Chceš dnes udělat dobrý skutek ? Pomoz výše
uvedenému hříšníkovi tím, že mu dáš nějaké rozhřešení! Můžeš mu
ho poslat na e-mailovou adresu, kterou uvedl u zpovědi, nebo napsat
veřejně vyplněním formuláře na konci této stránky. A jestliže nechceš,
aby pod tvou přezdívkou mohl vystupovat ještě někdo jiný, zaregistruj
si ji ZDE !
|
|
Krok 1. Najít si práci jednoduchou. Kde na tebe nebudou kladeny tak vysoké požadavky. Já si také několikrát natloukl hubu tím, že jsem měl zlaté oči. Ale né. Nejsem typ na vysoké zodpovědné zaměstnání.
Nechal jsem všeho a po 37 letech života si konečně našel povolání, které mě baví, které mi jde samo od sebe a kde jsem se konečně našel. A co je nejlepší na tom, je to takové hraní si. Něco jako pro malé děti. Jenže to je přesně můj styl. Chybou bylo jít na důležité místa, kde bych jakože vypadal ale nikdy jsem se tam necítil a vždy tam jen trpěl.
Krok 2.
Přečti si knihu: "Nedostatečný pocit vlastní hodnoty" Když zjistíš, že problém není tam venku v tom jak žiješ, co máš anebo nemáš, ale pouze v tom jak se ty sama cítíš s tím někým kdo jsi TY, tak se ti začne proměňovat celý život.
Ta kniha je stěžejní k tomu aby jsi dokázala zahojit svůj nemocný postj k sobě a svou sebehodnotu, o které se celý život "mylně" domníváš, že ji nemáš.
ta kniha je v e-formě na Ulozto.
Krok 3. Taky pomáhá modlitba, občas zajít do kostela a prostě dát do pořádku vztah s Bohem, nebo chceš-l s tím, co nás převyšuje. Dost zásadně to pomáhá zahojit a uzdravit život.
CHvíli to bude ještě trvat, nesmíš očekávat výsledky hned ze dne na den, ale třeba za dalších deset let už můžeš být někde úplně jinde, někdo úplně jiný a s úplně jiným pocitem ze života.
Přeju ti to.
|
|
|
|
Příspěvek porušoval zákony ČR nebo pravidla Zpovědnice - byl odstraněn.
|
|
|
|
Je divne si v tomhle veku stezovat na rodice.
|
|
|
|
Já bych to neviděl tak černě a neházel flintu do žita. Zkus se zaměřit do politiky. Ten vákvět, co tam je, to budeš přes ta všechna negativa jednoznačně mezi těmi nejschopnějšími :-) A ještě jedno pozitivum. Teď po tom všem už se toho tam moc pokazit nedá.
|
 truhlář pepík |
|
|
|
Když jsi zvládla perfektně vystudovat, zvládneš i ten zbytek. Zapomeň na programy, co máš z domu. Teď už nejsi jejich holčička, vzepři se, vychováváš dítě, tak k němu přiber ještě sebe, a vychovej ze sebe praktickou mladou dámu, trošku vzpurnou proti "osudu", co si věří, a co to zvládne. Ten běžný život, vaření, praktické činnosti.. Nauč se plánovat, piš si seznamy činností, ze začátku klidně i postupy, nezmatkuj, na všechno si dej čas, skamaraď se s kuchyňskou minutkou a návody jak na domácnost a vaření, jestli jsi z MS kraje, klidně napiš, mám stejně starého chlapečka tak s Tebou budu klidně kamarádit, a nějak to prostě dolaď, ten život.
|
|
|
|
Existují důležité a míň důležité činnosti. Pro začátek a pro jistotu jenom u těch druhých zkus být v jejich provádění za šťastnou flegmatičku. Zpívej si, říkej si, že jsi jednička, chval si svoji zručnost i přes běžné nedostatky, těš se příště na podobnou jednoduchou práci. Ber si příklady zvládnutí z okolí, ale nezapomeň se u své aplikace často zasmát. Ono to posílí tvou sebedůvěru. Potom už to půjde samo i s ostatními záležitostmi.
