Chceš dnes udělat dobrý skutek ? Pomoz výše
uvedenému hříšníkovi tím, že mu dáš nějaké rozhřešení! Můžeš mu
ho poslat na e-mailovou adresu, kterou uvedl u zpovědi, nebo napsat
veřejně vyplněním formuláře na konci této stránky. A jestliže nechceš,
aby pod tvou přezdívkou mohl vystupovat ještě někdo jiný, zaregistruj
si ji ZDE !
|
tak těch mužů, kteří za nimi přijdou a chtějí se seznámit, moc není, protože na to nemají koule
|
|
Tak on je velký rozdíl v tom, kde se člověk seznamuje. Pokud na internetu, tak tam se té ženě sejde třeba 200 nabídek k seznámení za dva dny. Jelikož se jedná o anonymní prostředí, kde často těm lidem nic moc nehrozí, tak jsou při odmítnutí často dost vulgární a léčí si tím své komplexy a nízké sebevědomí. Pokud se ta holka seznamuje jen v reálu, tak těch mužů, kteří za nimi přijdou a chtějí se seznámit, moc není, protože na to nemají koule.
|
|
Jeden velmi starý film, Na hromnice o hodinu více. Hlavní hrdina je samolibý debil, který si to nepřizná a touží přitom po jedné ženě. Proč by měla chtít mít něco se samolibým debilem. Hrdina dostane čas, spoustu času to pochopit. Změnit se. A poznat, jak své vyvolené zaimponovat. Co ocení a co nikoli. Co jsem tím chtěla říct? že než začneš balit nějakou holku, bylo by dobré vědět, co je zač, co chce a co nechce. Pokud skutečně za to stojí, pak odstranit ze sebe to, co nechce, abys měl. Pokud jsi ochotný se kvůli ní skutečně změnit. A pokud jsi připraven přijmout ten risk, že ani to nemusí být jistota, jak ji sbalit. Jen že velmi, velmi zvýšíš šance. A nebo naopak. Protože máš velmi, velmi málo času a prostoru jí skutečně zaujmout. A je velmi pravděpodobné, že už nikdy tuhle příležitost nedostaneš.
|
|
Díky předchozímu bývalému jsem získala dost i jeho kamarádů, kteří se stali i mými, po celých 6,5letech našeho vztahu byli jako kamarádi ok ....ale když jsme se rozešli, překvapilo mě kolik z nich mi začalo psát, a zkoušeli to na mě, i přesto, že bych to předtím nikdy do nich neřekla. Jinak myslím, že se chlapům líbím, nebo aspoň si všímám pohledů na mě... Ale nikdo mě nikdy neoslovil, jen jednou, ale to už jsem byla zase zadaná, tak jsem ho slušně odmítla a on to přijal v pohodě :)
|
|
Přímé odmítnutí je vždycky nepříjemné - ať už ho člověk dává nebo dostává. Reálně - konkrétnímu pozvání na rande obvykle předchází nějaký ten úsměv, flirt a troufám si říct, že většina holek/žen velice rychle pozná, komu se líbí, kdo má zájem a kdo naopak vůbec nereaguje. Pokud je to oboustranné, vyšle i ona sérii signálů, které dotyčného většinou "nakopnou" k nějaké akci, k pozvání apod. . Málokterý chlap se rozhoupe bez toho, aby mu ona dala najevo, že má šanci, že se jí líbí. Tohle většinou funguje a umožňuje to vyhnout se přímému odmítnutí. Jo, někdy dojde k omylu, pokud je jeden z aktérů vyznavačem tzv. Hry s ohněm (viz. Berne), nebo má jeden z nich nižší sociální inteligenci, nebo je jeden z nich hodně zamilovaný a odmítá si připustit, jak se věci mají... Stalo se mi, že kamarád fejkoval zřejmě sám sebe, a když přišel na to, že vlastně nechce být kamarád, bylo už pozdě. A ano, jednoho odmítnutí jsem litovala a dlouho mě napadalo co by bylo kdyby...
