Chceš dnes udělat dobrý skutek ? Pomoz výše
uvedenému hříšníkovi tím, že mu dáš nějaké rozhřešení! Můžeš mu
ho poslat na e-mailovou adresu, kterou uvedl u zpovědi, nebo napsat
veřejně vyplněním formuláře na konci této stránky. A jestliže nechceš,
aby pod tvou přezdívkou mohl vystupovat ještě někdo jiný, zaregistruj
si ji ZDE !
|
|
> Michal-222
"Celý ten mechanismus je dost provázaný a je těžké si představit, že mohl jen tak sám od sebe vzniknout. "
Samozřejmě.
"Což vede na hypotézu tzv. RNA světa, představy, že vůbec první živé organismy byly postaveny na RNA, a nepoužívaly proteiny vůbec."
A to už jsou pohádky. Určitě nikdo nikdy nepozoroval homochirální genetický polymer. Tohle je důležité přiznání a výsledek pozorování. Nejschopnější světoví vědci nebyli nikdy s to vyprodukovat jedinou molekulu RNA – ani když si svobodně navolili výchozí chemikálie, sami si navolili okolní podmínky a zvolili procesy, které mohly být zcela racionálně prebiotickými podmínkami. Pochopitelně však, na prebiotické zemi žádná taková možná svobodná volba nebyla.
|
|
|
|
Sloučeniny? Tak těch bude asi docela hodně...
Ale takové ty základní skupiny jsou: proteiny, tuky (přesněji teda lipidy), sacharidy a nukleové kyseliny. Ale existuje ještě celá řada látek, které buňky ke svému životu využívají a nepatří ani do jedné z uvedených skupin. Nicméně jsou to většinou "jednoduché" látky, složené z několika (či několika desítek) atomů.
Zatímco ty čtyři zmíněné jsou makromolekulární - jsou tvořeny řetězci jednodušších molekul. V případě polysacharidů jsou to řetězce monosacharidů, v případě tuků jsou to řetězce CH2, u proteinů je to řetězec aminokyselin a u nukleových kyselin je to řetězec nukleotidů.
Co tvoří živou hmotu "naživu" jsou rozhodně ty proteiny. Ty v buňce (a tedy v živých organismech obecně) zajišťují snad všechny životní funkce.
Sacharidy a tuky slouží převážně jako zásoba energie, případně (vláknina - u rostlin) jako mechanická podpora.
Význam nukleových kyselin je trochu komplikovaný. V první řadě slouží jako nositel genetické informace - předpis, podle kterého jsou stavěny ty proteiny. Všechny proteiny v živých organismech vznikly "přepisem" informace z nukleových kyselin. Ale některé nukleové kyseliny slouží právě i k provádění tohoto procesu - výroby proteinů. Což je docela zajímavé. Vytvoření kopie DNA provádí protein (DNA-polymeráza), ale výroba proteinu (třeba i té DNA polymerázy) probíhá na ribosomech, tvořených nukleovou kyselinou rRNA (ribosomální RNA). A ta RNA se vyrobí zase zkopírováním DNA, zase pomocí proteinu. Celý ten mechanismus je dost provázaný a je těžké si představit, že mohl jen tak sám od sebe vzniknout.
Což vede na hypotézu tzv. RNA světa, představy, že vůbec první živé organismy byly postaveny na RNA, a nepoužívaly proteiny vůbec. RNA může sloužit jako nositel genetické informace (s tím se setkáváme dodnes, u některých virů), může sloužit jako katalyzátor (i když né tak dokonalý jako jsou proteiny), může v principu zajistit svoji vlastní replikaci (vytvoření své vlastní kopie). S tím, že DNA i proteiny vznikly až později.
|
|
|
|
51 