|
 Teremtete |
|
|
|
Z pohledu kluka neni tak podstatne, kolik holka vydelava, kolik ma titulu a cervenych diplomu. Vic se ceni, ze se dovede postarat o domacnost a deti, navari, je k manzelovi prijemna a umi resit bezne zivotni situace.
tohle bohuzel mnoho rodicu prevazne z vetsich mest nechape a tak chteji po detech nevenovat se praktickym vecem, ale studovat nejake obory jejichz uplatnitelnost je miziva a nasledne dany clovek neni pouzitelny pro zivot.
|
|
|
|
Celkem hezká ukázka toho jak VŠ vyrábí nepoužitelné absolventy. Neschopnost samostatné práce je výsledkem důrazu na memorování zbytečností. Pokud se k tomu přidá milující a ochraňující rodina je výsledkem pro život obtížně použitelný vzdělanec. Řešení je v popsané situaci bolestivé. Začít znovu učením jak žít.
|
|
|
|
Aha teď teprve jsem si všimla že tam píšeš že tě rodina odřízla. To bych brala jako výhru, teď tě totiž nikdo neomezuje a nemanipuluje s tebou, takže jsi volná. Zkus nějaké jednoduché zaměstnání nebo se nech na úřadu práce překvalifikovat, až se naučíš ty základní věci můžeš zase jít dál. Ale pomohlo by kdybys napsala co jsi vystudovala, třeba je tady někdo z toho oboru a poradil by ti.
|
|
|
|
Jen by mě zajímalo jak na to tvoji rodiče reagovali když jsi měla potíže najít si práci nebo když jsi dostala padáka? Přiznali si někdy svoje chyby ve výchově? Pomáhají ti někdy aspoň pohlídat synka? Mě na takových rodičích přijde nejhorší ta manipulace a vydírání, vůbec si nedovedu představit že by člověk k nim mohl přijít s nějakým problémem. Aspoň rodiče byli takoví, když jsem se učila a dělala to co po mě chtěli, tak mi mazali med kolem huby jaká jsem úžasná dcera, že nikdo nemá tak hodné dítě atd. Ale když jsem měla nějaký sebemenší problém, třeba když jsem měla v pubertě psychické problémy tak mě ponižovali, hrozili mi, říkali že jim dělám jen problémy..
|
|
|
|
"zmatkuju, chybuju, dělám průšvihy, nejsem schopná samostatně nic naplánovat, chybí mi pevné základy, logické uvažování, praktičnost, šikovnost, zručnost..."
to je bohuzel dusledek toho, ze cely zivot jsi mela nalinkovany nekym jinym, neresela si jine veci nez se ucit a neumis si sama rozhodovat o zivote. Ani ti nedali prilezitost se to ucit tak, ze bys nesla nasledky svych rozhodnuti. Problem je to v kombinaci s ditetem - takova zena ma problem o dite pecovat a chranit ho a dokonce i vychovat.
Z tveho decka muze vzejit tvuj obraz - nekdo, kdo bude mit tvym zasahem/zmatkovanim ... poskozene zdravi, kdo nezazije kladny muzsky vzor a ani nebude vedet, jak se chovat spravne jako muz, kdo si nikdy nenajde holku. Na to bacha.
|
|
|
|
tohle
"zmatkuju, chybuju, dělám průšvihy, nejsem schopná samostatně nic naplánovat, chybí mi pevné základy, logické uvažování, praktičnost, šikovnost, zručnost..."
se da vse naucit.
"nekomunikativní asociál a co jsem ještě nezmínila a je naprosto stěžejní - jsem svobodná matka čtyřletého kluka."- Tohle muze byt problem, malokdo chce zivit dite, ktere neni jeho (ale pokud bys jinak byla dobra, nekdko by se nasel)
" K tomu jsem nepěkná, nereprezentativní, ne úplně zdravá a bez peněz" - tohle kdejaky kluk co nemuze mit holku prekousne. Ale musis si ho vazit a byt na nej hodna a ne zla.
