Chceš dnes udělat dobrý skutek ? Pomoz výše
uvedenému hříšníkovi tím, že mu dáš nějaké rozhřešení! Můžeš mu
ho poslat na e-mailovou adresu, kterou uvedl u zpovědi, nebo napsat
veřejně vyplněním formuláře na konci této stránky. A jestliže nechceš,
aby pod tvou přezdívkou mohl vystupovat ještě někdo jiný, zaregistruj
si ji ZDE !
|
Děkuji za názory, teď to vidím i z jiné perspektivy. V příspěvku od Ten jenž bude jsem se poznala. Rozhodně se z toho poučím a už to nebudu tak hrotit.
|
|
|
Jsi nesamostatna... Pokud potrebujes ochotneho sluhu, najdi si nekoho jineho nebo si porid psa.
|
|
|
A zkusili jste si o tom.... já nevím...... třeba promluvit? Mně to totiž přijde jako klasický scénář špatné komunikace, kdy si žena myslí, že jí ostatní lidé mohou vidět do hlavy. Nic proti vám, setkávám se s tím i u mužů, ale z 80% častěji u žen. Zkusím vám sem hodit další možnost... Třeba viděl co se vám v životě děje, všímal si, jak jste na tom psychicky hůře a tak se vás snažil rozptýlit, abyste byla veselá, snažil se vám ukázat, že možná to není tak hrozné (i když věděl, že bylo). Místo úlevy jste to vzala, jako že vám nerozumí a věci zlehčuje a začala jste být odtažitá, odsekávat, stranit se (což člověk ze svého pohledu často úplně přehlédne, protože jeho myšlenky jsou jinde, a je silně zasazený aktuální emocí). Jelikož mu došly všechny nápady a svou pomocí situaci jen zhoršuje, rozhodl se stáhnout a čekat. Sedněte si spolu v klidu a proberte to.
|
Ten jenž bude |
|
|
Já si teda taky trošku myslím, že záleží na povaze toho problému. ALE. Naprosto zásadní je i jeho vysvětlení, proč se už k tomu vyjadřovat nechce, proč to vidí jako malichernost. No a další věc, důležité je také tvé vnímání celé situace. I kdyby to pro něj byla ta malichernost, ale tebe by to trápilo a padala bys kvůli tomu na pusu, kdo jiný by tady pro tebe měl být? A i kdyby si myslel, že přeháníš, tak ignorovat tě je fakt hnus. A takovou hysterku, co se ještě začne urážet, když si v náročném období nechci povídat o výletu, bych teda nechtěla.
|
|
|
*Odlišnej na momentík
|
|
|
Možná... Ty mu oporou málokdy jsi a proto mu dělá problém být oporou tobě. Někdy v minulosti se být oporou snažil, tobě se to nelíbilo, odmítla jsi to, tak už se do toho znovu pouštět nebude. Není na to, aby podpořil a nikdy to mít nebudeš. Nebo... Je to trošku jinak a píšeš si to podle sebe, abys dostala potvrzení svého závěru. Nějaká podpora tam je, ale ty budeš vždy nespokojená a nelze se ti zavděčit. Zeptej se na emimču, tam ti Odlišnej naddementík napíše pod několika nicky a čím víc toho napíše, tím víc důležitě se cítí. Dopřej mu to.
|
Ještěr K. |
|
|
Řešíš své pocity, ale celkově to, jak to popisuješ, je hodně vytržené z kontextu. Těžko soudit, zda tě podržel nebo ne, když ani nevíme, proč a kdy a jak.
|
|
|
Nevím jestli jsi přecitlivělá z nějakého obecného průměrného hlediska, každopádně pro mě je to také velice intimní zona a nahlodalo by to mou důvěru také. Považuji za absolutní zrůdnost, když někdo hodnotí u jiných lidí to, co má být pro ně důležité a co ne. Co mají prožívat a co nemají prožívat. Co přehání a co nepřehání. Tzv hraní si na boha, snaha druhému vtlačit do hlavy, že to co je důležité, určuji já. Což je opravdu vtipné, pokud si někdo stěžuje, že jeho partner je příliš emotivní a už otravný. Otravný je proto, protože ho ten druhý nevidí. A tím že to bude ignorovat, tak si i svou situaci kdy mu někdo příjde otravný, ještě zhorší, aby následně mohl naříkat, že je ten druhý otravný ještě více. No každopádně já vím co bych dělal já, ale nevím co bys měla dělat ty, protože tě osobně neznám. Chybou je ale, že se ptáš na anonymním foru, což dokazuje už první příspěvek. Ti lidé tady k tobě nemají žádnou vazbu a vůbec nemáš kontrolu nad tím, kdo že ty příspěvky píše. V nedávné diskuzi mě velice pobavilo, že téma vztah bylo složené z většiny přispěvatelů vztah nemající a nebo nefunknční. Je to absurdní a měla bys jít za radou k lidem, kteří tě mají rádi a nejsou prototypem, jak se to dělat nemá.
|
|
|
Asi se v tom nemá cenu babrat, když ti nemůže nijak pomoct. Chlap to potřebuje vyřešit a pokud konkrétní problém v rodině je pro něj apriori neřešitelný, tak hledá řešení alternativní - to znamená, odklonit tě do bezpečí, přivést tě na jiné myšlenky a proto dělá maximum co může a vymýšlí nějaký výlet a ještě je tak pozorný, že tě chce zaangažovat do plánování výletu, aby ses tam cítila dobře. A ty místo toho chceš do vztahu přinášet negativitu a temnotu, že se jako budete rochnit v cizích problémech, které nemůžete ovlivnit. To ti dává nějaký smysl? Hledá řešení a ty akorát nevděčně na všechno nadáváš a tady si stěžuješ...
