Chceš dnes udělat dobrý skutek ? Pomoz výše
uvedenému hříšníkovi tím, že mu dáš nějaké rozhřešení! Můžeš mu
ho poslat na e-mailovou adresu, kterou uvedl u zpovědi, nebo napsat
veřejně vyplněním formuláře na konci této stránky. A jestliže nechceš,
aby pod tvou přezdívkou mohl vystupovat ještě někdo jiný, zaregistruj
si ji ZDE !
|
|
Děkuju za všechny informace, dneska právě jdu na pohovor do jedné té firmy, podívat se po prostředí, pozjištovat informace atd
|
|
|
|
V jedné neziskovce. Plat to byl tenkrát mizerný, ale šlo mi jako absolventce hlavně o praxi a přitom jsem chodila na supervizi k supervizorce, která měla letitou praxi a pro obor už znala řadu "vychytávek". Pro začátek je hlavní hlavně praxe 1- 2 roky, plat bych moc neřešila.
|
|
|
|
Po vystudování 2 Jazyků na VŠ, kvalifikovaný na mnoho pozic, žádající jazyky jsem si místo toho kvůli panické poruše zvolil práci ve fabrice s plasty, kde jsem vydržel 14 dní. Bolesti zad ze stání už byly nesnesitelné, jelikož PC postava je prostě přizpůsobená tomu PC, nikoliv dlouhodobému stání. Také to bylo naprosto depresivní, být tam mezi hučícími mašinami 6x týdně (což ta fabrika požadovala, jako za roboty za nevolnictví a ještě k tomu 12h směna!).
Pak jsem asi necelý rok lepil displeje telefonů, kde nebyl skoro žádný plat, tak jsem také odešel. Pak jsem se teprve překonal po cca 2 letech zkusit něco, kde využiji to mnou vystudované...
|
|
|
|
Ja som robil asistenta na základnej škole. Veľa mi to nedalo, a nebol som tam ani spokojný. Jediný prínos pre mňa z toho obdobia je zistenie, že také niečo už v živote nechcem robiť. Vo svojom súčasnom zamestnaní som nad mieru spokojný.
|
|
|
|
Jako jeřábník, jako myslím portálový jeřáb, jak jsou ty velké překladiště. Zkoušky jsem měl docela rychle, ale stejně jsem rád, že jsem něco nerozflákal, protože když už jsem pak dělal sám a v noci jsem to nevydržel, tak mě neprobudil ani dispečer :D a pak byl nasranej. Kromě toho docela okolo nákladáku pobíhali občas nějací pomatení Rumuni nebo co, a neměli tam co dělat. Pod kontejnerem jsem je totiž neviděl :) Noční nemůžu dělat. Moje tělo to nedalo, jinak to šlo. Ale potřebuji nějakou stimulaci mozku a někam se posouvat.
Ale zajímavější byly storky z ubytovny s Ukrajincema, který se tam porvali, protože jeden druhému ukradl chleba nebo ve sprcháči bylo hovno :D nebo si tam spálici vejce a bylo to všude cítit. To zaučování totiž probíhalo asi 2 měsíce jinde. Já byl tedy na pokoji s dvěma našincema, co pocházeli tam odsud jako já, ale soucítím s Icemanem :) Pak jsme cestou, asi tak 1-2 km chodili v oranžových vestách a helmách jako největší gansteři a po cestě na vlakové zastávce dělali ráno shyby, a pak šli do práce.
|
|
|
|
Moje první práce byla pošťák. Kdyby pošta nechcípala, tak to jdu dělat znova.
|
|
|
|
Neměj z toho strach. Všude jsou k nováčkům skeptický, ale časem to přejde.
Hlavně pořádně poslouchej co ti říkají, nech si do toho mluvit od zkušenějších, dej jim najevo, že si vážíš jejich práce. Časem se snaž dohnat jejich tempo a až je doženeš, tak si můžeš začít hrát.
Moje první práce byla dost specifická. Začal jsem hned pracovat na živnost s mým tátou, ale byl jsem zvyklej s ním jezdit po montážích odmala a i na škole jsem měl dva roky praxí u něj. Ještě jsem při tom eshoparil, dělal webarinu, těžil bitcoiny a altcoiny a dělal podobný vopičárny. Po třech letech jsme si pak dali od sebe na čtyři roky pauzu. No tenkrát mě ta práce hodně štvala, ale po letech na to strašně rád vzpomínám.
|
|
|
|
Hodislavo :-DDD
Mám trochu podobný zážitek. Když mě vyhodili ze školy za absenci, tak jsem šla pracovat k PNS a nebyla jsem schopná ráno nachystat všechny ty noviny a časopisy popořadě správně a nakonec je ani správně roznést, takže někdo bral třeba modrý amatérský rádio a dostal červený, někdo bral Haló noviny a dostal I-dnes a tak podobně. Navíc jsem to roznášela mnohem dýl, takže důchodci, kteří byli zvyklí mít noviny ke svačině, tak je dostali před obědem a hulákali na mě kde jako jsem, že ta přede mnou atp. Jedni lidi měli schránku z vnitřní strany plotu a na zahradě vlčáka, když jsem se přiblížila k plotu a chtěla tam zasunout z druhý strany ty noviny, tak se na mě vrhal a řval jak magor, tak jsem jim to házela na zem a pes je pak roztrhal, tak si stěžovali, že ta před tím... . Každý ráno byly v mé přihrádce vzkazy, co kdo dostal blbě. Mně z toho totálně švihalo a po měsíci jsem pochopila, že na to intelektualně nemám, vedoucí si oddechla a já taky.
