Chceš dnes udělat dobrý skutek ? Pomoz výše
uvedenému hříšníkovi tím, že mu dáš nějaké rozhřešení! Můžeš mu
ho poslat na e-mailovou adresu, kterou uvedl u zpovědi, nebo napsat
veřejně vyplněním formuláře na konci této stránky. A jestliže nechceš,
aby pod tvou přezdívkou mohl vystupovat ještě někdo jiný, zaregistruj
si ji ZDE !
|
|
No já aktuálně pracuji na tom jak se vymanit z nutnosti chodit do zaměstnání a živit se tím co mne baví. Pro mne je to více méně otázka přežití - protože pracovní rutina mé psychice moc nesvědčí a neumím si představit že bych byl zaměstnancem do konce života.
Takže bezprostřední cíl mám. Otázka smyslu existence - věřím že ten si určuji sám. Nechci tu říkat co je mým životním cílem a co mi pomáhá přežít každodenní rutinu. Napíši jen že během života se k tomu přidružilo přání najít vnitřní klid a schopnost nebrat si nic osobně.
|
|
|
|
A ani to plané filozofování nemá smysl. Navíc se tam i opakuju vidím. To asi proto, že to Babišovo jednání je skutečně hodno nějakého psychologického rozboru, aby ,,odborníci,, přisli na to, proč takoví lidé mají zapotřebí se pořád za něčim celkem planě pachtit. Kdyby například věnoval to úsilí a i materiální zdroje které má tomu, aby urychlil zřízení trvalé osídlené výzkumné kolonie na Marsu, tak to by bylo rozumnější než planě zabíjet svůj životní čas v politice a přehršel zdrojů, kterými disponuje nechat jen tak ležet, aby se úroky pořád tetelily i když tomu staříkovi by už stačil v tomhle věku malý byt a důchod 15 tis. měsíčně. A protože se pořád za něčím zbytečně žene, tak ztrácí to co si nemůže koupit ani za ty svoje miliardy. Proto to uvádím jako příklad nesmyslného chování. Je to asi pudové, z doby kdy mělo smysl nahromadit zdroje na víc pro dobu kdy se jich nebude dostávat, ale evoluce to zapomněla vypnout a proto teď někteří mají zapotřebí hromadit miliardy. Kdyby si za to takoví staříci mohli koupit životní čas navíc, taky by to smysl mělo. Jinak ne.
|
|
|
|
Já už od pozdního dětství zastával názor, že nic nemá skutečný smysl. Vyjma stavu, že něčemu my sami nějaký smysl přižkneme, ale ve skutečnosti to stejně smysl nemá. A jestli jo, tak jen dočasný. Spíš než hrabat pro sebe ty materiální statky by bylo asi rozumnější věnovat síly lidskému druhu jakožto celku k urychlení věděckotechnického rozvoje a především výzkumu vesmíru. Taky to nemá smysl, ale spíš tak čistě ze zvědavosti. Tady na Zemi už nic moc zajimavého k objevení nebude, ale vesmír je plný záhad. Lidstvo by se mělo postupně i rozšířit do vesmíru. Však možná není daleko doba kdy lidé poletí na Mars a jsou snahy zřídit tam trvalou malou kolonii. Už se toho ujímají soukromníci a v dohledné době by to možná mohlo být i uskutečněno. Smysl to taky nemá, ale je to mnohem zajimavější než se tady na Zemi pachtit za blbostma a trávit život tím, že se hromadí většinou zbytečné krámy a kvantum svého nenahraditelného životního času obětuje činnostem, které člověka vůbec nebaví a ani by je dělat nemusel kdyby v sobě neměl to nutkání získávat věci, které vůbec nepotřebuje. To je, ale dáno evolučně. Proč třeba Babiš má zapotřebí srát se na strá kolena v politice? Kvůli penězům to nění. Kvůli uznání možná, ale moc se mu ho taky nedostává. Pudy ho k tomu ženou. Kdyby si koupil malý ostrov v karibiku a tam čiloval až do smrti udělal by líp. Trvalý smysl nemá nic když nakonec nevyhnutelně umřeme a shnijeme v zemi. Pouze pokud by se dalo vědomí nějak uchovat, třeba překopírovat do nějakého virtuálního světa po fyzické smrti, tak by to smysl mělo. Jednou to asi i půjde, ale toho se my zas nedožijeme. A kdo by vlastně chtěl, i v sebelepším světě žít věčně. Nakonec by to byla hrozná nuda. Smysl má zajistit si základní, nebo mírně nadstandardní životní potřeby, bez zbytečného luxusu a současně se snažit žít tak, aby člověk pokud možno nemusel trávit čas vykonáváním činností, které dělat nechce. Stejně pomalu nastupuje robotizace, takže už ani tolik zaměstnanců na ty nudné a monotonní činnosti nebude zapotřebí. Možná by pak nebylo od věci, kdyby se s nimi majitelé nadnárodních konglomerátů rozdělili o část svých zisků, když už je nebudou potřebovat a nebude pro ně uplatnění. Stejně nikdo nepotřebuje miliardy dolarů na účtě, protože to prostě nepotřebuje. K čemu je například Babišovi 80 miliard korun, když stejně zabíjí drahocenný čas, který mu zbývá sraním se v politice. Nakonec umře a prachy mu zůstanou na účtu. Pak se o ně někdo popere. Kdyby si rači ještě teď za života koupil malý ostrov v karibiku a tam čiloval až do smrti, tak by udělal líp a asi by i déle žil. Ať ale každý činí, jak uzná za vhodné. Nějaký hlubší smysl v tom našem jednání, ale hledat nemůžeme. Už jen proto, že alespoň v současné době neexistuje možnost jak se vyhnout konečnosti života a smrt je nevyhnutelná. Proto ani nemá smysl se o něco urputně snažit. To samozřejmě neznamená, že by člověk měl žít jako bezdomovec, ale ani s tím hrabaním materiálních a nemateriálních statků by se to nemělo př
|
|
|
|
Je to asi přirozený vývoj dospět do této fáze, kdy člověk uvidí, že nic z toho pomíjivého světa nedává trvalý smysl.
