Chceš dnes udělat dobrý skutek ? Pomoz výše
uvedenému hříšníkovi tím, že mu dáš nějaké rozhřešení! Můžeš mu
ho poslat na e-mailovou adresu, kterou uvedl u zpovědi, nebo napsat
veřejně vyplněním formuláře na konci této stránky. A jestliže nechceš,
aby pod tvou přezdívkou mohl vystupovat ještě někdo jiný, zaregistruj
si ji ZDE !
|
|
Michal-222:
Hele se svými zkušenostmi bych hocha poslala do zadele před pěti lety, jenže slečna je zamilovaná a trpělivá. Je třeba to slyšet "na plné kule", myslím, že odejít jen tak by ji žralo velmi.
|
|
|
|
“ Na rovinu bych se chlapce zeptala jak to vidí s budoucností, zda ji vidí se mnou a pokud ano, tak jaké konkrétní kroky k tomu budeme dělat, aby se to naplnilo.”
Já myslím, že můžeš rovnou odejít … a pak se ho můžeš zeptat, jestli mu to vadí nebo né…
|
|
|
|
Když si spočítáš těch 6 let na dobu, kteoru jste opravdu fyzicky strávili spolu.... Jaké číslo Ti vyjde?
V životě se může stát leccos- člověk dostane perfektní pracovní nabídku, odjede studovat do zahraničí, má možnost vycestovat.... Ale vše je to o prioritách. A ve chvíli, kd ymáš v živtě dlouhodobého partnera a myslíš to s ním vážně, děláš tato rozhodnutí s ohledem na něj a nejlépe také společně.
Tudíž i tohle něco o vašem vztahu vypovídá.
Já osobně to vidím tak, že se pročekáš k rozchodu. Na rovinu bych se chlapce zeptala jak to vidí s budoucností, zda ji vidí se mnou a pokud ano, tak jaké konkrétní kroky k tomu budeme dělat, aby se to naplnilo.
No a kdyby se zdráhal odpovídat, tak máš svou odpověď a sklidem můžeš jít o dům dál.
Nemarni své nejlepší roky čekáním
|
|
|
|
Naivko, jdi o dům dál.
On je typický Čech a nikdy ničím nebude.
Cílevědomý chlap se chová k partnerce JINAK !!!
|
|
|
|
To, co popisujes, uz rozhodne neni nic, co by se dalo nazyvat vztahem.
A na mrtvem koni se opravdu jet neda.
|
|
|
|
https://tinyurl.com/37mavs5z
|
|
|
|
Ty jsi někdy někomu tohle dělala? Tím tohle myslím takové to držení v nejistotě, v záloze, hraní si, přitahování si. Že by to pak byla třeba karma.
|
|
|
|
“ Ale tady to vážně asi vypadá, že on ti nechce říct pravdu. Protože přijde o výhody, které mu život ve lži s tebou přináší. A ty nejsi připravena tu pravdu unést”
Jojo, mám z toho úplně ten samý pocit.
|
|
|
|
“ Michale, a máš snad jiný nápad?”
No jo, může se zkusit “průzkum bojem”
|
|
|
|
Prostě, ne že bych ti nechtěla přát rodinu, muže, krásný život. Ale tady to vážně asi vypadá, že on ti nechce říct pravdu. Protože přijde o výhody, které mu život ve lži s tebou přináší. A ty nejsi připravena tu pravdu unést. Že on s tebou rodinu neplánuje. Protože pak o ty vize, že to přeci jen někdy klapne, přijdeš.
|
|
|
|
Upřímně si promluvit, to je pravda vyšší liga. I vysoká diplomacie je v podstatě jen umění neříct táhněte do kšá přímo. Upřímně něco říci, to dokážou snad jen malé děti. Dokud jim teda někdo z dospělých nevynadá, že takhle mluvit nesmí. Podle mne by stačilo si prostě promluvit. Ono totiž i to je někdy neskutečně těžké, obtížné a kolikrát přimět toho druhého k vůbec nějaké diskuzi je prostě nadlidská práce. Kolikrát totiž taková upřímná diskuze končí tím, že ti dva dají po čuni.
|
|
|
|
Michale, a máš snad jiný nápad? Zahodit 6letý vztah bez toho, aby se aspoň o tu upřímnou rozmluvu pokusili, je přece blbost.
|
|
|
|
“ Nic jiného než si o tom upřímně promluvit vám opravdu nezbývá.”
Myslím, že možnosti tady toho “upřímně si promluvit” se dost přeceňují…
|
|
|
|
Já věřím, že strach ze zodpovědnosti opravdu má. Co píšeš, tomu odpovídá. Otázka je, nakolik je kvůli penězům. To může být zcela pravda, nebo jen částečně, nebo to může být taky výmluva, která dobře zní. Třeba mu to cestování a nezávislost vyhovuje a nechce se toho vzdát. A třeba se takhle vymlouvá i sám před sebou, že si skutečný důvod zcela nepřizná. To jsou ale jen spekulace, které mě napadají, když to čtu. Nic jiného než si o tom upřímně promluvit vám opravdu nezbývá.
|
|
|
|
“ Ale vždy, když tady byl a otevřeli jsme téma budoucnosti, zas měl plno keců, jak, až mu skončí práce v zahraničí, bude tady a budeme se věnovat tvoření naší budoucností.”
