Chceš dnes udělat dobrý skutek ? Pomoz výše
uvedenému hříšníkovi tím, že mu dáš nějaké rozhřešení! Můžeš mu
ho poslat na e-mailovou adresu, kterou uvedl u zpovědi, nebo napsat
veřejně vyplněním formuláře na konci této stránky. A jestliže nechceš,
aby pod tvou přezdívkou mohl vystupovat ještě někdo jiný, zaregistruj
si ji ZDE !
|
|
Sven, Petrz, Celda, smutny clovek: Procetla jsem to, diky.
Libik: Spis jsem to myslela tak, ze clovek casto hleda v druhych neco, co nemuze nikdy dostat a tim je sam. A cim vic po tom touzi, tim spis dostane opak. U toho prikladu s bezdomovci jsem jen chtela ukazat, ze clovek muze byt uplne na dne vsem na ocich a vsem je to vice mene jedno...
|
|
|
|
Sven: ano a není to jen to, některé potěší i projev sounáležitosti, lidskosti
|
|
|
|
Kecy. Můžeš tomu člověkovi dát nějaké drobásky nebo rovnou jídlo a poradit mu, ať si zajde na sociálku pro dávky nebo mu rovnou vytisknout nějaký letáček, na co má nárok, dát kontakt na potravinovou banku a já nevím, co všechno...
|
|
|
|
Uz ta nevsimavost je desiva.
-------
Spíš pragmatická. V tu chvíli když jdeš kolem opravdu jak pomoct nemáš. Nemyslím si že to vypovídá cokoli pozitivního či negativního o lidech.
|
|
|
|
Nemám pocit, že jsem na všechno sám.
|
|
|
|
Já mám lidí spíš už plné zuby. Mně by se zamlouval život někde na samotě, s neomezeným příjmem peněz, vlastním dopravním prostředkem a bydlením. Práci soukromou, buď někde v laborce s minimem lidí nebo z domova a nemusela bych se už skoro s nikým vídat. A bylo by mi nejlíp na světě. Někde kde je málo lidí, to ještě jde, ale nemám ráda hlučné shluky paviánů, jako třeba v obchodních centrech. Tam je to jak přehlídka karikatur, kvičících opic a nenažranců.
I přesto je ale velkým milníkem, když někdo řekne: "já lidi nepotřebuji"
Každý je potřebuje, bez nich by nebyly ani ty peníze. Takže určitě každý na něco potřebuje lidi, bez nich by se totiž ani nenažral. Takže co se týče těch služeb, tam zajisté lidi potřebuji a potřebují je všichni, bližší vztahy už jsou ale na každém z nás, koho si k sobě budeme a nebudeme pouštět. Ale úplně se vyhnout lidem nedá. A toho jsem si vědoma i já.
|
|
|
|
vycházíš z toho, že je tady někdo, kdo je někomu druhému schopen pomoct víc, než on sám sobě...
|
|
|
|
Tyhle pocity jsem míval dříve, když jsem se urputně přizpůsoboval okolí a nežil svůj život, ale naopak neustále myslel na druhé, abych tak nějak byl "v souladu" se svým okolím a nedejbože vybočoval. Cítil jsem z toho smutek, frustraci, že se tak snažím uspokojit nároky druhých a stále to není dost. A kolikrát i pak vztek na druhé, na svět. Od té doby, co se snažím brát v potaz své potřeby, tak ty pocity zmizely. Zajímavé je, že jsem si dlouhou dobu myslel, že mě s tímto přístupem budou lidé brát jako sobce a špatného člověka, ale naopak to že se umím postavit sám za sebe a občas vystoupit z řady, tak lidi mě naopak mají radši a to, že nenechám se sebou zacházet jako kus hadru není sobectví.
|
|
|
|
Sven : Zoloft a pak jednu dobu tuším Sertralin? - ale to je nějaký generikum prakticky totožný asi? jako ten Zoloft.
