Chceš dnes udělat dobrý skutek ? Pomoz výše
uvedenému hříšníkovi tím, že mu dáš nějaké rozhřešení! Můžeš mu
ho poslat na e-mailovou adresu, kterou uvedl u zpovědi, nebo napsat
veřejně vyplněním formuláře na konci této stránky. A jestliže nechceš,
aby pod tvou přezdívkou mohl vystupovat ještě někdo jiný, zaregistruj
si ji ZDE !
|
Ahoj, ne každý zapadá dobře do kolektivu a často je to spojený s dětstvím a přístupem okolí a rodičů. Při tvých zkušenostech se nedivím, že to vnímáš tak, jak to vnímáš. Ještě nejsi až tak stará, představ si, že máš o deset let více.. Zkus se tolik neporovnávat se svým okolím. To že vypadají spokojeně neznamená, že spokojení jsou a taky to tak není stále. Asi nemáš větší porovnávací základnu, kdy bys toto zjistila. Nevzdávej nic. Má to výhodu, že tě to oproti jiným, kteří mají větší štěstí zocelí a později za to budeš ráda. Kdybys chtěla pokecat nebo si vyměnit zprávy, tak se mi klidně ozvi na mail p3te@seznam.cz :)
|
|
|
Ja to mela naprosto stejne na zakladce, gymplu, na vysoke, na stazi, na erasmu, v praci... Zkratka uplne vsude. Zatim se to nezmenilo, je mi 33. Doma podobna "podpora", snad mozna jeste horsi. Co se týče prace, tam je to osemetne. Pokud ti nevadi reagovat i na veci, ktere vlastne dělat nechces, ale chtela bys mit peníze, je treba do toho jit. Pripadne se aspon dobrovolnictvim dostavat na uroven pozadovanych znalosti/zkusenosti. Takoza zajimavost na zaver...Jednou mi treba v solariu rekli, ze me nechcou, protoze jsem moc bila. Po par letech jsem zkusila tu samou brigádu znovu a vzali me, ale přinutili me si hned první den v praci zalozit permanentku, ze se tam musim za sve vydelane peníze opalovat (nejspíš teda i za zvyhodnenou cenu, to uz si nepamatuju). Zároveň jsem se sverila sve kolegyni (takova mladsi holka), ze jsem si chtela vydelat na cestu za kamaradem na jeho svatbu, kterou mep za pul roku. Ta kolegyně to hned rekla sefce a ta me druhy den vyhodila s tim, ze neni mozne, abych na brigadu nechodila porad, kazdy vikend, se v zime mají ostatni zkouškové (ja taky) a musim tam byt, taky ze a takovým přístupem si praci nenajdu nikdy. Pak jsem delala brigadu i v kine, kde me po mesici vyhodili. Vlastne ani nevim, proc presne... Potom tam prý manazer dotahl kamose a o me tam kolovaly nepravdivé veci, treba ze jsem sedela s mobilem na zemi a kaslala na lidi a nebavila jsem se s nima. To me tehdy dost nastvalo. Pak jsem ale mela taky brigadu v nemocnici a ta byla uzasna a byla jsem tam i dlouho, dokud nas uz vlastne nepotrebovali. Chce to opravdu trpelivost...
|
ano |
|
|
Můžeš se zkusit seznámit s někým, kdo má taky introvertní povahu. Např. přes seznamka.cz Jsou tam např. sekce - dopisování a přátelé , společné zájmy. Můžeš zkusit si dopisovat s někým, kdo má taky introvertní povahu a může se z toho časem vyvinout nějaké kamarádství. Co se týká brigád, tak můžeš zkusit, sehnat si např. jednodenní brigády přes nějakou agenturu. Záleží na tom, kde bydlíš a jaký máš možnosti dojíždění. Můžeš zkusit např. agentury index nosluš nebo tymbe.