Az se postavis na vlastni nohy, odrizni rodice, chovali se k tobe zle.
|
|
|
|
Můžeš poděkovat rodičům za to že ti podělali život. Díky jejich tlaku jsi dosáhla vyššího vzdělání než na jaké máš takže jsou ti ty papíry absolutně k ničemu, protože v praxi zcela zjevně pak ani nechápeš co vlastně děláš. Na druhé straně ti nedokázali poskytnout žádné jiné znalosti takže je pro tebe život jak bludiště v kterém se neorientuješ. Co s tím? Budeš se to muset všechno často bolestivou cestou doučit teď sama. Musíš to ale skutečně chtít a ono to časem půjde. Jen na silnici prosím už nelez, tam můžeš ublížit i ostatním.
|
|
|
|
Když jsem například chtěla oškrábat zmíněné brambory, hned rodiče vytasili seznam toho, co ještě mám udělat do školy. Když jsem jednou chtěla natřít plot - bylo léto, prázdniny a prostě jsem se těšila, že si pustím rádio a budu u té práce relaxovat - seřvali mě, že co si to dovoluji. Že oni mi platí určité vzdělání a když mám prázdniny, tak mám odpočívat a sbírat síly na další semestr a ne zbytečně plýtvat energii na to y co může udělat firma a lépe než já. Vážně z toho byla velká hádka na několik dnů. A to myslím vážně, i když je mi jasné, že to někteří označí za fake, protože to měli přesně naopak.
Jako malá jsem bývala často nemocná a podle toho soudím, že rodiče měli strach, abych se nepřetěžovala a měla dost sil na studium, které bylo středobod vesmíru. Psa dali pryč, když jsem si zajistila přes jejich zákaz brigádu, bylo mi čerstvých 19 (vedoucí na táboře). Pak mě na stejné místo vzali na dovolenou a ještě neustále zdůrazňovali, jak jsem si to určitě užila víc, když jsem neměla povinnosti s hlídáním děcek. A bylo toho spousta, to bych mohla vydat knihu. Jejich mantra: Ty se soustřeď na školu a více neřeš! a Kdo se musí živit rukama, jechudák, tzv. LOPATA.
|
|
|
|
Seš v řiti no. Bod jedna, zašukej si!
|
 Ave Já |
|
|
|
Šmouha
Máš recht. Dovedu si představit, že by mi byl udělen trest domácího vězení spíš za to, že odmítnu oškrábat brambory, než že projevím zájem, že je oškrábu. Respektive nejčastěji se stalo to, že v rámci domácího vězení jsem dostala seznam domácích prací, co prostě bez keců vykonám. tedy nad rámec toho, co jsem měla v povinnostech běžně.
|
|
|
|
Když jsi naznačila, že by ses chtěla naučit něco praktického, tak ti zacházeli týdny vycházet ven nebo ti vyhodili milovaného psa? Můžeš to upřesnit? Chtěla jsi třeba vytřít podlahu nebo o co šlo?
|
|
|
|
Jediné čo ma napadá je to, že by si skúsila niečo nové, či ti to pôjde. Aspoň kvôli tomu dieťaťu. Dnes existuje mnoho rekvalifikačných kurzov. A v nejakom by si sa mohla nájsť. Hlavné je podľa mňa nezahodiť zbytočne zvyšok života. Keď už nie kvôli sebe, tak aspoň kvôli tomu tvojmu synovi.
Minimálne v jeho výchove to môžeš odraziť tak, že ho navedieš na taký smer, kde nebude robiť rovnaké chyby, ako ty.
|
|
|
|
Dobré ti tak. Neměla jsi mrdat, když jsi nebyla vdaná. Kurvo.
|
|
Jsi špína. |
|
|
|
Tak tady bych to asi viděl už jedině na kariéru pornoherečky v kategorii "Šeredky".
|
 Co ted jako |
|
|
|
Hodislava: podle mě není vůbec špatně si na rodiče postěžovat takhle anonymně... Snad si pak aspoň lidi dají pozor na to jak své děti vychovávají. Mám pocit, že stále více rodičů své děti rozmazluje a vychovává z nich neschopné sněhové vločky, které se pak celý život trápí..
|
|
|
|
Paní Láryfáry:
Můžu vědět co jsi vystudovala za obor?
