Chceš dnes udělat dobrý skutek ? Pomoz výše
uvedenému hříšníkovi tím, že mu dáš nějaké rozhřešení! Můžeš mu
ho poslat na e-mailovou adresu, kterou uvedl u zpovědi, nebo napsat
veřejně vyplněním formuláře na konci této stránky. A jestliže nechceš,
aby pod tvou přezdívkou mohl vystupovat ještě někdo jiný, zaregistruj
si ji ZDE !
|
|
V dospívání má tyto pocity každý. Člověk vletí do vztahu a vlastně ani neví, co to znamená, neumí s tím zacházet a prvotní reakce je asi strach. Začne pracovat ego a rozum jde stranou. Navíc nás společnost neustále manipuluje ve smyslu, že vztah je obchod, a že promluvit na někoho jiného než na partnera automaticky znamená sexuální žádost a podobné nesmyslné kraviny.
Myslím, že s tím nic neuděláš. To musí prostě odeznít. Jednou se ti podaří si uvědomit, na čem skutečně záleží a hlavně, na čem vůbec nezáleží.
|
|
|
|
Na téma žárlivost napsal knížku psycholog Novák. Název je - žárlivost, jak jí zvládat.Možná tam jsou nějaký rady, který by ti pomohly.
Ne každý člověk dokáže obavy zvládnout pomocí racionálního uvažování. Navíc, ne každou obavu je možné zvládnout racionálním uvažováním. Základní princip některých obav je stejný a sice nemožnost 100% kontroly.
Dám záměrně jiný příklad, než vztahový příklad.
V některých státech žijí jedovatí pavouci, kteří můžou vlézt i do bytu. Např. v Brazílii. Někdo, kdo třeba přijede z Evropy a ubytuje se v nějakým hotelu, se může částečně uklidňovat tím, že prohlídl různé kouty pokoje, ale stejně nebude mít 100% jistotu, že ten pavouk odněkud nemůže vylézt. To je náhodně zvolený příklad nezvládnutelné obavy. Prostě to racionálně zvládnout nelze, protože nelze hlídat všechny kouty pokoje atd.
Co se týká obavy z nevěry, tak v takových případech taky nelze mít 100% kontrolu. Jsou sice lidi, kteří se snažili nebo snaží mít maximální možnou kontrolu, ale takové jednání způsobilo nebo může způsobit konec vztahů popř. výrazné zhoršení.
Buď někdo věří nebo má pochybnosti. Nevěra může být příležitostná. Třeba někdo má sex s někým jenom jednou, třeba pod vlivem alkoholu na nějaké oslavě. Rozumím tomu, že jsem tě tím nějak "neuklidnil", ale ono to ani nejde.
Buď má někdo tak velkou obavu z případné nevěry, že vztah ani nezačne, nebo když má vztah, tak prostě potřebuje věřit.
|
|
|
|
Já ti rozumím, patříš k těm lidem, kteří chtějí mít své neměnné jistoty, takové berličky, o které se chtějí opřít. Zkus hledat a nacházet ty berličky v něčem jiném. V přítomném okamžiku, že právě teď jste spolu nebo na sebe myslíte. A když už jste spolu, prožívat ty chvíle naplno, jakoby to mělo být naposled. Nikdy totiž nevíš, zda je to naposled. Jsme totiž smrtelníci a nikdy nevíš, neznáš svoji poslední hodinu. Ani jiného člověka. Tak to neřeš, stejně to změnit nemůžeš.
Pamatuji, to mi mohlo být asi 7, jsem byl účastníkem pohřbu, pro mě premiéra a já se od té doby hrozně bál smrti. Vyloženě jsem měl deprese, že jednou taky umřu a bude konec. Asi půl roku jsem se trápil a pak mi to konečně docvaklo - vždyť je to blbost. Prostě jsem se s tím smířil, že tu nebudu žít věčně... A tak je to se vším - všechno je zde dočasné, pomíjivé, relativní... i ty a tvůj přítel. Tak to neřeš a užívej si přítomného okamžiku. Žij :-)
|
 truhlář |
|
|
|
klukjakobuk - mockrát děkuji za vyjádření! Dává to smysl..postupně by se mohlo stát, že to ublíží i vztahu, což samozřejmě nechci. Tak tedy budu se snažit mít 100% důvěru. Vlastně přítel žádné takové činy (kvůli kterým by se musela snížit ta důvěra), nedělá.
Byl jsi žárlivý jen ty, nebo i tvá ex-přítelkyně? A projevilo se to pak na tom vztahu nějak?