To je typické pro ateistický světonázor. A na tom je vidět, že tento názor není správný.
Ten hlubší smysl všeho existuje. Jak můžeš spatřit v přírodě, tak těžko se to mohlo vyvinout samo od sebe a z ničeho. Má to nějaký úmysl a plán.
Stvořitel je do určité míry skrytý, ale davá o sobě vědět. Například přišel ve svém Synu Ježiši Kristu, by ukázal co je láska a jak správně žít.
S tebou má taky plán, ale dává na vybranou.
|
|
|
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Existenci%C3%A1ln%C3%AD_nihilismus
|
|
|
|
Hledíš na to zajímavým způsobem. Zatímco tebe ty askapády mládí možná nabíjely, mě třeba spíše vysilovaly a teď, když jsem se uklidnil, je mi mnohem líp. A určitě si nemyslím, že cokoli člověk udělá, je k ničemu. Můžeš konat dobro a to mnohými způsoby. Zkoušel jsi to vůbec někdy?
|
|
|
|
Díky tomu, že stále pracuji, musím se stále vzdělávat. Třeba technika by člověku, který ustrne utekla během pár let tak daleko, že by nebyl schopen třeba řídit moderní automobil. Ty zkoušky jsou jen branou do skutečného světa, kde člověka čeká stálý boj o to, aby vše stihl a dokázal.
|
|
|
|
Po pravdě... Já nevím, myslím, že dokonce nic takového nemám.
Existuji a funguji prostě ze setrvačnosti a nezbytnosti jistých věcí - platit nájem, mít na jídlo, zařídit, co se ode mě chce. Ale to je asi tak všechno. Veškeré ideály a iluze jsem ztratila již dávno. Byly by možná nějaké cíle, kterých jsem už několikrát ovšem dosáhla. Třeba zhubnout, být hezká. Ale i když se mi to podařilo, stejně jsem byla stejně sama. Má to pak smysl se nějak extra dřít, když to zásadní nedostatek nevyřeší?
Takže... nevím. Asi čekám na zázrak, ale i ze svých zkušeností vím, že se moc nedějí. Co jeden prťavý človíček na Zemičce, který není kdo ví jak důležitý. Proč by se měl Bůh, prozřetelnost, Špagetová příšera a nebo cokoliv to je či není jakkoliv obtěžovat. Vždy to chudák ani nemusí existovat.
|
|
|
|
*Jedinej opiát je demence
|
|
|
|
Odpočinek: zní to logicky. A věřím, že to takhle někdo má. Ale pak když dojde do tuhého, nikomu se nechce zemřít. Viděl jsem několikrát v nemocnici strach ze smrti v očích a krátce na to smrt.
|
|
|
|
matouch3: na té otázce "otázky před koncem" jsem se shodl se dvěmi 80+ přáteli, jen jsem na to přišel jinudy. Existuje předěl, za kterým ten zralý klid ještě přesedlá, na "tohle všechno už je navíc". Já jedu ve druhém prodloužení, oni mají za sebou plodný život a hrozen pradětí, a spolu jsme si tak nějak zanotovali že své dnešky už nevnímáme jako nárokové, ale darem navrch.
|
|
|
|
A smysl je užívat si život, bavit se v mezích zákona a zodpovědnosti k sobě, ke své budoucnosti a k ostatním.
|
|
|
|
Řeknu, že bych neměnil a nechtěl bych, aby mi bylo zas 25 let. Nejsem sám. K některým poznáním člověk dojde docela trnitou cestou. Sice o mnohé stárnutím přijdeš, ale jak jsou cenné zkušenosti, které získáváme třeba 10 let? Jsou pak zároveň takové zadostiučinění ;).
