Chceš dnes udělat dobrý skutek ? Pomoz výše
uvedenému hříšníkovi tím, že mu dáš nějaké rozhřešení! Můžeš mu
ho poslat na e-mailovou adresu, kterou uvedl u zpovědi, nebo napsat
veřejně vyplněním formuláře na konci této stránky. A jestliže nechceš,
aby pod tvou přezdívkou mohl vystupovat ještě někdo jiný, zaregistruj
si ji ZDE !
|
|
No tak snad to nebude nějaká duševní porucha, ale jinak tohle je v tvém věku celkem normální. Já jsem měl na základce trojky, na gymplu jsem propadal, až mě ve třeťáku vykopli. Pak jsem si udělal VŠ na Karlově univerzitě. Takže všechno má svůj čas. Zkus si v tom svém životě najít něco, co ti půjde a tím pádem tě bude bavit a bude ti to přinášet každodenní radost. A pokud nevyjde jeden zájem, tak hned zkus další a tak dále, až na něco takového narazíš.
|
|
|
|
Podle toho co si tu napsal... asi máš pravdu.
|
|
|
|
Děkuju všem za odpovědi.
|
|
|
|
Tak co to přestat brát stylem "v čem, co se ode mě očekává, jsem dobrý", a zkusit se zaměřit na to, co tě baví a naplňuje?
Ona tvá průměrnost v rámci známek a sportu nepředstavuje potíž. Zkrátka sám sebe hledáš a máš pocit, že když aktuálně v ničem nevynikáš, je to špatně.
V životě to holt chodí tak, že máloco k tobě přijde samo. Vždyť si vezmi, že i pro tu dobrou známku jsi musel něco udělat/vylézt z komfortní zóny, a prostudovat si učivo ke zkoučce. A takto to platí o všem.
Mít na něco talent a dar může přijít vniveč, pokud to člověk nerozvíjí.
Tak začni od toho, co tě baví, jak rád trávíš volný čas. A zkus se zamyslet nad tím, jak by ses mohl realizovat v těchto věcech. Drobné krůčky jsou nejlepším řešením, po té spirále je třeba stoupat pozvolna a oceňovat každý svůj úspěch.
|
|
|
|
Ahoj,v 16 jsem to měla stejně a přetrvávalo tak do 30 let. Životními zkušenostmi se to změnilo. Věřím,že i u tebe to přijde.
|
|
|
|
Nikdo není dokonalý a ani stále šťastný. Až si to uvědomíš a své nedostatky přijmeš, budeš se cítit líp. Teď to co prožíváš může být i pozvolný proces uvědomování si, co život obnáší, což souvisí s dospíváním. Zbytečný nejsi a pokud se tak cítíš, třeba pomoc někomu dalšímu - venčení psa staré sousedky, doučování spolužáka, uvaření večeře rodině a umytí nádobí po sobě i po nich... to vše Ti může dodat pocit, že jsi užitečný.
Ale ono se to časem snad srovná, hlavně musíš přijmout, že pocit štěstí je většinou jen chvilkový stav a cítit se stále v euforii není dosažitelné.
|
|
|
|
16 
39 
33 