Chceš dnes udělat dobrý skutek ? Pomoz výše
uvedenému hříšníkovi tím, že mu dáš nějaké rozhřešení! Můžeš mu
ho poslat na e-mailovou adresu, kterou uvedl u zpovědi, nebo napsat
veřejně vyplněním formuláře na konci této stránky. A jestliže nechceš,
aby pod tvou přezdívkou mohl vystupovat ještě někdo jiný, zaregistruj
si ji ZDE !
|
|
Hezky si s ní popovidej.
Pověz ji, co si myslíš, co by jsi chtěl, např rodinu a že chceš být ty na prvním místě, že chceš plánovat budoucnost spolu, ne s jejími rodiči.. A tak dále.
Všechno ji pěkně pověz a snaž se, aby jsi chápal ji a ona aby pochopila tebe.
U nás si musíme o všem popovídat. Buď na ni hodný a měj s ní trpělivost. Asi ji půjde všechno pomalu.
Řekl bych jí, že nápad jít nejdříve do podnájmu nezní špatně. A že by jsi rád, kdyby jste určité věci řešili jen spolu. Že je pro tebe na prvním místě a chceš být i ty na tom jejím. Že by jsi s ní měl v budoucnu rád rodinu, pokud je to tedy pravda :) a že se budete spoléhat hlavně sami na sebe.
Takto mi to bylo vysvětleno u mě doma a byla ráda, když jsem to nakonec pochopil. :D
|
 Roxoror |
|
|
|
Ví tvoje přítelkyně o tom, že ti to vadí? Jak to vidíte do budoucna? Až spolu budete bydlet, budou se o vás starat její rodiče nebo to převezmete? Tohle mi přijde zásadnější než to, jakou formou spolu budete bydlet.
To je až druhý krok. Píšeš, že dosáhneš na hypotéku na 2kk. Chceš tedy, aby to byl tvůj být a ona se k tobě nastěhovala a v případě rozchodu si svalila svoje věci a odešla? Takhle mi to nepřijde jako špatný nápad. Pokud tedy zatím neplánujete rodinu. Pokud čekáš, že se ona bude podílet na splacení, tak je vměšování jejích rodičů poměrně pochopitelné. Nicméně to pak naráží na nastavení rodiny.
My jsme taky vlastní bydlení řešili s rodiči obou, pak i s přáteli a nakonec se zařídili po svým. Ale zase máme respekt rodičů, takže nikdo ani necekl, že je to jinak. Ale já i partner to s rodiči máme asi jako ty.
|
|
|
|
Když se nad tím zamyslíš tak Váš vztah je pro ně opravdu problém a starost. Z rozumného hlediska by pro ně bylo lepší kdyby chodila s chlápkem dejme tomu 30 letým, který by se chtěl usadit a měl k tomu všechny předpoklady. Ona přitom lovískuje mladého zajdu, který může za půl roku říct že ho nepřitahuje, nebo je moc pod vlivem rodičů a můžete se rozejít. Oni pak budou splácet hypotéky a řešit jak převést dluhy a exekutory od nich k Tobě a jak se zbavit nezaplaceného bytu. Dokud nemáte společné závazky tak se to ještě dá ustát, nějak to dopadne, ať už spolu zůstanete a nebo ne. Otázka je jestli byste to vůbec dali. Abyste neměli jenom dluhy a byt žádný, nebo neměli z čeho splácet. Takových už bylo.....Jsou to hodní lidé. Když Tě zatím nechali naživu. Nechtěl bych být na jejich místě.
|
|
|
|
Vidím dvě možnosti. Jestli se cítíte dost zralí na svatbu a děti v blízké budoucnosti tak bych šel do samostatného života a jestli ne tak bych nechal věci víceméně jak jsou. S tím že je pořád především dcera. To že se rodiče obávají složitých majetkoprávních vztahů mezi mladými milenci je úplně normální. Také jednou budeš.Možná že mají obavy i z toho že jsi o dost mladší než ona. Otázka je jak se cítí na roli samostatné hospodyně, s chlapem a domácností na krku. Podle všeho je dost vytížená. Rodiče počítají s bytem do života. Ne že budete splácet něco co Vám bude dávno malé. Jinak by Vám poradili ať si pronajmete malý pokojíček. Když už zkousli to že si s ní jentak užíváš. Ona už věkem na rodinu zralá je, jestli nechce jednou nepřirozeně rodit pod dohledem odborníků. Jak moc jsi zralý Ty víš nejlépe sám. Nechtějí rozhrabat nějaký divný závazek na krátkou dobu. S tím že to nakonec budou řešit a platit oni, až se rozejdete.
|
|
|
|
Aniž bych chtěl být na straně toho fotra, tak myslím, že do hypotéky byste měli jít až po svatbě.