|
|
|
Projevovalo se to u spoluzaku totalnim nezajmem. Vytvorila se spolecna skupina, ale ta vlastne zustala mrtva, behem kovidu. Oni si psali ze pujdou tam a tam na pivo, ale jen mezi sebou. Pri prezencni vyuce, byla moje snaha se seznamit, ale byl evidentni nezajem, na pivu me ignorovali, a byla jsem pro ne vzduch. Seznamila jsem se s jednim typkem, co se rozhodl studovat ve 40, a zajima se o psychologii. Konstatoval, ze at si nic z toho nedelam, ze ta energie, a obecna toxicita v te tride je extremni. Odkopnuti se stalo 2x. Poprve kdyz jsem si nasla "kamaradku" o 8 let starsi, pri hobby. Jezdila jsem k ni na navstevu, hlidala prcka, ale pak, z niceho nic, me poslala kamsi, ze uz me nechce vydat, at jdu do haje atd (pozdeji jsem se dozvedela, od jinych, ze to je jeji standardni pristup k lidem, krom manzela). Dalsi odkopnuti/vyuziti, bylo v prvaku na VS, kdy me jedna slecna vyuzivala, na domaci ukoly, pak se tvarila, ze me ani nezna, a zacal ghosting. Takze asi tak...
|
|
|
Když tě zklame/odkopne jeden člověk, můžeš si říct, že je to blb a jít dál. Když se ti to stane xkrát, tak už bych se nad tím začala zamýšlet. Jak konkrétně se to odkopnutí projevovalo? Ty jsi je tahala ven, oni už nechtěli? Měli ti lidi něco společné? Jak tě ti lidé využívali? Kolik rozhovorů jsi se spolužáky začala? Když byla nějaká školní akce (já nevím, někdo domluvil pivo a napsal do to společné skupiny), šla jsi? Chovali/Chovají se k tobě ti lidé špatně, nebo tě jen "ignorují" a neřeší? Chování tvé mamky určitě nějaký vliv má. To, že si žiješ jinak a třeba ještě někde nejsi (ale zase jsi jistě napřed v jiných sférách), neznamená, že tam nedojdeš. A je třeba na to pamatovat a nezapomenout, že u matky věčně nebudeš. Co se týká práce, tak holt to chce obepisovat i obchody, gastro..
|
|
|
Nevidím v tom žádnej kruh natož začarovanej. Přestaň přemýšlet o kruzích a prostě to dělej postupně, bav se normálně s lidma a dělej co se má. Matce řekni ať ti poradí nebo tě nechá bejt a dělej jak nejlíp to jde.
|
|
|
4) dulezite je si to nebrat osobne a zkouset dal, nenechat se neuspechy odradit a klesat na mysli... Dokud te ta pani, tzv. maminka, spis teda svine, zivi, tak by asi bylo netakticke ji/jim do jejich laskyplnych reci a rad nejak vic kecat nebo ji rikat, ze jsi jeji dcera a ma na tom lvi podil. Urcite na to ale pozdeji nezapomen... Pokud na skole nekdo aspon zdalky pusobi pristupne, jsi s nekym byt jen v letmem kontaktu, zkus se dat vic do reci, muzete zkusit dat spolecny obed, pripravu do skoly, debaty o planech, brigadach... casem to bude na shaneni lidi pri stavajicim stavu asi jen horsi... Muze tam byt i nekdo jako ty, kdo ma stejny problem, akorat se ostatni stydi oslovit. Pozoruj, analyzuj, mozna uvidis... Nejhorsi, co se stane, bude asi jen odmitnuti nebo vysumeni, ze jo.
|
|
|
Ja ti rozumiem, pretoze aj sam som nieco podobne zazil. Ale jedinym vychodiskom z tejto mizerie si tzv pozitivne myslenie. A kedze si mnohi nespravne vysvetluju tento pojem, tak ho vysvetlim. Mnoho neuspesnych ludi ma totiz plnu mysel len toho, ze obvinuju vsetkych okolo seba za svoje vlastne neuspechy. Zial, tym na svoj osobny rozvoj, uz im neostava ziadny potencial. Preto je potrebne prestat vsade hladat len vinnikov, ale sustredit sa vylucne len na hladanie pozitivneho riesenia. Zial mnoho ludi toho nejsu schopni a tak sa radsej len stazuju. Pretoze lutovat sa, im pripada pohodlnejsie
|
|
|
Kvetek: To ze jsem introvert, jsem napsala jen pro poradek.
|
|
|
"Jsem introvert" Tohle rozhodne s tvym problemem prilis nesouvisi.
|
|
|
LifeTAP: Super?! A jak se to dela, prosim?! Vsechny rady byly neuspesne.
|
|
|
Najdi si kamarada.
|
|
|
|