Chceš dnes udělat dobrý skutek ? Pomoz výše
uvedenému hříšníkovi tím, že mu dáš nějaké rozhřešení! Můžeš mu
ho poslat na e-mailovou adresu, kterou uvedl u zpovědi, nebo napsat
veřejně vyplněním formuláře na konci této stránky. A jestliže nechceš,
aby pod tvou přezdívkou mohl vystupovat ještě někdo jiný, zaregistruj
si ji ZDE !
|
|
Tak to mě mrzí. Co takhle kontaktovat psychologa nebo psychiatra? Protože vlastními silami to asi sama neovlivníš, pokud jsi to teda už zkoušela. Dát svému životu nějaký směr, mít nějaké plány do života, krom povinností si dělat nějaké životní radosti, na něco se těšit ..
|
|
|
|
Takoví lidé potom všude vidí rusofoby!
|
|
|
|
nejsi zbytečná ještěrky jsou užitečné a chráněné!!!!!!!§§§§§
|
|
|
|
Někdy mi připadá vše co dělám bezcenné a i já si připadám bezcenný. Nebo spíš nežádoucí. Takže vše co dělám mi někdy přijde nežádoucí a já si připadám nežádoucí. Jako bych v každém kolektivu a celkově v této společnosti byl nežádoucí.
Ne zbytečný ale na překážku. Nikoli nula která nemá žádnou hodnotu ale záporné číslo, které kolektivu ubírá kladnou hodnotu. Proto je nežádoucí.
Vím že to není pravda ale občas si tak připadám a často mi to kolektiv dává najevo. Tedy aspoň někteří lidé v kolektivu.
|
|
|
|
Pro mě je zbytečný skoro každý. Krom kuchařky v Bille. Dostanu řízek a ještě k tomu brambory. Jak by takový člověk mohl být zbytečný.
|
|
|
|
Všechno ne, ale dost z toho jo.
|
|
|
|
Napadá tě něco, díky čemu by ses cítila užitečně? Něco, co si myslíš, že je třeba udělat? Něco co není zbytečné? Anebo něco, co udělat nemůžeš, ale kdybys mohla, viděla bys v tom ten smysl.
Čas od času se u mě taky objeví takový pocit zmaru a taky se cítím zmateně a ztraceně, ale následně to samo pomine. Občas mi pomůže mé okolí.. Jak už jsem kdysi psala, mám pocit, že u tebe to překračuje takovou tu zvládnutelnou mez - mám tím na mysli to, že by ses z toho vymotala sama. Už se v tom plácáš několik měsíců.. já bych to viděla na schopného terapeuta:)
|
|
|
|
Ahoj,nepřijdes mi zbytečná. Někdy má člověk takové období,kdy si tak připadá,ale to zase přejde. Možná by ti pomohla psychoterapie ve vyjádření tvých pocitu a v ujasneni toho,kam chceš směřovat
|
|
|
|
Kdo je zbytečný člověk?
Když tvořím nějaké hodnoty ať už jde o výrobek pro zákazníka, kterému nějak něčím někde bude užitečný, potřebný nebo někomu pomůžu nějakou radou, drobnou službou (třeba někomu něco přeložím z/do AJ) nebo jinou činností, skutkem, pak vím, že zbytečným člověkem nejsem.
Jednej taky tak a nebudeš cítit zbytečnost.
|
|
|
|
Ještěrko, jsi tu vesměs vážená - dej sem mail a ozvou se ti mraky lidí, s kterými to ráda probereš do hloubky. Za mě prožíváš ty své pocity zbytečně.
|
 Teremtete |
|
|
|
Proč nemáš identitu?
|
|
|
|
Naprosto nejsi zbytečná. Uvažuješ vlastní hlavou, nenecháš si do ní implantovat libovolnou ideologii bez kritického uvažování. To devět z deseti nikdy nedokáže. Jsou jen hmotou, která vstřebá libovolná svinstva, a pak podle toho jedou, kam jim řeknou.
Ty jsi mnohem cennější, než naprostá většina lidí, zvláště tady.
Když jsem ti vysvětlil, že většina lidí, včetně hodně vzdělaných jsou blbci, je jasný že se cítíš sama.
Najdi si společnost inteligentních dezolátů, ostrůvek pozitivní deviace, a zjistíš že život smysl má.
Asi nejsem dobrý terapeut, abych ti smysluplně poradil. I když bych moc rád.
Napiš mi mail, inteligentní a skvělá ještěrko.
Nevím jestli neblábolím, spěchám, už jsem měl být jinde. Ale chtěl jsem pro tebe reagovat. Asi večer budu mít víc času.
Měj se líp.
|
|
|
|
Záleží na tom? Jak se určuje že nejsi zbytečná, pro koho a hlavně proč, by jsi měla být užitečná?
Mě třeba vědět že jsem ostatním kničemu vyloženě hřeje u srdíčka :-D
Než být užitečný, raději nebýt. Téhle společnosti se zpovídat a mít před ní nějaké snad výčitky? :-D
To zrovna.
Živý tvor žije aby přežil, dýchal, žral a chlastal a nakonec pošel. Jestli je nebo není zbytečný, pro
někoho, něco, je irelevantní a nijak na tom nesejde.
Společnost že naprogramovala aby jsi nechtěla být zbytečná... takže to lze ignorovat.
|
|
|
|
Nevím jestli ti k tomu dovedu něco smysluplného napsat, ale dříve, než bych se o to pokusil, bych se tě chtěl zeptat, jestli jsi to tak cítila vždy.
Pokud ne, tak od kdy jsi si začala všímat, že se tak cítíš?
A pokud ano, tak jak víš, že nemáš identitu? Jak víš že ti něco chybí, pokud to tak bylo odjakživa?
|
|
|
|
39 
20 