|
|
|
|
No jo, to je těžký, já jsem taky chodila s klukem, co se radil o každém prdu s rodiči a dokonce projednával nás sexuální život s knězem. To byla hrůza. Jinak než rozchodem to skončit ani nemohlo, naštěstí. K tobě - pokud dosáhneš má hypotéku, tak do toho jdi, klidně i 2kk, když nechce, tak ji do toho netahej, lehce se pak může přidat. Jinak bude byt tvůj. Až budete čekat dítě, tak můžete jít do většího nájmu, do tvého bytu soupnout nájemníka, ať se splácí sám a pořád jsi majitel nemovitosti. Podle mne je dobré vždycky investovat do vlastního, a to i v případě, když tam nebydlis přímo ty. Jinak by jsem se jí přímo optala: ,,Miláčku, ale mne zajímá tvuj názor a pohled a ne pohled tatínka, s ním já žít nebudu." Nebo: ,,Vážně je mínění tvých rodičů tak hrozně důležité?" Copak oni vám budou diktovat kdy budete mít sex a kdy ne, kdy máte mít děti a kdy nemáte mít děti? Takže já být tebou, koupím byt když ho chceš, ale zatím bez ní, čím dřív začneš splácet, tak tím.lip, pokud máš dobrou a stabilní práci, pokud jseš rozhodnutý, že se asi nebudeš stěhovat, on se ti neztratí a s ní uvidíš co a jak.
|
|
|
|
Obávám se, že v tomto případě má tatínek pravdu. V současné, po všech stránkách nejisté době, jít do hypotéky je hazard. Já - být na jejím místě - volila bych cestu tak, abych s případnou hypotékou neměla vůbec nic společného. Tedy, pokud chceš, nadělej si dluhy, ale mě do toho netahej. Můžeš onemocnět, můžeš přijít o práci velmi rychle, nehledě na to, že situace je nejistá i z jiných důvodů. Dluhy ne. A když, tak jen pokud máš ušetřeno nejméně(!!!) polovinu ceny bytu....
|
|
|
|
thrrtrh: jenomže mícháš byznys a lásku dohromady, a v tom je ten problém. Ale pokud si pro ten byznys nastaví ty dvě lásky snadno realizovatelná pravidla v případě rozchodu, tak ano, pak jsi uhodil hřebíček na hlavičku a tatínek bude souhlasit.
|
|
|
|
Hypotéky jsou teď levné (a ČNB už uvažuje o zpřísnění, takže čím dříve a dýl zafixuješ, tím líp) a na trh nové byty přicházejí pomalu, takže není důvod očekávat velké zlevnění bytů. Teoreticky, pokud přijde pocovidová ekonomická krize, by mohly ceny chvilku padnout, ale není to vůbec jisté, zatímco dlouhodobě spíše porostou. Navíc je tu migrace minimálně z východu, takže opět tlak na ceny nahoru. Takže pokud máš na hypotéku (bez přítelkyně nebo s ní?), tak si ji klidně vezmi. Já platím hypotéku na větší byt v Praze a i když bych mohl ji splatit nechávám si hypotéku, protože prostě jsou to velmi levné peníze a ty si zhodnotím daleko více, než kolik platím bance za hypo. Kdybych ten byt pronajal, což v budoucnu hodlám udělat, mám minimálně o 10.000 měsíčně víc než kolik platím za vše včetně hypo. Kdybych ho prodal, mám už o víc jak milión víc, než za kolik jsem kupoval. Pokud jde jen o tvoji hypo, bez toho, aby ona přispívala, klidně si to vezmi a pronajímej ten byt a můžeš bydlet s ní v tom nájmu. Pořád by to bylo lepší než platit jen nájem a náklady na hypo se pokryjí, max. něco málo budeš doplácet. Ale pokud potřebuješ do toho jít s ní, tak ji musíš ukecat. Nevím jaké argumenty její otec proti hypo má, ale není to asi moc moudré. Ve většině případů se hypo proti nájmu těžce vyplácí.
|
|
|
|
Myslím, že její otec to s vámi myslí dobře a pro tvou partnerku co rodičovské slovo , to zlato. V rodičích má velkou důvěru a tak se s nimi radí. Její otec se nejspíš bojí případného zadlužení a myslí hodně dopředu, protože to starší rodiče dělávají , když vidí pár , který je spolu delší dobu , už si to vše barví , jak spolu založí rodinu. Poradila bych se být tebou se všemi a zvážila nejlepší rozhodnutí.
|
|
|
|
Ty chceš jít v době koróny do hypotéky ano? Tak to ses vul sory jako...ale premyslis čím? Nedochází ti že brát si teď hypotéku je debilita pokud nemáš nadprůměrný plat?a to rozhodně nemáš když studuješ a zminujes koleje.... Se vzpamatuj....hypotéka je v tvém případě blbost
Jinak ano tva holka je tatínkova holčička..něco jako Mámanek v ženském rodu...a to se bohužel nezmění její život budou vždy řídit rodiče...ty ale víš že to tak je a máš možnost se rozhodnout jestli s ní zůstaneš nebo ne...záleží na tobe co si vybereš. Já jako žena bych nemohla být s mamankem....ty jako chlap to máš jak hmmm
|
|
|
|
Jsem samostatná, (většinou :)) nezávislá na rodičích, ale přesto se s tátou o mnohých věcech radím a jeho názor má pro mě velkou váhu. :)Trochu si od něj opravdu nechám kecat do života, zase ne úplně, protože třeba mého současného přítele nemá rád.... :) :)
Nemyslím si, že je dobrý nápad si brát hypotéku po 1,5 roce vztahu. Nejste spolu zase tak dlouho a tyhle věci se po rozchodu nepříjemně a dlouze vlečou. Pronájem se dá snadno hned zrušit, ale jakékoliv další závazky komplikujou situaci.
