Chceš dnes udělat dobrý skutek ? Pomoz výše
uvedenému hříšníkovi tím, že mu dáš nějaké rozhřešení! Můžeš mu
ho poslat na e-mailovou adresu, kterou uvedl u zpovědi, nebo napsat
veřejně vyplněním formuláře na konci této stránky. A jestliže nechceš,
aby pod tvou přezdívkou mohl vystupovat ještě někdo jiný, zaregistruj
si ji ZDE !
|
Asi tak.. https://www.youtube.com/watch?v=vN6i27H7lKo
|
|
Ja si nemyslim, ze to tu je tak na pytel. Byly do tebe jenom ulozeny nejaky vzorce, ktery ti znsnadnuji byti. Mam to stejne. Nenapsal jsi pricinu, proc te to neba. Hele me to taky neba, jsem v pozici, kdy s tim nemuzu na dalsich 10let nic delat. Je to den od dne horsi. Hledam cesty, ale marne. Kdybych to mohl tenkrat zabalit, asi bych to udelal, ted na to ale koukam jinak a jsem rad, ze jsem to neudelal. Rikam si ok, tak jednou to snad bude fakt klapat jak chci ja a ne porad nekdo jinej. Asi se to ale nestane. Lidi jsou mr*ky, ktery vzajeme na sobe parazituji, at uz v osobnich zivotech nebo v praci. Chapu, ze te to neba, neni to tu jednoduchy.
|
|
Je mi líto, že se cítíte takto a že máte takový pocit zoufalství. Je důležité si uvědomit, že život má své vzestupy a pády a že často může přinášet utrpení. Je důležité hledat pomoc a podporu od blízkých lidí nebo profesionálů, kteří vám mohou pomoci zvládnout vaše pocity a situaci. Můžete se obrátit na linky důvěry nebo terapeuty, kteří vám mohou pomoci najít cestu ven z těchto pocitů. Mějte prosím na paměti, že i když se to může zdát těžké, existuje cesta ven a existuje pomoc, která vám může pomoci se cítit lépe. Nikdy není pozdě začít znovu a hledat štěstí ve svém životě.
|
|
Taky to tak někdy mám. Hlavně když jsem okolnosti do něčeho nucena. Vlastně jsem mnohdy ani nevěděla, proč jsem určitými pocity viny, zodpovědnosti, strachem do určitých věcí nucena byla. Jako bych nežila, jen plnila podvědomě něčí vůli a občas jsem v tom pořád, protože jsem unavená jít proti proudu. Taky mám stále problém rozklíčovat, co jsou moje potřeby a co už potřeby druhých, které plním, abych vyhověla. Co jsem vlastně já? Já, které může svobodně dýchat a být milováno jen tak, protože dýchá (to mi bylo řečeno na terapii). Já které je zcela svobodné a je zároveň součástí káždého a světa jako celku.
|
|
Já mám ke své smrti smířlivý přístup a mí známí mě chtějí tahat po terapiích jen kvůli toho, že si šetřím na rakev a chci si pronajmout náhrobní místo, které bych chtěla opečovávat a brát jako jakýsi mechanismus, který mi bude smrt přibližovat. Upřímně mnoho mých známých stojí za h0vno a i když mají pocit, že jsou mi těmi nejlepšími přáteli, mnohdy mě bolí i jenom být v jejich přítomnosti. Může za to mnohdy jinak buranství, životní styl a neustálé hulení a chlastání, kdy od toho ve finálem smrdím taky. Ale co mi zbývá, když si momentálně bokem vybavuji peníze na svůj byt se svými věcmi, svým pořádkem, svými knihami či rostlinami? Známé, o kterých mluvím, musím u sebe tolerovat jen proto, že mi až pasivně agresivně pomáhají od života na ulici, na které bych jinak byla a vše vzdala, protože nevidím holt smysl v práci, budování rodiny a celkově životu ve společnosti. To oni do mě jedou bomby, ať chodím do práce a dávají mi na sobě odiv a rádoby motiv, abych měla materiální důvody v tomhle všem pokračovat. Jenže ve finále jsou to oni, kteří mi i ukazují, jak jednoduchý a bezduchý život vedou a co přesně na něm má být líp? Možná se to dozvím, až budu mít peníze na to, se odstěhovat a začnu nějak žít v samotě, avšak dle svých představ. Rakvičku však nehodlám za svých plánů dostat. Náhodou jsem ji několikrát ve svém snění viděla a na rekreační uléhání bude fajná, čalouněná a pohodlná. Pro pozemský život ji ještě hodlám vybavit dýchacím prostorem.
|
|
Rozumím tomu naprosto. Nejen, že se člověk neprosí o pobyt zde, ale je mu dán pud sebezáchovy, aby tady byl donucen zůstat. Je to prostě overkill. Ale někdy je to tak a nezmůžeš s tím útěchou budiž, že většinu času jsi neexistoval a existovat nebudeš, tohle je jen záblesk. Když už se stal, tak ho nějako využij.
|
|
Tomu se říká strašlivý vosud, hm ..
|
|
|