Chceš dnes udělat dobrý skutek ? Pomoz výše
uvedenému hříšníkovi tím, že mu dáš nějaké rozhřešení! Můžeš mu
ho poslat na e-mailovou adresu, kterou uvedl u zpovědi, nebo napsat
veřejně vyplněním formuláře na konci této stránky. A jestliže nechceš,
aby pod tvou přezdívkou mohl vystupovat ještě někdo jiný, zaregistruj
si ji ZDE !
|
|
Je to jedinečný kolab mnoha autorů v širším čase, ale furt je to jen pár let tvorby i válení šunek a i když to byl nadčasový počin, je trochu přeceňované dílo
|
|
|
|
Nevím KDY vzniklo křesťanské peklo, ale jsou důkazy, že existuje. Tak jako že existuje Bůh a existoval Ježíš Kristus. Jsou fyzické důkazy.
|
|
|
|
Situace se změnila v mladších spisech? Ježíš byl sice Žid, ale písmo vykládal jinak. Jakožto očekávaný Mesiáš - mnohými uznaný a rozpoznaný v té době a mnohými zavržený - měl mít jedinou svrchovanou autoritu k výkladu bible nad ostatní učitele protože jak sám popisoval zákoníky a farizeje, ty sice byli "znalí Zákona", ale ve skutečnosti jen teoreticky a ne prakticky. On jako prorok ujasňoval co bude dál, ale v typicky obecných termínech. Že tam bude pláš a skřípění zubů je odkaz na tíseň, strach a děs, který ale v Žalmech máme popsaný v místech, které se přičítají královi Davidovi.
Jinak odkazy co jsem si dohledal na NZ a oheň:
Pro tvoji reakci na eedd jsou nejdůležitější výroky samotného Ježíše:
Matouš 5:22 – „...propadne ohnivé Gehenně.“
Matouš 5:29–30 – lépe přijít o úd než aby celé tělo bylo uvrženo do Gehenny.
Matouš 10:28 – „...bojte se toho, který může zahubit duši i tělo v Gehenně.“
Matouš 13:40–42 – „ohnivá pec; tam bude pláč a skřípění zubů.“
Matouš 13:49–50 – opět ohnivá pec a pláč se skřípěním zubů.
Matouš 18:8–9 – „věčný oheň“, „ohnivá Gehenna“.
Matouš 25:41 – „Jděte ode mne, zlořečení, do věčného ohně připraveného ďáblu a jeho andělům.“
Marek 9:43–48 – Gehenna, „oheň neuhasitelný“, citace Iz 66,24.
Lukáš 16:23–24 – boháč „trpí v tomto plameni“ (podobenství o boháči a Lazarovi).
A ve Zjevení:
Zjevení 14:10–11 – trápení ohněm a sírou.
Zjevení 20:10 – ďábel trápen na věky věků.
Zjevení 20:14–15 – ohnivé jezero.
Zjevení 21:8 – druhá smrt v ohnivém jezeře.
Problém zjevení ale vidím, že autor té knihy je sporný a je to kniha plná symbolů které se těžko interpretují. Ohnivé jezero ale chápu doslovně, ne jako symbol. Hořící síra v Genesis chápána jako trest Boží proti bezbožníkům - tj. kontextuálně šlo o lidi neznalé Zákona, protože ten ještě neeexistoval. Kdo tedy byl Bezbožník? Celá bible dává obraz toho co je zlo a co je dobro, ale není přísně vymezená na Toru jako psanou formu, protože Tora je litera. Spíš přestoupení či hřích je absence chesed. Tak to chápu já. Tora chce od lidí chesed. Nemáš-li chesed a jsi-li služebníkem dábla pak ti hrozí zatracení. To je message bible. Obecně tedy nejde o to zda jsi znalý Tory nebo ne, protože v Genesis, Sodoma, Gomora - psaná Tora neexistovala.
|
|
|
|
Mě tedy citace bible přijde dostatečná (až moc). Spíše bych ocenil kratší výstižnější text sdělení. (manuskripty při vážné disputaci, tady se jen čeří myšlenky).
Jak autorvův problém chápu: věčné mučení není zakotveno v původním židovském myšlení Starého zákona. Přišel s vlivem cizích kultur a postupně se v křesťanství upevnil jako nástroj morální výchovy a moci.
Přičemž hlavní vznik konceptu pekla, dualismu dobra a zla je potřeba hledat v zoroastrismu - ten s tímhle přišel, židé přebrali, už při prvním babylonském vyhnanství s tím přišli do až přílišného styku.
|
|
|
|
Soužení ale není peklo. Někteří na to odkazují jako na velké soužení ale kolem toho je mnoho teorií jako postmilenianismus a jiné, záleží na exegezi. Jsou to ale kraviny, které nemá cenu řešit. Hodně blbostí zavedl Nelson Darby se svým dispensacionismem .. ten chlap jakou spousta jiných apokaliptických vizionářů chtěli bibli použít jako důkaz pro své názory a přesvědčení a tak vytrhávali verše z kontextu a přišli s názorama, které se později velmi zpopularizovali. Ale jsou dost nevalidní
|
|
|
|
ale už jsem ti to minule psal, toto co děláš je doslovný výklad, ale takto židé neuvažovali a nekomunikovali, jejich kultura stojí na volnějším výkladu... například verš vyleju svého ducha na každé tělo, neznamená doslova na každé fyzické tělo, ale pouze na některé lidi, ale všema vrstvama izraelské společnosti. A neznamená to že duch je voda nebo že je tekutý, je to jen obrat pro hebr. termín chesed - lásku laskavost přívětivost a dobré skutky, shovívavost a tak. Ne ke všem bez rozdílu, ale často bez rozdíl. Na to abys to vše chápal bys musel studovat biblické jazyky a bibli ne jen číst nějakou sračku od Ai nebo článek z pochybného zdroje.