Já byla s přítelem od gymplu. Na vysoký jsme šli do společného podnájmu, a po škole (po 7 letech vztahu) jsme si pořídili byt. Vůbec mě nenapadlo, že bych kdy mohla žít s někým jiným, ale opravdový dospělý život začíná až po vysoký. Pro nás to bohužel znamenalo rozchod. I když jsme se rozešli v dobrém, tak všechny ty dohady, kdo si ten byt vezme, byly zdlouhavé, emočně náročné a zdrcující. Nemluvě o těch měsících, kdy jsme spolu po rozchodu ještě pořád žili v jednom bytě. To fakt nedoporučuju nikomu.
|
|
|
|
Tatínek říkal, že jsi ještě příliš nevyzrálý aby s tebou měla dlouhodobé závazky. Tatínek je velmi moudrý, na rozdíl od tebe. A dcerunka to ví. Tak buď rád, že tě neposlala někam.
|
|
|
|
Zamyšlení: Stačí dělat něco technického. Celkem to sype už na škole.
|
|
|
|
Bylo by dobrý, kdyby s tímhle přeskočila na tebe a všechno co řekneš ty bylo svaté. Jenomže se to do teď nestalo, takže se to ani nestane. Nemysli si, že se stane zázrak a najednou se bude ve 26 rozhodovat za sebe. Ne nebude dokud budou rodiče a problém této doby s moderními telekominikacemi je, že budou po ruce do jejich smrti.
Nezávidím ti to. Představa toho, že by mi doma velel její fotr (a to jenom zpostředkovaně) by mě iritovala.
|
|
|
|
Zamyšlení@ hádám, že dělá nějaký obor, kde stačí jít dvakrát na dvě hodiny za týden do školy a pak jen se musí učit měsíc o zkouškovým a jinak má klid
|
|
|
|
Jít ve 22 letech do hypotéky s holkou napůl je cesta do pekel. Nechci být nepřející, ale je velká šance, že do tvých třiceti budeš muset řešit majetkové vypořádání. Vztahy se prostě rozpadaj, je to jen statistika. Zvlášť pokud je ti opravdu 22, nevěřím že už jsi opravdu připravený na takový závazek. Chápu že tě štve, že vám do toho tchánovci krafou, ale možná je opravdu rozumné ze začátku zkusit žít nějakou dobu v nájmu a nejdřív si vyzkoušet, jestli vám společný život vůbec bude klapat.
|
|
|
|
Jak to děláte na VŠ na bakaláři si tak dobře vydělávat při prezenčním studiu? Buď se dá stíhat jen kratší brigáda nebo člověk pracuje naplno a škola jde do háje. Málo kdo dává obojí poctivě.
|
|
|
|
Promluvil sis s ní? Řekl jsi jí, že se ti to nelíbí, že ve svém věku by již dost věcí měla řešit sama? Pokud jo a ona to nechce řešit, tak sis sám odpověděl. Buď to nějak přijmeš (kompromis) nebo ne....
Každý je jiný. Mít fajn vztah s rodiči je dobré, nemusí to hned znamenat nesamostatnost. Já jsem taky závislá (studium) na rodičích, taky se nechám opečovávat nebo chci slyšet jejich názor. Na druhou stranu jsem samostatná a hodně věcí za sebe, ale i tak nějak v rámci naší rodiny dělám.
|
|
|
|
Katastrofa! Vlastní zkušenost, i zkušenosti známých... Než tohle, to rači zůstat panicem!:-) Zkus tvrdou převýchovu, jediná šance;)
|
 ať si veme tatínka |
|
|
|
A když jsi to s ní řešil, co řekla?
Tatínci občas mívají pravdu, fakt. Taky mi to ale trvalo tak 18 let, než jsem na to přišla :D Je ti 22 let, nezdá se ti, že je trošku brzo koupit si s přítelkyní byt? Předpokládám, že spolu zase tak dlouho nebudete.
Obávám se, že je to holka, která bude mít vždycky velmi dobrý vztah s rodiči a taky se jimi nechá ovlivnit. Jen to chce nastavit nějakou rozumnou mez. Ale to nikdo jiný za vás neudělá.
Na druhou tě chápu. Taky jsem občas alergická na nevyžádané rady.
|
|
|
|
22 
96 
20 