|
|
|
Lžeš o svém věku a chceš abychom ti věřili?
|
|
|
Co to je "závažná situace v rodině"? Co si představit pod pojmem "skvěle si rozumíme"?. Co je podle tebe "podpora a zájem"? Pokud si jako "podporu a zájem" představuješ, že budeš furt dokola mlet to samé, tak opravdu mu jdeš na nervy.
|
fimísek |
|
|
Ahojky, nemyslím si, že jsi přecitlivělá. Když člověk prožívá něco opravdu těžkého, je úplně přirozené očekávat od partnera zájem, pochopení a podporu. My jsme tady ale cizí lidé a nikdo z nás do vašeho vztahu nevidí. Neznáme vás, nežijeme s vámi a nevíme, jak váš vztah funguje dlouhodobě. Proto si myslím, že nikomu z nás nepřísluší psát ti, ať se s ním rozejdeš nebo naopak zůstaneš. To můžeš nejlépe posoudit jen ty sama podle toho, jak ho znáš, jak se vedle něj cítíš a jak váš vztah funguje i v jiných situacích. Zkusím ti napsat nějaký nezaujatý pohled… Z jedné situace není dobré vyvozovat definitivní závěry. Jsou lidé, kteří v krizových chvílích neumí správně reagovat, na různých kurzech jsem jich potkala opravdu hodně… A není to proto, že by jim na druhém nezáleželo, ale protože sami častokrát nevědí, co říct a tak utíkají k běžným tématům nebo se stáhnou do sebe. To ale zároveň neznamená, že je v pořádku, když se ti vůbec neozývá. Rozhodně tímto nemůžeme nikoho ospravedlňovat… Zkus si s ním promluvit a otevřeně mu říct, že tě jeho chování v téhle situaci mrzí. Že jsi od něj nepotřebovala problém vyřešit, ale cítila by ses lépe, kdyby projevil zájem, podporu a dal ti najevo, že v tom nejsi sama. Komunikace je zcela klíčové pro jakékoliv řešení problému, ale to doufám víš. Bez toho se prakticky nikam nehnete. Pak bych sledovala hlavně jeho reakci. Pokud se nad tím zamyslí, dokáže si připustit, že tě svým chováním zranil, bude v tom z jeho strany určitá sebereflexe a snaha to napravit, vztah bych kvůli tomu hned nezahazovala. Jestli ale tvoje pocity znovu zlehčí nebo bude dál dělat, že se nic nestalo, brala bych to jako důležitý signál do budoucna. Podle mě se partner nepozná podle toho, jaké jsou hezké společné chvíle, ale podle toho, jak se zachová, když je jednomu z vás opravdu těžko. A je úplně v pořádku chtít vedle sebe člověka, na kterého se můžeš v takových chvílích spolehnout :) Přeji ti mnoho štěstí, ať své trable vyřešíte. A nezapomeň, my tě zde neznáme, ani váš vztah. Sama si dobře rozmysli, jak budeš postupovat dál, ale opravdu se prvně snažte o nějakou kloudnou komunikaci… Měj se hezky!
|
|
|
Taky záleží, co je ta velká věc v rodině. Pokud to, že se tvoji rodiče rozvádí a ty to chceš řešit opakovaně pořád dokola, když rodiče to mají už pořešené, tak to chápu, že má jiný názor a nechce to po stopadesáté řešit. Pokud hledáte pro neteř s leukémii v kritickém stavu vhodného dárce v rodině a řešíte kdo koho kontaktuje a kdo je nejvhodnější, pak to chápu a přítel by se mohl zapojit více. Ale ani nevíme, kolik vám dvěma je, co je za problém.. nemůžu tedy s tak málo informacemi cokoliv poradit.
|
|
|
V nouzi poznáš přítele. Někteří lidi jsou jen na zábavu. A nejsou do nepohody. O těch problémech v rodině jsi moc nenapsala. Třeba přítel neví, co má pro tebe vlastně udělat.
|
|
|
Při 99 letech je na vztah už pozdě.
|
|
|
"Mám přítele, se kterým si skvěle rozumím a na hodně věcí máme stejný názor. Většinou probíráme nedůležitá témata" Skvele si rozumet pri uplne bezvyznamych temach, to teda este vobec neznamena aj skvely vztah. To je len take ligotave pozlatko, ale nic viacej. Ak ked uz po prvej drobnej nezhode, ihned uvazujes po rozchode, tak to len dokazuje, ze ten vas vztah vobec neni az taky skvely. Skvely vztah, ten sa musi aj spolocne budovat, ale vy ste k tomu zrejme zatial este nedozreli. Ale nevadi, ved aj na chybach sa clovek uci...
|
|
|
Asi ta sklamem "princezno", ale ty sama si ho dostala, do velmi neprijemnej situacie... Ziadas od neho plnu podporu, ale on ta nemoze podporit, pretoze ma odlisny nazor na riesenie tvojho problemu. Ale kedze ho nemoze nahlas vyslovit, aby si sa neurazila, tak radsej len mlci a dufa, ze sa to mozno nejak samo vyriesi... "Dost vážně teď uvažuju o tom, jestli tento vztah má smysl"... Ano, ten "vztah" skutocne nema zmysel, ked vase problemy nejste schopni spolu prekonzultovat a dospiet ku spolocnemu konsenzu. To len "princezna" si mysli, ze on sa jej musi vo vsetkom podriadit a prisposobit, len aby ONA mala svoj "pohadkovy vztah".
|
|
|
|