No jo, slibem nezarmoutíš, žejo.
Tady ty případy, kdy je holka zamilovaná do ženatého chlapa, který ji slibuje jak se za chvíli rozvede…a vydrží na něj čekat třeba i 10 let, než jí dojde, že se asi rozvádět neplánuje…to píší pořád někde.
|
|
|
|
Já nevím, ale přijde mi, že chlap nemá chuť s tebou zakládat rodinu, spíš mi přijde že tě má jen na vyplnění volného času. Mě by třeba nenapadlo si jen tak odjet a myslet si, že na mě bude někdo rok čekat…
|
|
|
|
Omlouvám se za striktní označení toho, že "nevíš co chceš". Měla jsem to formulovat jinak. Asi v tom smyslu, že člověk, který má cíl, má i určité priority a hranice, přes které nepřejde. Neměl by to být extrém "za každou cenu", zvláště ve vztahu je důležité vědět, co chce i ten druhý. A máš pravdu v tom, že plány a cíle u druhé strany jsou neskutečně nejasné a nejisté. Tedy v tom, jak ti je zjevně prezentuje. V tomto formátu se dají snadno ohýbat tak, aby odpovídaly realitě, tak jak je. To jsou právě ty chybějící nastavené hranice. V tom je sice trpělivost a víra, současně ale zpětně se to právě může vrátit jako hloupost a naivita.
Jeho argumenty jsou asi v pořádku. Založit rodinu, to není úplně legrace. Mohou to být legitimní strachy a obavy a zodpovědnost. Současně ale to taky může být jen výmluva. To je právě to, že tyhle výroky jsou ... jen kecy. Nepodložené činy směřujícím ke konkrétním cílům a plánům. A možná tam jsou. Ale ty je nevnímáš. Nevidíš.
A to je to, co je třeba řešit.
Ty mu nevěříš.
Takže k tomu mému návodu striktního tehdy a tehdy svatba, což jsem podtrhla jako takhle úplně ne .... myslím, že by bylo zcela legitimní dát řeč a chtít něco vidět. Něco konkrétního. Něco, co prokáže, že to fakt nejsou jen kecy. Něco, co obnoví důvěru. Jo - a nenech se ukecat. Věř svému instinktu. Kolikrát ti toho řekne víc než zůstatek na účtu.
|
|
|
|
Ukonči to
|
|
|
|
Hodislava:
Ja právě mám docela jasnou představu, co chci - je mi 28, takže cca do 4 let nejpozději alespoň 1. dítě. Chci rodinu, protože mám biologicky hodiny a třebaže nejsme ještě supr zaopatření, věřím, že by to bylo realizovatelný - děti se rodily i v horších podmínkách než máme my a já nechci čekat do 45 až budu mít vše ostatní odškrtnuto. On to ví a dřív se mnou i úlsouhlasil. Teď, když se ta doba reálně blíží, se začíná trochu cukat, jestli přecejen nepočkat, abychom se neuvrhli do chudoby a nezazdili si příležitosti. Ale nikdy to vyloženě neodmítl, jen je to prý potřeba domyslet.
1234t9:
No, asi mi nic jiného nezbývá.
|
|
|
|
Když vám tak skvěle funguje komunikace a upřímnost, tak co kdybys mu to přesně takhle řekla? "Až mu skončí práce v zahraničí" - to má nějaký známý termín, nebo prostě "se uvidí"? Tvoje pocity chápu, určitě si nemyslím, že bys to nějak přeháněla. Naopak, jsi velkorysá, já bych tak tolerantní k jeho dovolené nebyla, když už je pryč kvůli práci, tak bych chtěla aspoň tu dovolenou trávit společně. Promluvte si o tom v klidu. Ne o budoucnosti, ale o tvých pocitech a obavách a osamělosti. Držím palce!
|
|
|
|
K úvodní větě - ano.
O něm si můžu myslet co chci. Že pracuje. Vydělává na vaší budoucnost. Nebo že si žije jiný život a tebe vodí za nos. Jezdí sem na "dovolenou". Přesně. Můžu si myslet cokoli. Fakta nevím. A jak je mám vědět, když je nevíš ani ty.
Současně to ale není ten vlastní problém. Ten je v tom, že ty sama zjevně nevíš, co chceš. Ty si to maluješ. Ty žiješ ve své fantazii. A uznávám taky, že není nic jednoduchého říct, samozřejmě ne úplně takhle striktně, tak, buď si mne do konce tohoto roku vezmeš, s tím, že budeme žít tady a takhle, nebo od prvního ledna si sem už jezdi za kým chceš. A dostát tomu. Ale nezbyde ti nic jiného.
|
|
|
|
A k volbám chodíš?
|
|
|
|
28 
88 
44 
