Chceš dnes udělat dobrý skutek ? Pomoz výše
uvedenému hříšníkovi tím, že mu dáš nějaké rozhřešení! Můžeš mu
ho poslat na e-mailovou adresu, kterou uvedl u zpovědi, nebo napsat
veřejně vyplněním formuláře na konci této stránky. A jestliže nechceš,
aby pod tvou přezdívkou mohl vystupovat ještě někdo jiný, zaregistruj
si ji ZDE !
|
S tím Svitavákovým přístupem k prodktivitě bych docela i souhlasil. Produktivita je dobrý sluha, ale špatný pán... neměli bychom si z ní dělat modlu a smysl života. Nějakou produktivitu ovšemže potřebujeme, bez ní by se nám ten vlastní smysl života těžko naplňoval. A příjemné věci - můžou v nich být, a často i jsou jakési pasti. Třeba po dobrém obědě (který jsem si uvařil svou produktivní čínností) je mi příjemné si lehnout a odpočívat. Jenže když se budu celé odpoledne válet na gauči, budu z toho večer otrávený, a pocit, že jsem si užil vlastního smyslu života, bude dost mizerný. Když se trochu překonám a vypravím se na výlet do lesa, budu večer daleko spokojenější, a zážitky z přírody mě k tomu pocitu naplněného smyslu přiblíží daleko víc. Takže ono dosahování toho smyslu je někdy docela sofistikované.
|
|
Já jsem to stejně nepochopil. Ty jsi pak psala, že marnit čas znamená nedokopat se k příjemným věcem - to už smysl dávalo. Jenže pak jsi zas psala, že marnit čas znamená nebýt produktivní. Znamená to tedy, že přece jen uctíváš produktivitu, a že příjemné ti je jen to, co je produktivní? A hlavně, kdo má pak konzumovat výsledky té produktivity? Komu na to vlastně zbyde čas, když všichni budou veškerý čas věnovat produktivitě??? Katedra psychologie: společnost je jen nástroj, takže společnost má být ráda, že ji vůbec jednotlivci tolerují a absolutně si nemůže dovolit takovou drzost jako je klást na jednotlivce nějaké požadavky. Kromě toho, být produktivní= škodit - protože výsledky toho produkování pak musí někdo konzumovat, což ho zdržuje od jeho vlastního programu.
|
|
Ty jsi podle všeho takový trošku melancholicky říznutý človíček:) Což je vlastně skvělé, přestože ti to mnohdy komplikuje život. Já se taky málokdy fakt zamiluju, ale když už se tak stane, bývá to taky intenzivní. A taky jsem ráda, že jsem takového citu schopna, jenže zároveň vím, že si zasloužím mnohem víc, než se třeba plácat v něčem bez perspektivy. Což mě vede k otázce týkající se toho, zda si myslíš, že je pro tebe dobré, že se ti ten muž čas od času ozve? Nemyslíš, že by ti bylo lépe, kdybys byla otevřenější novým lidem a potencionálním známostem?
|
|
Whiskey G: já to mám spíš intenzivní první týdny. Navíc když člověk zjistí, aktivně vyhledává argumenty, proč ten druhý není tak fakin spešl, brzo na nějaké přijdeš a ty si pak stačí pravidelně připomínat, když tvoje srdce bude tvrdit opak. ;) Můžeš s tou idealizací jeho osoby vést vlastně sokratovský rozhovor.
|
|
narušená rozhodně nejsi. ;-)
|
|
Whisky G: to mám úplně to stejný. Ale myslím, že zamilovanost to není. Chemie ti vyprchá.
|
|
Taky mě napadlo se někdy sejít. :D Ale nevím kdy a kde. :'D
|
Aninka |
|
|
Holky: DĚKUJU hrozně moc, my tři se někdy musíme sejít na kafe nebo na skleničku. Obě jste úplně super. The Dark Side: Já jsem byla v životě doopravdy zamilovaná asi třikrát, jednou z toho jsme se dali dohromady a nešlo to, to ostatní trvalo roky (i toto poslední) bez ohledu na to, jestli se vídáme nebo ne. Můžou uplynout měsíce a stejně když ho pak uvidím nebo o něm uslyším, je to zas zpátky. Nevím, proč tak funguju, jsem prostě narušená nebo tak něco. :D Katedra: Jo, tak to bude. Nejsem ráda furt analyzovaná. Tak to jsi asi ještě nezažil ten pravej citovej fičák.
|
|
To víš, teorie sociální kontroly, společnost prostě chce abys byla produktivní, protože je to pro společnost výhodné a když se někde přiznáš, že žiješ trošku alternativě, nehrotíš kariéry, nevyrábíš děti, aby společnost měla na důchody a tak, tak prostě jsou socializovaní tak, aby se v tom rýpali. Jako učitelka víš, co je teorie sociální kontroly. Jinak svým způsobem obdivuji, jak můžeš být do někoho zamilovaná tak dlouho. Protože já asi nikdy nedal déle jak 3 měsíce.
|
|
Z mýho pohledu jsi hodně fajn člověk. Vůbec bych se nebál, že se nenajde někdo jiný, kdo to ocení. Co se týče chlapa - sejde z očí, sejde z mysli. Zkoušela jsi to?
|
|
Bože, bože, bože. Proč?
|
marnotamarna |
|
|
Možná to ani nemusí být daň. Mně jeden odborník na tyhlety různé vztahy a tak řekl, že vztah je vlastně jen střípek do skládačky. Ostatní je rodina, kamarádi, zdraví, své zájmy, radost ze života obecně. To když máš, tak od lásky nejsi daleko. Ale nebudu filozofovat, mohla bys tedy aspoň prozradit, na co se třeba těšíš a tak. A taky co jste si to připravili na to zpívání a jestli k tomu i někdo hraje. Hudba mě zajímá.
|
Aninka |
|
|
S tím citem to mívám dost podobně. V tom mi přijdeš podobná jako já. :D Jen si neumím představit tu zábavu u těch hororů, já se hororů bojím. :D Posledně jsem poslouchala Zánik domu Usherů a od té doby mám pořád před očima tu ponurou atmosféru. Černého kocoura jsem ani nedoposlouchala, pro mě osobně to bylo aktuálně až příliš depresivní.
|
|
Whisky, nečetla jsem, ale napadá mě k tomu, že ty jsi příliš chytrá a hezká žena, takové to jednoduché obvykle nemají, možná bych ti měla přát tu lásku a takový ty věci, ale taky mě napadá, že tvůj vnitřní a intelektuální život je víc než to, je to dar, ze kterého se platí daň.
|
|
|