|
|
Teď už nikdo, jen chlapi na mě venku hodně koukají, ale nikdo za mnou nepřijde, protože většinu času jsem jen s přítelem, který je odzbrojí svým pohledem. :D Ale dřív mi pořád někdo psal a nebo jsem šla večer ven, pročistit si hlavu a kolem mě nějací lidé s dětmi a šli asi z hospody a jeden kluk byl dost připitý a rozhodl se, že mě doběhne a chvíli půjde vedle mě a bude mě vysírat, něco mektal, já ani nevěděla co, měla jsem sluchátka. Prostě absolutní ignor a tak šel nakonec pryč a připojil se zpátky ke své skupině. Dost mě to tehdy vyděsilo. Nevěděla jsem, co chtěl. Furt mlel, že se mu líbím nebo co. Hrozné jak někteří muži dokážou být otravní. A nikdy se mi nestalo, že by se se mnou někdo kamarádil vyloženě za jiným účelem. Buď mi to řekl narovinu a nebo se zamiloval až časem, třeba až po roce našeho přátelství. Tohle člověk prostě někdy neovlivní. A nelituju těch kluků, které jsem odmítla, protože mě většinou chtěli, když jsem byla zadaná zrovna. A taky se do mně jednou zabouchla kámoška, jenže ta mi to řekla až tak po 4 letech a ještě se zabouchla v době, kdy já naháněla kluky a nechtěla jsem si připustit, že bych byla bisexuální. Takže já to na ni i viděla a často, jenže to prostě dřív neřekla, páč hetero holka s lesbou chodit nebude že jo. Hele a na ostatních mi fakt nezáleželo, jen pokud jsem s těmi lidmi měla bližší vztahy. Což tu mou kámošku jsem fakt zbožňovala a byla jak moje sestra, takže jsem si často říkala, jestli jí to náhodou neubližovalo, protože jsem věděla, že jo. Viděla jsem, jak vždycky žárlila, když jsem někoho měla. Ale co jsem s tím asi tak měla dělat .... Nechtěla mě ztratit úplně, tak se se mnou bavila pořád, ale časem ji to stejně doběhlo a stejně odešla, protože mě už jako kámošku brát nedokáže. Konec příběhu :D
|
|
modréznebe: já to chápu moc dobře… proč to píšeš prosím mně? Mě se zajímá, jak často se to stává, jaký to má na ženy dopad… já osobně to mám tak, že končím hned po prvním ne :) protože nechci někomu ubližovat, vnucovat se a přijde mi to nedůstojný obou dvou. A spíš mě zajímá, jestli to je třeba chyba, protože to ženy mají jako automatický filtr a neřeší v první chvíli, jestli se jim někdo líbí, ale omezení kvantity anebo jestli to dělám takhle správně.
|
|
Tak hlavně muži by si měli uvědomit, že pokud žena ví, že s ním by absolutně nemohla nic mít, tak by to měli respektovat a ne se pořád snažit o kontakt. Mně osobně je z něčeho takového psychicky nedobře. Jasně, zkusit to můžeš, ale respektuj prosím NE.
|
|
Jojojo: stydlivá introvertka, studijní typ, naprosto chápu :) tipuju, že asi málo chodíš na takové ty akce typu party apod., že? Je ti to líto, že to nemáš tak “jednoduché” anebo jsi takhle spokojená? (Jinak to slovo jednoduché jsem já nikde nenapsal - říkám si, že to musí být taky hodně vysilující, když člověk musí odmítat desítky otravů bez sebereflexe, co to prostě nechápou, a pak už může být otupělý a přehlídnout tu “jehlu v kupce sena” - ale to nechci předbíhat a počkám na ostatní komentáře, jestli ještě někdo napíše.)
|
|
Tak, rozhodně to nemáme tak jednoduché, jak si někteří muži myslí. Není to tak, že bychom bez jakéhokoliv úsilí měli 10 nápadníků na každém prstu. Já jsem třeba celkem stydlivá a introvert, jinak většina lidí mi říká, že jsem hezká, jsem štíhlá, drobná, studuji VŠ a stejně moc nápadníků nemám. Na rande jsem byla 2x v životě, semtam mi někdo napíše na messengeru nebo na instagramu ( tak 2x do měsíce), ale většinou to nejsou kluci, kteří by se mi líbili nebo to jsou kluci, kterým jde jen o to jedno. Jinak když se někdo líbí mně a snažím se mu to naznačovat, tak to taky většinou nevýjde. A co se týče tvých otázek - nikdy se mi nestalo, že by se mnou někdo fejkoval přátelstí a chtěl být něco víc. A když odmítnu kluka, samozřejmě je mi to líto, nechci mu ublížit, asi tak stejně jako když ty odmítneš holku..
|
|
Usuzuji tak z celkové stupidity otázek. Jak jo, kdyby ti bylo 15, dávalo by to smysl, ale skoro ve 30...? A na rovinu jen doufám, že "metody", které jsou obsaženy v těch otázkách, nepraktikuješ.
|
|
ChatGPT: však proto to sem dávám jako “anketu” nebo jak to říct… aby tu právě byly různé názory a víc názorů leafroller: jak jsi přišel na to, že hledám nějakou chybu? Snažím se rozšířit si obzory a dozvědět se něco nového :)
|
|
Pořád hledáš chybu u někoho jiného než u sebe?
|
|
Je těžké říct, jak všechny ženy vnímají seznamování s muži, protože každá žena je jedinečná a má vlastní zkušenosti a názory. Některé ženy mohou seznamování s muži vnímat jako příjemné a zábavné, zatímco jiné mohou mít negativní zkušenosti a mohou seznamování s muži vnímat jako stresující nebo frustrující. Důležité je, aby si každá žena udržovala svůj vlastní názor a cítila se bezpečně a pohodlně při seznamování se s muži nebo s kýmkoliv jiným.
|
|
|