Bude to hodně krátké, ale došlo mi, že všechny takové ty řeči kolem života a úspěchu jsou vlastně takový nepřehledný mix. Je třeba milión pohledů, jak se na to všechno dívat, včetně třeba toho, že to nemá smysl ani řešit vůbec atd.
No mě z toho nakonec vyšel takový pohled, který mi aktuálně přijde nejlepší. V podstatě to, co tvoří úspěch, nebo nějakou hodnotu a pokrok ve Vašem životě a tím myslím prostě nějak obecně v různých věcech závisí vlastně jen na tom, jak moc Vám věci vychází nebo nevychází ve smyslu: Chci udělat tohle a tohle a tak to uděláte. Chci se vyvarovat tomuhle a tomuhle a tak se tomu vyvarujete.
Základní myšlenka je, že pokud Vám bude vycházet všechno, co chcete nebo nechcete dělat, máte nějakou pozitivní a úspěšnou trajektorii životem úplně jasnou.
A pak už záleží prostě jen na správném plánování. Jde o to, aby si člověk vždy naplánoval něco, co ví, že je schopný udělat a zvládnout. Jak na to?
Podle mě klíč je v krátkodobém plánování. Doslova začít na 1 dni a nebo třeba na 3 dnech, kdy si stanovíte nějaké jasné body a víte, že to prostě dokážete splnit. V momentě, kdy člověk plánuje moc dopředu, tak to nefunguje, protože mozek prostě není na tohle adoptovaný. Vlastně je nesmysl si říkat, že něco budu dělat každý den, něco plnit dlouhodobě atd, zkrátka to nějak nefunguje.
Je lepší si prostě vzít poznámkový blok, napsat si krátkou časovou osu, například 3 dny, napsat si body, co chci tyto 3 dny splnit, udělat atd. a vědět, že to je něco, co dokážu, tedy nic extra hard. A jelikož jsou to jenom 3 dny, je to vlastně docela jednoduché, ale pro ten účel, že člověk přesně udělá to, co chce udělat.
Nejde ani tak o to, zda v životě děláte těžké nebo snadnější věci, jako o to, že vždycky uděláte to, co chcete a že Vám všechno vychází. To člověka posouvá nejvíc. Prostě obtížnost, disiplína atd. - je to celé bullshit, záleží jen na tom, že Vám vychází věci a ty Vám budou vycházet při krátkodobém pravidelném plánování.
Naplánuji si 3 dny dopředu a udělám nějaké body - vím, že to jsem schopný plnit - moje mysl a mozek je v poměrně pohodlné pozici, protože vím, že 3 dny je docela krátká doba, nemusím řešit, co potom atd.
Až uběhnou 3 dny a já udělal vše, jak jsem chtěl, je to dobrý pocit a napíšu si další 3 dny - v podstatě může jít o takový trik, jak nějakou přehnanou dlouhodobou disciplínu rozdělit na přijatelné kousky a vždycky si můžu adaptivně pravidelně věci různě měnit podle situace a nemusím přemýšlet zbytečně daleko.
Všechny ty vzdálené plány apod. co člověk chce dokázat v životě, cíle atd. V podstatě to není nic jiného než pouhé představy a pouze, když Vám bude vše nějak vycházet každý den, tak k tomu člověk dojde.
Asi jsem začal uvažovat lépe a možná objevil něco, co mi bude konečně fungovat. |
30 
69 
50 