Celda má ideu to nějak zvládat bez těchto chemií, ale tím neříká, že by to ta ještěrka neměla vyzkoušet.
|
|
|
|
Já Celda: Proč furt o sobě mluvíš ve třetí osobě?
|
|
|
|
Já Celda: A co konkrétně vlastně bral Celda? Třeba by i to autorka ocenila, když píšeš ze zkušeností a od srdce, jako smutný člověk níže.
|
|
|
|
Sven - celda se pravda stal časem asi trochu cynikem
Ono to fungovalo prvně když to Celda bral výborně - hned tak po 14 dnech od nasazení.
Pak to postupně ten efekt slábne (otázka jestli reálně "chemicky", nebo se to nějak kompenzuje s tou psychikou, že ta blbá psychika to nějak přebije ten chemický efekt)
Pak tedy jako pár let zas to Celda nebral, pak zase to bral při nějaké krizi - to fungovalo o něco hůř, ale dejme tomu. Pak zas pár let a zas to bral Celda - a postupně to fungovalo pořád míň, plus místo aby třeba Celda dobře spal jako když to bral poprvý, tak se tam spíš objevovaly takový ty mánie, že jako omíláš pořád nějakou myšlenku i v noci a nemůžeš spat, zabýváš se různými nesmysly (ještě hůř než teď třeba to psaní na zpovědnici). Takže teď už to pro Celdu nedává moc smysl, protože odhaduje, jak by to asi vypadalo.
Ono je to pořád přecijenom jenom taková berlička, i když určitě (asi snad) lepší než nějaký benzozepamy, nebo chlast. Nějaká ta zátěž na játra nebo kdo ví co tam taky být může. Celda bral tu nejnižší dávku, to stačilo, pak jednu dobu když to prd fungovalo, tak bral o něco víc tuším, ale to taky bylo na prd.
Jako obecně - je to takové nouzové řešení a být ještěrkou, tak bych to klidně vyzkoušel - už i pro tu zkušenost, jak se cítí "normální extráč", kterýmu nic nechybí.
Jinak bych doporučil vyzkoušet i nějaké to "civčení" jak jsem psal - ale nic si od toho hned neslibovat - spíš tohle brát ve stylu - "OK, trochu jsem si zarelaxovala, možná se teď cítím o 5 % líp"
|
|
|
|
Ahoj,
ano, ve své podstatě je na ty nejtěžší člověk sám.
Je na ně sám, ačkoliv sám není.
Třeba se mýlím, ale nejtěžší věci jsou pro mě bolest, úzkost / deprese, proces umírání (pakliže to není šleha o most autem v 160km/h).
Člověk trpící bolestmi, umírající, v depresi - může okolo sebe mít KOHOKOLIV. Jsou-li ale jeho potíže skutečně drastické, nedokáže vůbec vyjít ze sebe, aby se podíval, kdo u něj vlastně je. Do těchto stavů nikdo nemůže vejít. Nelze do nich někoho přizvat. Je v nich člověk SÁM.
Proto si myslím, že je dobré si na samotu zvykat, spoléhat se na sebe, učit se přicházet o důstojnost..
Nevím ale, v jakém trápení jsi Ty.
Něco jsem od Tebe četl, nicm. jsou to takové všeobecné hloubavé stesky, nezaměřuješ se moc na příčinu.
Jestli Tě něco brutálně nebolí, nemáš nesnesitelné deprese (stavy hrůzy a vnitřního tlaku, které hraničí se šílenstvím), zkoušela jsi s tím něco dělat? Nepíšeš z cesty. Naopak. Působíš klidně, víceméně komponovaně, depresivně, text ukazuje koherentní myšlení, apsychotická, zatím bez suicid. tendencí..
Co psycholog? Snažíte se na něčem pracovat, nimrat se v těch stavech a hledat jejich kořeny?
Co obvoďák? Napsal Ti nějaký escitalopram (elicea, cipralex), nebo sertralin (zoloft, asentra..), nedal Ti k tomu nějaký bzd - neurol, rivotril..?
A psychiatr? Nepodpořil terapii i jinou farmak. volbou, nenabízel pschterap. odd. v nemocnici? 3-6T dle potřeby?
Třeba to ještě není ztracené.
Nebo možná jo, nechci podceňovat to, co se člověku může v něm / i vně - dít.