|
|
|
|
Jsem z podobné rodiny, ačkoliv jsem o něco mladší než ty. Myslím že člověk který v takovém prostředí nevyrostl si vůbec nedovede představit jaké to je a jak těžké je se z toho vymanit. Moji rodiče mi od dětství natloukali do hlavy, že dobré vzdělání je jediná důležitá věc v životě a že všechno ostatní nemá žádný význam. Nesměla jsem chodit na brigády a věnovat se neakademickým činnostem, dokonce ani domácím pracím protože je to prý ztráta času. Jako plnoletá jsem sice měla samé jedničky na prestižním gymnáziu, ale neuměla jsem ani vyžehlit košili. Rozhodla jsem se studovat inženýrský obor, který by mi ale, kdybych poslouchala rodiče byl na nic, protože mi zakazovali praxe, že to je prý jen pro špatné studenty. Přitom každý ví že dnes si bez praxe nenajde práci ani génius. Naštěstí jsem si to v nějakých 21 letech uvědomila, vzepřela jsem se rodičům, odstěhovala se od nich, našla si práci, naučila se programovat, našla si kluka a kamarády a žiju normálně. Rodiče se to postupem času naučili akceptovat a už se na mě ani tolik nezlobí.
Bohužel nevím jak bych ti pomohla, přece jen to máš kvůli věku o něco těžší, i když stará ještě rozhodně nejsi! Opravdu neexistuje nic, co by ti aspoň trochu šlo? Co takhle najít si psychologa nebo nějakého kouče a zkusit na těch svých problémech zapracovat? Nebo vzít nějakou nenáročnou práci na začátek a pak se postupně vypracovat.
Držím ti palce a mrzí mě, že jsi měla takové rodiče. Tohle je podle mě zanedbávání dítěte..
|
|
|
|
Nelituj se, to je k nicemu. Zamakej na svych nedostatcich. Nikdy neni pozde. Jen musis chtit. Btw zmatkovani, chybovost je spis zpusobene nejakou tvou vnitrni nejistotou/strachem/stresem, zamakej i na svem nitru. A hlavne, mej se rada (urcite budou na youtube nejaky inspirujici pribehy a tipy jak pestovat sebelasku)
|
|
Jíla |
|
|
|
Klid. Nadechni se. Zkus si seřadit problémy které tě trápí podle toho v jakém pořadí se je rozhodneš řešit a hlavně je řešit začni. Neposuneš se od špatného k dobrému, ale od špatného k méně špatnému, pak trochu méně špatnému a tak dále a tak dále a podobně. Domácí práce ti časem půjdou o trochu lépe stejně jako rozhodování a nezmatkaření. Bude to zkrátka o trochu méně na prd a časem se to srovná. Děláš chyby a tvůj život je momentálně v zadnici, ale to je naprosto v pořádku.
Řeš je pojednom, nanejvýše po dvou, vytrvej a výsledky se dostaví. Bude to cesta naprd, navíc často a pravidelně neuspěješ ale je to boj o tvůj život, což je ten nejcennější boj který můžeš podstoupit, hlavně vytrvej. Každý padá, ale né každý se znovu a znovu a ještě jednou znovu zvedne.
|
|
|
|
Ne, na rodiče si nestěžuj. Je to laciné a nic neřešící.
|
|
|
|
Tazko ti pausalne radit, myslim, ze to ani nepomoze. Kedze si nesamostatna a casto chybujes, chcelo by to zrejme par dobrych priatelov co by ta nechali sice samostatne konat, ale na zaver ta tvrdo skritizovali aby si vedela, kde vlastne robis chybu. Nic ineho, nez tvrda sebereflexia tvoj problem nevyriesi. Ale to je beh na dlhe trate...
|
|
|
|
Ty si slobodná matka? Kde si k tomu prišla?! Ale fajn, všetko je možné. No v prvom rade "poďakuj" svojej rodine. A podľa mňa pre ženu by nemal byť nejaký extra veľký problém nájsť si nejakého "prostejšieho" chlapa pre život. Nechcem, aby si to pochopila v tom negatívnom význame, ale možno máš v tejto oblasti nároky nekorešpondujúce s tvojimi možnosťami.
|
|
|
|
34 
35 
32 
