Navigační lišta REGISTRACENavigační lišta TABLONavigační lišta STATISTIKANavigační lišta SOUTĚŽENavigační lišta POMOZTENavigační lišta REKLAMANavigační lišta KONTAKTNavigační lišta
Navigační lišta
Horní lišta bez menu
Logo Zpovědnice
Online zpověď Návštěvní kniha Nová zpověď Časté dotazy
Dolní lišta Dolní lišta Dolní lišta
Nabídka voleb Dolní lišta voleb Asko-nabytek.cz
Diskuze č.1150831, vloženo 26.11.2020 02:04:42 Starší zpověďNovější zpověďHlavní stránka
Hračky pro děti

Myslím, že mezi všemi katastrofami chybí nějaké pozitivní téma.

Co vy a dětské hračky?
S jakými jste si nejradši hráli v dětství?
A vy, co máte děti, jaké mají nejradši?
Fantazii a typu hraček se meze nekladou.

Klidně sem dejte i odkazy na ty nejlepší a doporučte je ostatním. :)
 Pragmatix 666 Muž33 Kategorie  VYMAZAT

Zaslaná rozhřešení Starší zpověďNovější zpověďHlavní stránka
Chceš dnes udělat dobrý skutek ? Pomoz výše uvedenému hříšníkovi tím, že mu dáš nějaké rozhřešení! Můžeš mu ho poslat na e-mailovou adresu, kterou uvedl u zpovědi, nebo napsat veřejně vyplněním formuláře na konci této stránky. A jestliže nechceš, aby pod tvou přezdívkou mohl vystupovat ještě někdo jiný, zaregistruj si ji ZDE !
 
26.11.2020 20:30:23
Děkuji všem za moc pěkné a podnětné reakce.
Smajlík  Pragmatix 666 Muž33 Kategorie
26.11.2020 16:33:43
Doma jsem si často hrál s vojáčkama a velkou radost mi udělali miniaturní dřevěné sruby a kontrolní věže s plotem, vše koncipované do takové pevnosti s nápisem stronghold na hlavní bráně. Dohromady s těma vojáčkama a indiánama mě tahle hračka vydržela nejdýl.

Největší radost jsem měl ale třeba z autodráhy nebo z dětského sněžného skůtru. Koukám, že ho mají stále, akorát aerodynamičtější: https://www.motopark.cz/detsky-snezny-skutr-yamaha-viper-cerveny/
S největší radostí je to jako s velkým ohněm, který rychle vyhasne.

Tak dlouhodobě nejhezčí vzpomínky z mladšího dětského věku mám na zátky od piva. Jezdívali jsme k prarodičům na Moravu, kteří byli narozeni hned na začátku min století, takže žili hodně tradičně postaru a žádné jiné hračky jsem tam neměl než ty zátky od piva a na zahradě starou kůlnu plnou pavučin.

Jednou jsme šli takhle s dědem v neděli na procházku do města. A on vždycky smekal klobouk, když jsme někoho míjeli. A ve městě jsme potkali takového prapodivného pána s kulatým kloboukem a dlouhými vousy. Působil opravdu hodně divně a já jsem tisknul tu zátku v ruce, zatímco si ho prohlížel. Byl to žid.
"Ukaž co to máš v té ruce", řekl ten Žid.
"Zátka od piva? Když budeš šikovný, tak jednou za ni budeš mít tenhle dům" A ukázal na dům blízko podchodu, který byl stejně divný jako ten žid, akorát působil v kontrastu s ostatními velmi honosně.
"To co držíš v ruce, musíš vyměnit za lepší a tak pořád dokola" a vyměnil se mnou zátku za skleněnou kuličku.

Nakonec mé obchodování skončilo u té skleněné kuličky. Ale důchod je daleko s vyhlídkou popelnic, tak to chce pokračovat.

Last but not least. Málo hraček podporuje fantazii. Skleněná kulička a stará opuštěná kůlna. Mmch přes plot jsme měli zarostlý židovský hřbitov.

Naopak mnoho hraček dítěti škodí. Všem dětem. A to nemluvím o fantazii, ale o naprosté znuděnosti.
Synovec, když rozbaluje na vánoce hračky od všech babiček, sourozenců a jejich rodin...tak protože samotné rozbalování trvá déle než hodinu, tak ho to v půlce rozbalování přestává bavit. Ten starší to zas během pár sekund přejede zrakem a přesně ví, po čem jde a ostatního si nevšímá.
 matouch3 Muž49 Kategorie
26.11.2020 13:36:52
Dřevěné kostky, stavěl jsem z nich autodráhy pro autíčka. K tomu plastové garáže.
Stavebnice Cheva, přál jsem si mít lego, ale i tak jsem si vystačil.
A samozřejmě jsem měl auto na ovládání, které jezdilo tak jednou za rok.

Byl jsem fandou vesmírných letů, takže jsem z papíru slepoval vlastní rakety a kosmonauty, udělal jsem si vesmírnou stanici zavěšenou na provázcích a připojoval k tomu raketoplány a sondy. Tím jsem přešel k modelářství a přestal tomu říkat hračky, ale modely.