Drž se,
+
|
|
|
|
Byl jsem vždy na vše sám. Jen díky tomu jsem se stal tím, kým jsem. Dnes nepotřebuji ostatní, ale ostatní často potřebují mě.
|
|
|
|
Já Celda: Já se tím nechlubím a ani nepovyšuji. Jen konstatuji co vnímám a čím si myslím že to je. Dlouho jsem to měl spíš naopak - teprve poslední dobou se to obrátilo.( Nová práce a nový kolektiv) Jsem za to vděčný a přijímám to s pokorou a opatrností.
|
|
|
|
Já Celda: Je to možné [od školky], pak asi stojí za úvahu nějaké genetické a výchovné vlivy. Nevím, kolik ti je, tipuji tak do 40 let a je možné, že jsi jen oběť nevyspělého československého či později českého zdravotnictví, které s tímhle tehdy nedokázalo dobře pracovat. Ostatně i dnes to není žádná sláva jako v jiných zemích, např. severských. Schválně zmiňuju ty, protože dnes by ti na západě asi řekli, že jsi děvče v chlapeckém těle a šmiky, šmik. Mně třeba nepřijdeš vyloženě zlý, naopak, spíš něčím nebo někým v životě hrozně zlomený, zklamaný...
Ale za důležitou považuju tuhle část, i pro ještěrku:
Celda to taky žral svýho času - nějakou dobu do pomáhalo - aspoň pak má jeden to srovnání, jak vypadá ten život bez té deprese a může tu situaci pak trochu - jak se to řekne - zpochybňovat, nebo relativizovat - jakože ty černý myšlenky jsou možná moc přehnaný nebo tak něco.
Říkám si, proč jsi přestal nebo s tím nezkoušel pracovat dál, když to pomáhalo? Nebo to mělo nějaké nepříjemné vedlejší účinky?
Petrz: Jo, tak jsem to myslel, že psycholog může být málo.
|
|
|
|
Zrovna dneska ráno jsem na to taky myslel ..
|
|
|
|
Petrz : pozor na tu pejchu, ale kdo je Celda aby soudil
|
|
|
|
"Lidi jsou především sobci a navíc tahle společnost je dlouhodobě v rozkladu, takže ono není moc o co stát."
Já Celda - já mám kolem sebe vesměs laskavé, chytré a empatické lidi. Kteří o mne mají upřímný zájem. Věřím že je to i tím že na sobě pracuji. Po duchovní stránce. Snažím se lásku i rozdávat - být zdrojem toho co hledám. Ale často ještě potřebuji podporu zvnějšku.
|
|
|
|
ješterka : mohla bys zkusit i nějaké to relaxačně-meditační cvičení, ale nevím jestli by ti to šlo v daným stavu. To možná spíš nějakou tu vedenou relaxaci u toho psychologa - to je takové víc sugestivní a pak ti to půjde líp i doma. Ale je to asi na dlouho.
|
|
|
|
Petrz : neznáme ty poměry u nich doma, resp. nevíme skoro nic, akorát ty příznaky té deprese - ono ty pilule dnes zobá kdekdo - doba je na hovno - Celda to taky žral svýho času - nějakou dobu do pomáhalo - aspoň pak má jeden to srovnání, jak vypadá ten život bez té deprese a může tu situaci pak trochu - jak se to řekne - zpochybňovat, nebo relativizovat - jakože ty černý myšlenky jsou možná moc přehnaný nebo tak něco.
Btw. teoreticky ty AD může předepsat i obvoďák (Celdovi to jednu dobu předepisoval), ale ne jako ty benzozepamy, to jsou sračky tak na úrovni chlastu.
|
|
|
|
Já Celda: Ano, společnost je skutečně v rozkladu a lidi jsou sobci, ANO má 34 % v průzkumech a spousta lidí by vyměnila Ukrajinu za levnější jogurt. Stejně jako hlupák věřící v židozednáře nazývá ostatní hlupáky, tak sobec myslící jen na vlastní bachor nazývá ostatní sobci.
|
|
|
|
Sven: proč být tvrdý na člověka který opakovaně volá o pomoc? Ale máš možná pravdu v tom že nějaká forma medikace by byla na místě. To si myslím ale že psycholog dokáže doporučit, pokud se k němu jesterka rozhodne jít.
|
|
|
|
Sven : takhle to má Celda +/- od školky, až na to libido
|
|
|
|
Lidi jsou především sobci a navíc tahle společnost je dlouhodobě v rozkladu, takže ono není moc o co stát.
hominid - tobě je 40? Tipoval bych tak 14 podle míry indoktrinace...