Jindřiška - pomohla, velmi! Ještě jednou díky! Ano, narazila jsem na nejlepšího kluka. Důvod žárlil mi žádný nedává..v podstatě si to tak vždy přeberu já.
K němu jezdíme, s jeho rodinou se již znám, mají mě rádi, seznámil mě i s jeho nejbližšími kamarády..jeho rodina mě má velmi ráda, chovají se ke mně hezky, jeho mamka mi dala dárek na svátek, takže bych také řekla, že si mě oblíbili.
Na oslavě jsem žádné nebyla, ale snad to přijde! :)
A ano, ten fakt, že si tě oblíbí i blízcí také určitě hraje určitou roli v tomto “problému”..že ti to začne docházet, že tě opravdu mají rádi a tak. Jsem ráda, že to u tebe taky bylo ;)
|
|
|
|
Riflina: Jsem ráda, že ti moje odpověď pomohla. Nebuď na sebe příliš přísná, jak říkám ono se to časem srovná, hlavně pokud je přítel vyzrálý a stabilní a nedává ti důvod žárlit (což je u 23-letého kluka těžké, ale snad jsi měla štěstí a narazila jsi zrovna na takového).
Mimochodem mi taky hodně pomohlo, že mě přítel představil své rodině a kamarádům a často mě bere na rodinné oslavy anebo na výlety s kámoši. Mě právě ten fakt, že si mě oblíbili i jeho blízcí pomohl uvěřit, že i přesto že mám mnoho vad a chyb, možná pro něj opravdu jsem ta pravá :) Po čtyřech měsících je sice ještě brzo ale časem se dočkáš. :)
|
|
|
|
Na začátku mého prvního vztahu jsem to měl podobně a musím plně souhlasit s Jindřiškou. Byl jsem extrémně žárlivý a v podstatě závislý, myslel jsem si, že ex přítelkyně je celá moje ale opak je pravdou. Jen se navzájem doplňujete. Důvěra vždy musí být na 100 %, jediný co na těch 100 % může ubrat jsou jeho činy, které opravdu tu důvěru snižují a nebo jen tvoje hlava, která si představuje vymýšlí nesmyslné scénáře. Zkus být trošku free, on ti neuteče, vybral si tě, protože tě miluje, jsi jeho přítelkyně, jelikož mu na tobě záleží. Tady těma myšlenkama ubližuješ jak píšeš sobě, ale především tomu vztahu jako takovému. Drž se a zkus nemyslet na blbosti, sleduj opravdu jen a jen činy, nikoliv myšlenky!
|
|
|
|
Jindřiška - ahoj, moc díky za sdílení Tvé zkušenosti! Je pro mne fajn slyšet, že to měl někdo podobně jako já. A je také super zpráva, že ses s tím naučila pracovat, za to máš můj velký obdiv :)
Děkuji za radu, myslím, že máš pravdu..zkusím to, budu si to takhle říkat, když mě ty myšlenky přepadnou a budu doufat, že se to také zlepší? <3
|
|
|
|
Ahoj, na začátku mého vztahu (který je pro mě taky první) mě tyto myšlenky taky hodně trápily a občas mě trápí i teď, ale je to mnohem lepší.
Možná je to neintuitivní, ale mně hodně pomohlo si pořád připomínat a uvědomovat, že přítel není jen můj. Předtím než potkal mě, měl ve svém životě jiné důležité lidi, měl svoje zvyky, zájmy, koníčky. I když si to možná nechceš připustit, tyhle obavy že nejsi dost krásná, chytrá atd. jakmile se ti na pár hodin přestane věnovat jsou projevy žárlivosti a to je zase touha někoho vlastnit. Skutečná láska znamená, že se vědomě rozhodneš(!) dát tomu druhému důvěru, i když víš, že by ti mohl ublížit, protože ho miluješ víc než sebe. Zkus si to všechno promyslet.
Taky si myslím, že i čas udělá svoje. 4 měsíce jsou velmi málo, to se teprve poznáváte, ale až spolu budete rok nebo dva, uvědomíš si jakou roli hraješ v přítelově životě, bude pro tebe snazší mu věřit a tyhle starosti začnou odeznívat.
Chce to jen trpělivost. Hodně štěstí.
|
|
Jindřiška |
|
|
|
Dolfin - příteli bude zanedlouho 23..mně 19
|
|
|
|
Riflina
kolik roku je priteli?
|
|
|
|
18 
21 