Blbý bylo, že jsem si pak říkala, co jako budu dělat, když nejsem schopná zvládnout práci, kterou tam dělali lidi se základním vzděláním.
|
|
|
|
Moje prvni prace byla pozice ocuchavace podpazi.
Za den jsem jich ocuchal stovky a byl jsem v tom vazne dobrej.
Jenze pak zjistili, ze se mi to libi a tak mi zacali delat naschvaly a davali mi nenapadne ocuchavat i konsky zadky. Od ty chvile jsem tu praci uz uplne miloval. A to je nasralo tak, ze me vyhodili.
Od ty doby uz jsem takhle dobrou praci nikdy nedostal,
tak brazdim prerii na motorce bez helmy, jen s esusem a vybavickou na espresso a zaloznim parem slipu a muj nos ceka na posledni velikej nacuch.
|
|
|
|
Žádná.
|
|
|
|
El Presidente
Na brigádách jsem byla každé léto dobře od 14 let. Ale s takovouhle bezohledností k nováčkům jsem setkala až zde. A díky bohu ani nikdy poté. Všude se tak nějak automaticky počítalo s tím, že pochopitelně člověk, který nastupuje, nemůže zastat práci ostříleného a zkušeného pracovníka. Ale musí se učit a musí se chtít naučit a co nejdřív být užitečný. Na dvou pozicích jsem dokonce poté sama zaškolovala. V současném zaměstnání jsem se vystřídala před pár lety na pozici s bývalou kolegyní, která odešla do důchodu, a "provoz" mi tak předala. Provoz, který mne před tím naučila. Není to místo vedoucí v tomto smyslu, nemám tenhle typ zodpovědnosti, nicméně v popisu práce dohlédnout, aby to tu prostě šlapalo a bylo hotovo :-). Na mém "místě" jsou "mladší" kolegyně, mám tím na mysli služebně ... ale nevím, k čemu by mi bylo na ně řvát a neporadit a nespolupracovat a celkově machrovat, že jsem tady o pár pátků dýl a tudíž vím víc. Lepší je, když si je "vychovám" a pak každá děláme, co máme, ostatně, práce je provázaná, každá děláme trochu něco jiného (užší specializace), a je to tak nějak pak víc fajn.
|
|
|
|
Hodislava: Teda... nezávidím ti to, ale jako příběh pro pobavení je to hodně dobrý! :D
Ladinac 123: Já jsem si bezradností prošel během brigád na škole, takže pak nastoupit někam natrvalo už byla pohoda. A začal jsem být užitečný jak kdy jak kde. Ve fabrice a ve službách to bývalo prakticky okamžitě. V IT korporátech mi to pár týdnů trvá se rozkoukat.
|
|
|
|
Jo moje první práce byla CNC operátor. Vydržel jsem jednu směnu, pak jsem dal výpověď :-D To byla totální pakárna, práce co by zvládlo robotický rameno, nedával jsem to psychicky. Pak druhá, kde jsem tahal těžký plechy ve skladu, dřina za pár korun. Pak pár dalších sračkojobů, až jsem skončil v IT na univerzitě, kde už jsem pátým rokem a to už je konečně výborná práce :D
|
|
|
|
Moje první práce trvala přesně dva dny. První den mi řekli, co mám dělat. Vystavovat faktury. Na zboží, o kterém jsem neměla ani ánung. Komunikovat se zákazníky, aniž jsem tušila, o čem. Mám tím na mysli obchodní agendu. Blekotala jsem cosi do telefonu. Majitelka firmy mi akorát věnovala pohled alá "co vás proboha v tý škole učí" a odjela pryč. Do konce pracovní doby jsem stihla kromě mnoha a mnoha účetních chyb v těch fakturách udělat ještě jeden slušnej průser. Smazala jsem onen účetní program - který měli nainstalovaný načerno. Jak jsem se dozvěděla poté. Druhý den ráno. Když to nešlo pustit:-). To jsem se pod řevem zástupce majitelky zhroutila - a už tam nepřišla.
|
|
|
|
Sednes si a zacnes se rozkoukavat. Pak postupne zacnes dostavat vybaveni a informace.
|
|
|
|
Byla velmi podobná mé brigádě při škole.
|
 no comment |
|
|
|
19 
21 
50 