Chceš dnes udělat dobrý skutek ? Pomoz výše
uvedenému hříšníkovi tím, že mu dáš nějaké rozhřešení! Můžeš mu
ho poslat na e-mailovou adresu, kterou uvedl u zpovědi, nebo napsat
veřejně vyplněním formuláře na konci této stránky. A jestliže nechceš,
aby pod tvou přezdívkou mohl vystupovat ještě někdo jiný, zaregistruj
si ji ZDE !
|
|
Tojsemherejjjj: V rámci mých možností dneska dobře :-)
|
|
|
|
allloe: možná máš pravdu. Jako taky jsem si to pak říkala ale zase jsem uvedla jen povolání a děkuju za pochvalu:). Jak se máš dneska?
|
|
|
|
"Byl to ten nejúžasnější chlap co jsem kdy poznala, mega krásný jak z filmu, hodný, statečný a nikdy i když mohl mi nic nevycetl. Do smrti na něj nezapomenu.
Vím že si to tady taky četl a občas sem chodil. Takže ať jsi kde jsi jsi muj největší hrdina.
Nepotkat Ajtaka chtěla jsem Tě nekam pozvat. Ale příliš jsem se styděla na to konto za jakých okolností jsi mě poznal. Opatruj se! "
Tohle je krásný vyznání.
Možná by to bylo nejlepší jen takhle, bez tich citlivých údajů před tím - je možný, ačkoliv do toho nevidím, že by i ten krásný policajt tomu tak dal přednost.
|
|
|
|
opravdovy Major: :D
|
|
|
|
beru civil , nabíjím si pistoli ...večer si dám přítahy na ribstoly
|
 opravdovy Major |
|
|
|
Když si člověk přečetl ten příběh o policajtovi, který místo aby dělal kariéru na úředních papírech, běhal po světě a riskoval krk kvůli cizímu neštěstí, musel dojít k závěru, že svět ještě není úplně ztracen.
V hospodě by tomu stejně nikdo nevěřil. Jeden štamgast by tvrdil, že takový policajt neexistuje, druhý by přísahal, že jednoho takového znal, ale ten se dal později na včelařství, a třetí by prohlásil, že kdyby opravdu existoval, dávno by ho povýšili nebo zavřeli. Podle toho, jaké by byly zrovna předpisy.
A přece se zdá, že někde chodil po světě člověk, který udělal víc, než musel, a mlčel o tom víc, než bylo zdrávo. To bývá totiž osud všech slušných lidí. Křiklouni se chlubí každou hloupostí, zatímco ten, kdo skutečně něco vykoná, jen mávne rukou a jde dál.
A tak na něj zůstala vzpomínka. Trochu zamotaná, trochu smutná, ale poctivá. Taková, jaké bývají vzpomínky na lidi, kteří přišli do života nečekaně, udělali v něm pořádek a zase zmizeli, aniž si za to řekli o odměnu.
Jestli si to opravdu někde přečetl, pak se tomu nejspíš jen pousmál. A jestli ne, pak je škoda jen toho, že se nedozvěděl, že na světě zůstala alespoň jedna duše, která na něj nezapomněla.
|
|
|
|
36 
33 
40