Chceš dnes udělat dobrý skutek ? Pomoz výše
uvedenému hříšníkovi tím, že mu dáš nějaké rozhřešení! Můžeš mu
ho poslat na e-mailovou adresu, kterou uvedl u zpovědi, nebo napsat
veřejně vyplněním formuláře na konci této stránky. A jestliže nechceš,
aby pod tvou přezdívkou mohl vystupovat ještě někdo jiný, zaregistruj
si ji ZDE !
|
Když někomu cokoliv říkám, tak už předem počítám s tím, že se tohle stane. I od nejlepších přátel. Pak nejsem zklamaný, když na to náhodou dojde. Naopak jsem potěšený, když na to nedojde.
|
|
Co se stalo, to už samozřejmě nezměníš, takže by bylo dobrý, se tím tolik netrápit. Můžeš to brát jako poučení do budoucna, tedy jako poučení, že než začneš někomu víc důvěřovat, tak bys měla toho člověka jednak znát dlouhodou dobu a navíc bys měla důvěřovat jen takovému člověku, o kterém nemáš absolutně žádnou pochybnost. Jestliže ti např. někdo říká něco důvěrného o nějaké třetí osobě, tak to může být pro tebe určitý "varovný signál", že ten člověk nedokáže udržet tajemství. Jestliže totiž někdo tobě říká důvěrnosti o někom jiném, tak je pravděpodobný, že ten člověk může říkat někomu dalšímu důvěrnosti o tobě.
|
|
Neverím nikomu, never ani ty mne. Určite ma už takto niekto v živote sklamal. Asi o nič veľkého nešlo, keďže konkrétnu situáciu si nevybavujem. Ale tak treba si urobiť odstup od situácia a toho človeka neriešiť.
|
|
Zklamaná jsem bývala z jednání různých lidí (obzvláště v pracovních kolektivech), dokud mi nedošlo, že je to celkem běžná věc. A že pro spoustu lidí je přirozeným denním chlebem nebýt fér a nejednat přímo. Dnes už se v nikom "nezklamávám" zkrátka jen pokrčím rameny, promyslím si něco o zádeli a jdu dál.
|
|
Pritom to byla informace, ktera se tykala te osoby, jak se ke mne zachovala. Takze? Ona si hraje na chudinku a uz me stihla pomluvit u pribuznych a u lidi, kteri me videli v dobrém svetle. Diky ni me vidi ve spatnem svetle. Nechapu to. Takze se nevyplaci nikomu nic nerikat. Ale stejně, kdo vas chce potopit, tak vas potopi. A ani nemrknete. Lidi daji radsi na drby nez na pravdu, jakto bylo.
|
|
Podrazil mě kamarád ještě ze základky. Podnikali jsme spolu mraky věcí. Jednoho dne si vypůjčil dost peněz (na tehdejší dobu) a následně zmizel. Dopátral jsem ho, ale opakovaně mu buď někdo ukradl telefon a podobné výmluvy. Pak si pořídil děti, že jsou nemocné a bla bla. Nakonec tvrdil, že to je celé blbost, protože tolik peněz by si přece nepůjčil.
|
|
Proto se raději od lidí držím dál. Vztahy jsou komplikované - ty třeba někomu něco sdělíš, aby sis ulevila a nebyla v tom sama, ale když se to dozví někdo, pro koho je ten fakt předání ifnormací zrada, naběhne na tebe... Člověk by ceý život neřešil nic jiného, než nějaká nedorozumění.
|
|
Ano to byly duveryhodne informace, které nemel posilat dal. Ja jsem se mu sverovala. On me take, on ma vyhodu,ze s jeho znamymi ve styku nejsem. Jak ma clovek pak verit lidem?zname se 9 let.. dotycna osoba, ktera se to dozvedela,to poprela, a nemam si s ni zahravat, jinak uvidim. Nikdo mi neveri. V dnesni dobe se pro pravdu kazdej zlobi, a lze si do oci.stve me tahle doba.
|
|
Jak reagoval na konfrontaci? Bylo naprosto zřejmé, že jde o věci, které se sluší nepustit dál? Jakým způsobem tě to poškodí? Je dobré tvořit si na lidi vlastní názory a ne bezmyšlenkovitě brát jako pravdivé závěry druhých, jen holt tady tvá důvěra byla zneužita a nevyplatilo se ti to.. Příště budeš opatrnější a tohle se časem vsákne. Každopádně určitě bych tomu klukovi minimálně něco řekla..
|
|
|