě) má. Čim to, že mě to přesto nepřekvapuje, u tak hezký holky.
No nic, tak zas (jak jinak) budu dneska vesele večeřet sám doma.
Jinak zdravim mně podobné, členy sdružení věčných samotářů a paniců zvláště. Mně se nezbavíte, i když se sám budu snažit. |
22 
32 
32