Člověk je pak víc v klidu...(i když já jsem na sebe náročnej, mám to v povaze.)
Tzn ve 25 jsem toto vše bral jako z nouze přednost, ale jak říkám dnes - neměnil bych. Ale přemýšlím podobně o generaci starších lidech. Jak se cítí třeba v 78 letech, když je jasné, že konec přijde za několik jar? Když nejde mnohé plánovat, když řeč se na téma smrti stáčí často a kolikrát nevině: vnuk za 5 let vyjde školu, strom bude za 5 let plodit....apod
|
|
|
|
No já jsem léta bojoval, a stále občas bojuju, s depresemi, absolutní nechutí k životu, mám za sebou i jeden pokus o sebevraždu, ale jediné, čím jsem se vždycky motivoval, byla moje rodina a zejména matka, které nechci ublížit. Kdybych měl špatné rodinné vztahy, jako někteří moji kamarádi, tak už jsem se dávno uchlastal nebo to tu zabalil jakýmkoli jiným způsobem. Nicméně, toto stačí na jakési "přežívání", ale způsob jak se namotivovat k tomu udělat třeba kariéru nebo lámat nějaké rekordy, hledám stále.
|
|
|
|
Mam to v pici a jedu si to svoje.
|
|
|
|
cmos: touché - Kazatel, Přísloví, Píseň písní a Jób
|
|
|
|
Není to otázka na mě, ale přesto s dovolením napíšu pár vět, protože si myslím, že hledání motivace a smyslu se týká snad každého člověka.
Já nechápu, proč lidi potřebují znát smysl své existence. Proč nemůžou přijmout fakt, že možná žádný smysl neexistuje a být s tím naprosto v pohodě.
Ale přece "štěstí" a radosti se člověk nikdy nenabaží.
Jaké by to bylo, kdyby to trvalo déle než chvilku? K čemu by to bylo?
A ta to věta "Jak bejt v pohodě s tím, že cokoliv člověk udělá je vlastně k ničemu?" to mi děsně připomíná Vesmyho, s kterým jsem to už párkrát řešila :D Možná se vyjádří.
Lidský život je moc krátký na to, abychom poznali každou píď a každý kout tohoto světa. Je moc krátký na to, abychom zkusili vše, co nám svět nabízí. Abychom si popovídali se všemi zajímavými lidmi. Ale rozumím, že tobě to připadá nesmyslné a zbytečné. Jenomže to je vše, co máš. A není to málo. Ber nebo nech být. Konečná čeká nás všechny...
Pokud máš pocit, že už ti svět nemá co nabídnout, tak bych ti doporučila zabalit si krosnu, vzít si pořádné boty a jít se někam provětrat. (Jen teda ne na Lysou, tam se prý ztrácejí lidi :D)
|
|
|
|
Jedna věc je jak se zabavit, druhá jak se cítit něco platný nebo užitečný. Aneb nějaké vyvažování mezi konzumací a dáváním. Ta "nesmyslnost všeho" (asi bych to nazval jinak, ale vím co myslíš) může vypadat jako důvod k panice, ale ve skutečnosti se z ní dá čerpat klid, že se není čeho bát protože o nic nejde. Ten přechod ke stáří není skokový, a mně začal někdy po čtyřicítce - chci říct že máš čas, klidně se toho můžeš ještě pár let děsit.
|
|
|
|
línej se přihlásit: Dej konkrétní příklad, co tě třeba pohltilo, taky by mě to zajímalo.
povolený řetěz: Já třeba, ač ateista, líbilo/líbí se mi Biblická kniha Kazatel. Přečti si, není dlouhá.
|
|
|
|
smysl najdeš v tom co tě baví a pak nepotřebuješ krátkodobý dávky pomíjivýho štěstí, protože máš štěstí každou chvíli z toho, že děláš to, co tě baví
ale jak najít co tě baví ti těžko někdo poví, poradim ti jen, že se to blbě hledá teoreticky, chce to ty věci zkoušet a ne, stereotypní cíle všech jako cestování a něco mít to fakt pro většinu lidí nejsou zdrojem trvalýho štěstí, to jsou právě ti depkaři, co v ničem nevidí smysl a furt někam utíkaj na vyšší level, co nic neřeší .. podle mě teda
mě vždycky něco úplně pohltí a nechci celé dny dělat nic jiného, celé přemýšlení o nesmyslnosti mě pak opustí, je to naprosto nerelevantní, když člověk žije tady a teď a je v tom v čem být chce
|
|
|
|
25 
37 
37 
