Chceš dnes udělat dobrý skutek ? Pomoz výše
uvedenému hříšníkovi tím, že mu dáš nějaké rozhřešení! Můžeš mu
ho poslat na e-mailovou adresu, kterou uvedl u zpovědi, nebo napsat
veřejně vyplněním formuláře na konci této stránky. A jestliže nechceš,
aby pod tvou přezdívkou mohl vystupovat ještě někdo jiný, zaregistruj
si ji ZDE !
|
Zalez.
|
|
>Nevěděla To zní jako že jste měli veselou domácnost. Kdo měl poslední slovo?
|
|
Ježek second edition: oprávněný asi bylo že jsem kdyz to řeknu kulatne dost emotivní (čti hysterická) a dělala scény a ve vzteku dokázala říct hnusný věci. Taky asi když spal tak jsem utekla ven a šla se bavit s kamarádama. Neopraveny toho bylo spoustu: myslím že jsem vcelku dobrá kuchařka a i ráda a dobře uklízím ale tam bylo všechno špatně. Buď jsem byla špindira nebo ho tím úklidem rušila. Jídlo mi vždycky pochvalil ale stejně měl takový divný narážky někdy. Taky třeba mi říkal že jsem dobrá matka ale furt měl řeči že dceři dávám moc sladkosti (je jí skoro 13 a má 40 kilo je hodně štíhlá a sportuje) že se nežensky a asexuálně oblékám. Že jsem zkazila dovolenou kvůli tetování přitom jsem do Prahy a zpět jela sama sockou nemusel mě ani vézt a nekoupala jsem se všehovšudy dva dny a stejně už byla zima. A prostě tam v tom salonu je čekací lhůta třeba tricvrte roku. Že mám až moc nadstandardní vztah s mým ex. Přitom se s ním taky bavil. A já jsem v jádru dost puritánská a věrná. No bylo toho spoustu
|
|
Tohle jsem zažil jednou v životě a už nikdy nezažiju. ;) Jak dlouho mi trvalo se z toho dostat?! 2,5 roku.... I když psychicky a citově mnohem déle. :/
|
|
>Nevěděla Co ti vyčítal krom pití? Co máš pocit, že by na tom mohlo něco být a co jsi si jistá, že pravda nebyla? Dva měsíce je pro určité vztahy hodně málo na odmilování. Chce to čas. A na tu lahev už nekoukej nebo se na tebe budu dívat pro změnu já. To nechceš.
|
|
Teda kdyby přizpůsobil svoje chování té situaci.
|
|
Hmm, u mě byla moje vina vše po celou dobu našeho vztahu, takže aspoň v tomhle jsem měla výhodu, že na konci vztahu už jsem byla rezignovaná a jeho snahy o psychické deptání mě už jsem brala spíš jedním uchem tam a druhým ven To byl třeba takový idiot, že mi nadával za to, jak to vše dopadlo, a když jsem se rozbrečela, tak si uvědomil, že je to naše společná bolest a že se to nikoho jiného netýká tolik jako nás dvou a začal mě smutně objímat a truchlil se mnou jak idiot. Přitom kdyby se ještě v tom vztahu chovao normálně a neřval denně po mně, nedělal žárlivé scény a přizpůaobil.situaci tomu, že chtěl dítě bez domluvy se mnou, k žádnému rozchodu by nedošlo a nejspíš bych do něj byla furt hrozně zamilovaná. Ale to je to kdyby.
|
|
Spitznamme: jo já si uvědomuju že je to špatně
|
|
My se scházeli od toho ještě skoro půl roku. Jako bychom spilu pořád chodili, jen už nebydleli. A já se mezitím furt snažila odmilovat a on mi úspěšně mezitím pořád nadával, i v noci (přespával u mě), pak mě z jeho zoufalství začal shazovat na veřejnosti. No, bylo to trošku trauma pro nás oba, ale zavinil to on svou chorobnou žárlivostí. Neuměla jsem si fakt představit čekat dítě a mít vedle sebe agresivního žárlivého idiota. To fakt nešlo. Který mě pak už jen psychicky deptal. Ale trvalo to dlouho, no. Pak mě uhnal ten druhý, já toho rychle využila, vyspala se s ním a za kontaktem s tím mým partnerem udělala tlustou čáru. Teď jsem s ním vespije í už jen kvůli těm dluhům, ale komunikuju úplně minimálně a už k němu nic necítím. Jen ty vzpomínky mi zůstaly, dobré i špatné, a nový pohled na život.
