(Možná ze mě bude vetchá stařenka bez vlasů, co život protrpěla, možná budu sličná bez jediné vrásky na tváři. Možná budu stínem, co nemohoucně proplouvá nocí, toužící po životě. Možná...co já vím?
Čas žití se krátí.)
Chci, abys mne držel, až budu umírat.
Chci, abys mne Smrti předal osobně-z náruče do náruče, neboť jsem si jista, že mě uneseš.
Chci, abys mi předtím, než zemřu, vyznal lásku a nechal mne z posledních sil vyznat ji tobě, abychom se navzájem ujistili o naší věčnosti.
Chci, abys mne držel za ruku, až přijde můj konec. Abys mi šeptal, že celý zatracený život, ve kterém jsme nesměli být spolu, byl jen čekáním na ráj budoucí.
Vyprovoď mne do říše blažených s láskou, již jsi zaplatil štěstím,vždyť právě láska staví most přes černou řeku.
Až budu umírat, čekej na mne...a já počkám, až budeš umírat ty.
Když život nedal naší lásce požehnání, Smrt nám ho dá.
|