|
|
|
|
A NEMŮžeš vytrhávat verš z kontextu protože nevíme o čem se tam psalo v předchozích textech. Kdyžtak uved rovnou odkaz na https://biblehub.com/text/joel/2-18.htm apod. at to mohu rovnou zkoumat v originále a v NASB a ne nějaké pochybné nespolehlivé české překlady. Když tak řekni AI at ti dá nějaké spolehlivé zdroje pro studium a ne toto. Tak nevím o čem byl kontext. u tvrzení je třeba taky sledovat jejich původ, kdo to tvrdil nebo jaká škola a kdy se ten názor zformoval. Chceš vědět jakým teologickým směrem nebo v jakém nábož. prostředí se formovalo toto přesvědčení. Opět kontext
|
|
|
|
vcelku je mi to jedno, ale co to je, to ti vygenerovalo AI. Protože ti neuvedlo čísla manuskriptů a přesné odkazy na stránku řeckého manuscriptu nebo jiného zdroje. takhle je to k ničemu. důkazy chlape, důkazy. bible není jeden text je to hromada textů které se překrývají a místy odchylují - viz biblická kritika. Taky z čeho datace vychází - z uhlíkové metody nebo z pochopení historických odkazů - křížových odkazů?
K výpisu knih ... protestanté neuznávají apokryfní knihy take Enoch a Judita nestudujeme. Tak nejsou kanonizované tak nevím proč bych k ním měl přihlížet
|
|
|
|
peklo jako místo věčného utrpení neexistuje. Odporuje to definici lásky , moudrosti a duševní vyspělosti.
|
|
|
|
Klobouk dolů před touto analýzou! Váš chronologický pohled na texty Nového zákona a pozorování, že různí autoři používají různé pojmy (vyhynutí/smrt vs. věčné utrpení), výstižně vystihuje debatu, kterou historici a teologové vedou už po staletí. Směřujete k teorii takzvaného podmíněnství (anihilacionismu), tedy názoru, že nezachránění budou jednoduše zničeni, a ne věčně mučeni.
Vaše hypotéza, že pojem pekla byl "vynalezen" po roce 70 n. l. jako nástroj k záchraně upadajícího křesťanství, však naráží na několik důležitých historických a textových faktů. Podívejme se na to očima židovského a křesťanského světa té doby.
1. Koncept věčného utrpení existuje dlouho před rokem 70
Myšlenka, že hříšníci budou po smrti trpět vědomým utrpením, nevznikla jako reakce na zničení Jeruzaléma. Byla nedílnou součástí židovské apokalyptické literatury již od mezitestamentářského období (2. století př. n. l. až 1. století n. l.), dávno před vznikem evangelií.
Kniha Henoch (1 Jan 27:2-3): Popisuje údolí určené pro ty, kteří budou věčně prokleti, a kde se odehraje jejich soud.
Kniha Judita (JT 16:17): Výslovně mluví o pohanech: "Všemohoucí Pán je potrestá v den soudu, pošle oheň a červy do jejich těl, a budou plakat bolestí navěky."
Když pozdější autoři (jako Matouš nebo autor Zjevení) píší o jezeru ohně a pláči, nevymýšlejí novou doktrínu, ale čerpají z předem existujících židovských představ své doby.
2. Mýtus o "skládce odpadu v Gehenně"
Zmiňujete Gehennu jako městskou skládku za hradbami Jeruzaléma, kde oheň hořel trvale a červi požíraly mrtvoly. Toto je nesmírně populární vysvětlení, ale moderní historická a archeologická věda ukázala, že jde o středověký mýtus.
První zmínka o tom, že Gehenna (údolí Hinnom) byla hořící skládkou, pochází od rabína Davida Kimmiho z roku 1200 n. l. (tedy více než 1100 let po Kristu).
V 1. století neexistují archeologické ani textové důkazy, že by toto údolí sloužilo jako městská skládka. V Ježíšových dobách měla Gehenna čistě teologický a metaforický význam. Bylo to místo, kde se v dávných dobách obětovaly děti pohanskému bohu Molochovi (Jeremiáš 7:31), a proto se stalo symbolem Božího konečného soudu a hanby.
Když Marek (kterého sami datujete před rokem 70) cituje Izajáše o "neuhasitelném ohni a červu", pro tehdejšího posluchače to nebyl popis odpadkového koše, ale děsivý obraz Božího úplného a definitivního trestu.
3. Proč Pavel píše jinak než Matouš? (Publikum vs. spiknutí)
Rozdíl v jazyce mezi Pavlem (smrt, zkáza) a Matoušem (oheň, skřípání zubů) lze vysvětlit mnohem přirozeněji než údajným spiknutím apoštolů: různá publika a žánry.
Pavel psal listy převážně pohanům (Řekům a Římanům) v řecko-římském světě. Používal pojmy jako thanatos (smrt) a apoleia (zničení/ztráta), protože řecká filozofie znala pojem nesmrtelnosti duše a Pavel chtěl zdůraznit, že bez Krista člověk ztrácí nárok na věčný život.
Matouš napsal své evangelium pro židovsko-křesťanské vě
|
|
|
|
ale Ježíš už v Bibli mluví o místě, kde je tma a skřípění zubů. A to je peklo.
|
|
|
|
39 
80 
30 