Jednoho dne sen ji skoncil,
slza stekla po tvari,
smula dal ji cestou vedla,
jako lasku k oltari.
V jejim srdci zal se skryva,
hlavu plnou nemoci,
proc je tolik mlcenliva,
vzdyt ji mohli pomoci!!
Jeji matka nevedela,
ze s ni vubec neco je.
to, ze dcera v mysli mela,
jenom jak se zabije.
Dal sla jednou noci tmavou,
v desti dlouhou ulici,
vzpominky ji tahly hlavou,
jak po rane palici.
Brzo dosla, tam,kam chtela,
u reky se ocitla,
jak to skonci, nevedela,
chvili snila, procitla.
Zvedla nohu, nakrocila
a zavrela oci,
ta nemela prece v planu,
ze se jenom smoci!
Takhle skoncil zivot mlady,
pavucinou preden,
mejte, holky, zivot rady,
mate jenom jeden.
|
16 
21 