Petrz : asi to bude ta deprese - ono není čemu se divit v téhle hnusné společnosti
|
|
|
|
Člověk nemusí být génius, aby viděl, že na tomhle repetetivním chování je něco nemocného. Jak dlouho to trvá? To je víc než měsíc, že? Ten čtyřpísmenný chlapec, který od zítřka na 100 % začne, se od tebe liší jen v tom, že on má až na výjimky manické řeči, ty depresivní, on založí 5 témat denně, ty 1 denně. Myslím, že tady je na místě vnější zásah a dokonce i medikace, pokud se stav nezlepšuje, což se evidentně neděje. Popros partnera, ať s tebou zajde k psychiatrovi, pokud na to sama nemáš.
Kopíruji:
Typická fáze‚ která bude níže popsána‚ může probíhat v lehké‚ střední nebo těžké formě. Nemocný má zhoršenou náladu‚ sníženou energii a aktivitu. Je narušen smysl pro zábavu‚ osobní zájmy a schopnost koncentrace. Po minimální námaze se objevuje únava. Je narušen spánek a je zhoršená chuť k jídlu. Sebehodnocení a sebedůvěra jsou zhoršeny‚ pocity viny a beznaděje jsou přítomny i u lehkých případů. Zhoršená nálada se v časovém průběhu příliš nemění‚ nereaguje na okolní změny. Může být provázena tzv. „somatickými” symptomy‚ jako je ztráta zájmů a pocitů uspokojení. Ranní probouzení je o několik hodin dříve před obvyklou hodinou. Deprese se horší nejvíce ráno. Je zřetelná psychomotorická retardace a agitovanost. Je ztráta chuti k jídlu‚ hubnutí a ztráta libida. Podle počtu a tíže příznaků je možno fázi hodnotit jako mírnou‚ střední nebo těžkou.
http://www.ciselnikdiagnoz.cz/mkn-10/f32-depresivni-faze/
V podstatě jediná rada k věci je od Petraz, akorát je málo tvrdý, povídání asi nepomůže...
|
|
|
|
https://m.youtube.com/watch?v=xFCzALf2D58&pp=ygUdxIxsb3bEm2sgamUgc8OhbSB6b3VmYWxlIHPDo - W0%3D -
|
|
|
|
A časem tu sílu a motivaci žít najdeš. Je v pořádku že ji nyní hledáš u jiných lidí. Každý potřebujeme určitou míru podpory a kladné zpětné vazby. Myslím ale že psycholog ti dokáže pomoci najít oporu v sobě samotné.
|
|
|
|
Ano, člověk, který si zvolí cestu rebela proti všemu normálnímu a lidskému, je skutečně odsouzen být sám, dokud mu nedojde, že tato cesta je slepá.
|
|
|
|
Sám si člověk přijde, když si nevěří.
|
|
|
|
jesterka: mne připadá že bys to měla konzultovat s psychologem. Nebo jiným odborníkem. Potřebuješ silnou a intenzivní podporu.
|
|
|
|
Člověk to musí přijmout, že není celý život miminem, aby jen ostatní vysával.
Chce to postavit se na vlastní nohy, bojovat, přijímat rány. A hledět, že to co se nedostává jemu, aby dokázal on sám předávat druhým. Pak zjistí, že to není tak černobílé, jak to vidí z pozice svého ufňukaného egoismu.
Pokud to člověk nedokáže, pak se bohužel často stává tím frustrátem a dezolátem. Že místo nějaké snahy o zlepšení vztahů a okolního světa, začne šířit nenávist, zlo, propaguje třeba válečné zločince a vraždění civilistů, Zemany, Okamury, Putlery, konspirátory a podobný hrůzy...však to známe
|
|
|
|
Málo se modlíš k Bohu Všemohoucímu, gekone ..
|
 Sledík křišťáloví |
|
|
|
37 
23 
