Nejdřív ten zatracovaný a haněný Zeman, kterého Pražská kavárna nenávidí.
Redakce iDNES.cz získala oficiální dokument komunistické strany, v němž je zmíněno, že Zeman vstoupil do KSČ v roce 1967. List také shrnuje důvody, proč byl Zeman v roce 1970 z KSČ vyhozený. O aktivitách současného prezidenta během 21. srpna 1968 a období po něm se v dokumentu nepíše. Nicméně zmiňuje Zemanův „ostře protistranický článek“ z jara téhož roku.
Má zcela neujasněné názory na povinnosti člena strany a zaměňuje odbornou činnost se stranickou angažovaností. V roce 1968 na jaře nabídl studentskému časopisu Ekonom ostře protistranický článek. Tuto skutečnost neuvedl ve svém osobním vyjádření a nedistancoval se od obsahu článku, který je vážným proviněním proti stanovám strany,“ je zmíněno v dokumentu.
Článek v časopisu nakonec nevyšel. Podle tehdejšího pracovníka redakce se Zemanův příspěvek neprojednával ani na redakční radě. Odmítl jej rovnou šéfredaktor Jan Kovář s tím, že by to znamenalo zákaz vydávání časopisu.
Kovář iDNES.cz upřesnil, že třístránkový text odmítl i celozávodní výbor KSČ. „Obsah si moc nepamatuju, kromě jedné kontroverzní věty, ve které napsal, že Komunistická strana Československa je stranou fašistického typu,“ uvedl Kovář.
Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/histo rie-1968-milos-zeman-prezident-pieta-oku pace-invaze-50-vyroci.A180817_153844_dom aci_bja
a tady máme mnohými voliči a mainstreamovými médii milovaného Pavla
Ze životopisu gen. Pavla z r. 1988
Velký vliv na mé pozdější názory mělo léto roku 1968. Tehdy byli u nás na návštěvě přátelé ze Sovětského svazu. Právě na kontrastu mezi nimi na jedné straně a protisovětskými náladami na druhé mi otec srozumitelně k věku vysvětlil podstatu situace. Bylo účinnější než cokoli jiného a také trvalejší. A posměch ve škole ze strany spolužáků pro mou oblibu našich přátel mě v názoru tenkrát pouze utvrdil.
Nejvíc dojmů ve mě zanechala měsíční cesta po Sovětském svazu, kterou jsme v roce 1978 podnikli autem na pozvání našich přátel. Byla pro mě otevřenou učebnicí v praxi a plně odpovídala mým představám o dovolené.
Při rozhodování jsem v životě často jako součást rozhodnutí přijímal příklad lidí, kterých jsem si vážil a které jsem uznával za hodné následování. Podobně tomu bylo s rozhodnutím vstoupit do strany, kde navíc sehrálo svou roli přesvědčení, že po stranické linii a lze vyřešit i problémy, které se velitelskou cestou řeší jen velice těžko a v neposlední řadě bych rád svým přispěním pomohl odstraňovat ty nedostatky, které v naší společnosti dosud přetrvávají.
Členství v KSČ mě ovlivňuje ve dvou směrech. Na jedné straně mi dává dobrý pocit, že se mohu osobně účastnit a ovlivňovat řešení společenských i pracovních problémů, na druhé straně mě motivuje k dosahování lepších výsledků než ostatní i ve vztahu ke kolektivu.
V současné době si nejvíce hrdosti zaslouží iniciativa, zodpovědnost a pružnost Sovětského svazu a ostatních socialistických zemí, se kterou předkládají světu mírové návrhy všeho druhu, dále způsob řešení problémů v sovětské společnosti, který přebírají i ostatní země socialistického tábora.
A už jen dodám názor Kocába a Kalouska:
"„Umíte si představit, že třicet let po válce bude německým prezidentem bývalý člen nacistické strany a spolupracovník gestapa?“ položil Kocáb, který z Československa v roce 1991 vyprovodil sovětská vojska, sugestivní otázku v květnovém rozhovoru pro Reflex.
Mezi Pavlem a Babišem (jenž je v archivech veden jako bývalý agent StB) v tomto směru prý žádné podstatné rozdíly nevidí. A to je prý i důvod, proč i on sám stále uvažuje o kandidatuře.
Historický příměr podobného druhu jako Kocáb použil v květnu na sociálních sítích i bývalý šéf TOP 09 Miroslav Kalousek. Proti Pavlovi prý osobně nic nemá, váží si jej pro mnohé, ale vzhledem k předlistopadové minulosti jej jako vhodného kandidáta na nového prezidenta nevidí." |
taktovidimja |
|
|
|