|
|
Ježek second edition: byli jsme spolu necelý tři roky a teď jsme od sebe skoro dva měsíce. Což už mi přijde že nejhorší bych mohla mít za sebou. Ale nemám. Ten vztah byl svým způsobem dost toxickej a ne ideální. Čemuž se právě divím že mě to tak ničí, protože s minulým přítelem jsem byla dvakrát takovou dobu a ten vztah byl plný vzájemný uctu a lásky takže by mi to logicky mělo být víc líto ale nebylo. No se často hádali, jenže třeba s tím minulým přítelem jsme byli oba splachovací a měli veselou povahu takže jsme se v tom nijak nenimrali a za pár hodin všechno bylo ok. Jenže ten jak jsme se teď rozešli byl hrozně urazlivej, ani nevím říct jestli ještě jeden nebo už spíš újetej. A všechno hrozně hrotil. Neustále mi bylo podsouváno co jsem udělala špatně a v čem jsem ho zklamala. Což mi přijde dost manipulativní i když v něčem měl samozřejmě pravdu jakože jsem třeba měla míň pít.
|
|
jj alkohol je pro mnohé KAMARÁD. Každý strůjcem svého (ne)štěstí.
|
|
Šukar čhave: bych hrozně ráda ale nějak mi to nejde. A jak dlouho Ti to trvalo než jsi se z toho dostala? Už to budou dva měsíce a neposunula jsem se ani o píď. Spíš se to zhoršuje.
|
|
Holka neblbni, Člověk, který ti takto nadává ti za to nestojí Já to vím, ty to víš, ale duše to neví, viď? Jak dlouho jste od sebe a co se vlastně stalo?
|
|
Ne ne, to s tím druhým jsme jenom spali. S tím, se kterým byl ten rozchod pro mě tak těžký, jsme chodili a bydleli spolu. Akorát on se o mě staral jen tak, že mě všude vozil autem. Jinak jsem se starala hlavně já o něj. A mám u něj i peníze, stále mi dluží moc peněz. Ale už se mu dluh sniżuje. No, a na konci vztahu jsme byli počínající rodina. Ale nezáleží na tom, kdo to měl reálně těžší. Záleží na tom uvědomit si, že to nebylo dobré, a zkusit jít jinou cestou, vidět na světě zase i jiné hezké věci, které jsi kvůli němu přehlížela.
|
|
Šukar čhave: já nechci nijak snižovat Tvojí bolest. Určitě to taky bylo těžký a jsi dobrá že jsi se z toho dostala. Ale víš co..Vy jste spolu nežili jako rodina, navíc prostě mám k tomu i praktický a finanční starosti protože se o mě celý život někdo staral (vím moje chyba ale teď už je to jedno) jako nic dramatickyho že bych třeba skončila na ulici protože být mám vlastní ale nejsem sama schopná ani vyplnit složenku..a vzhledem k mymu psychickymi rozpoložení ani sílu se sebou něco dělat. Nechci aby to znělo že ho chci zpátky kvůli výhodám. To vůbec ne. Strašně ho miluju..ale nepřidá Ti to no. Navíc z toho co jsi psala jsem pochopila že jste spolu hlavně jenom spali. Takže Te nemusí ničit vzpomínky na Vánoce, dovolené, výlety... když jste se o sebe nemocný starali...
|
|
Ale jo, kdyby ses vrátila, tak se právě možná taky vratíš znovu přesvědčit, že rozchod je správná cesta. Akorát někdy se vracení nevyplácí, pokud by to byl nějaký psychouš, který vy dokázal člověka zlikvidovat.
|
|
Rozumím správně, že se chceš vrátit k někomu, kdo na Tebe i do telefonu řve a chová se jako pitomec? No tak to v Tvém zájmu doufám, že Tě brzy přejde.
|
|
To přejde. Letos jsem taky zažila nejtěžší rozchod v mém dosavadním životě, i když jsem to ukončila já, přišlo mi, že se bez něj nedá žít, a dnem i nocí se mi po něm strašně stýskalo. Pak jsme se začali scházet dál, protože to nějak nešlo vydržet ani jednomu z nás. Ale choval se čím dál víc jak totální pí**s, že díky tomu "pokračování" jsem konečně procitla a pak jsem se už celkem rychle odmilovala. Akorát jsem se zamilovala ještě do většího idiota, tak jsem přešla od toho jednoho rovnou k tomu druhému. Ale to mě tak "vychovalo", že už se prostě na některé věci dívám jinak. A vidím, že se bez těchto idiotů dá žít zase úplně normálně.
|
|
|