Vynechal jsem počítačové hry, které ale v mém dětství/dospívání byly, ale do kategorie hraček bych je neřadil.
 JackieStewart
26.11.2020 13:23:29
Představovala jsem si, že všechny moje hračky jsou jedna rodina plus nějací přátelé a byla z toho taková nekonečná a komplikovaná telenovela. A dnes jsem rodinně založená, obzvlášť od doby kdy jsem ztratila nejdůležitějšího rodinného člena, svýho bráchu, takže to asi mělo nějakou souvislost.
 Temná strana měsíce.
26.11.2020 13:06:32
Byla jsem nadšená ze všech hraček, které jsem neměla. Od jeřábu a auta na dálkové ovládání až po mazací kreslící tabulku a opravdové barbiny od mattela. I ta sebelepší hračka ztratila svůj lesk, když jsem ji dostala. Jako... Byla fajn, ale už ne tolik jako předtím. Krásné bylo, když mi kamarádka vyprávěla o bohaté tetě, která jí z ciziny přiveze tu nejkrásnější barbinu - a mně taky, když budu chtít. A já si nadsene vymýšlela další a další vychytávky, co by mohla umět a mít, a skončila jsem nekde u létání bez baterií a motoru a napůl holografickeho bazénu s reálnou vodou, který se nikdy neprevrhne a nevylije a kamarádka na všechno vážně prikyvovala: ano, to taky bude umět, to taky dostaneš. Až jsem svoji fantazii úplně vycerpala, byl to parádní, extrémně uspokojujici pocit věřit nebo spíše vědět, že cokoli vymyslím, je možné a reálné.
Tehdy jsem viděla v malovaných talircich jednotlivé členy rodiny, z obrázku na krabičce sirek mě napadal velký příběh a s osmazenyma kostickama parku, které chystala babička do polivky, jsem si s rohlikem v bunkru z gauče a deky připadala jako děsně drsný a spokojený partyzán nebo vězeň. Ještě dlouho mě bavilo prohlížení hraček v katalozích a ve chvíli, kdy jsem je začala přeskakovat a dívat se spis na oblečení, elektroniku nebo domácnost, jsem si povzdechla, pac mi došlo, že jsem právě ztratila něco, co už se nikdy nevrátí.
 Teq
26.11.2020 12:53:07
Deda mi nosil tak od 6 let z vyzkumaku stare pristroje, nechal me je rozebirat a pozdeji snazit se to opravovat. To same se staryma hodinkama, kterych mel plny pytel a za coz bych se dnes nejradeji zfackoval do kulata. Muselo tam byt dost vzacnych kousku... Ale asi i diky tomu dnes z techniky a elektroniky pochopim prakticky cokoliv, chybu vidim temer okamzite. I diky tomu mam velmi pohodlny zivot. Takze dedo dik. Mama z toho ale tenkrat moc radost nemela.
Tata zase vyrabel doma loutky, takze me naucil s drevem. To je ale dnes spis relax. I tak se divim ze mam navzdory tem dlatum, pilam a skalpelum co jsem jako malej drzel v ruce jeste vsechny prsty a oci.
Taky tata stavel RC modely letadel, to jsem ale mohl jen koukat. Nesahat, to da rozum. Za sociku si diky uzasnemu tuzemskemu prumyslu musel vyrobit i vysilacku, pamatuju jak mu stryc pasoval aspon servopohony od Graupneru.
Ostatni hracky asi Merkur a zavidel jsem stastnejsim kamaradum pasovane lego. Jo a kamarad ze zakladky mel auto na vysilacku, to byla totalni pecka. O Sinclair Spektrum ani nemluve, to mu pritahl tata uz nekdy v 1986. Pro nas ostatni absolutni scifi a joystick jsem drzel s posvatnou uctou... :D
 pojidac psu off
26.11.2020 12:16:16
Plyšáci nejdřív na začátku, pak hodně autíček, různé autobusy, traktory, sportovní auta, auta IZS, lego také, ale co bylo fakt super, tak autíčko RC a helikoptéra RC, s tím se dalo vyblbnout slušně :-)
 Zatracená Existence Muž23 Kategorie
26.11.2020 11:35:48
Ja som sa vždy rád hrával s klasickými autíčkami. Najlepšie, keď boli rôznych luxusných značiek. Alebo nejaké staršie škodovky :D
No a potom som mal rád rôzne stavebnice. Ale ani tak lego, ako skôr rôzne iné. A potom ešte rôzne kartičky som rád zbieral. Napríklad futbalistov, hokejistov a pokémonov.
 Heyy Richie22 Muž20 Kategorie
26.11.2020 11:31:11
U mě vedla holčičí klasika - tj. panenky. Kromě toho jsem milovala látky a odstřižky - do těch jsem se navlíkala a hrála si na nejrůznější, povětšinou pohádkové, postavy. A podobně jako Whisqui jsem často organizovala skupinu (sestavenou třeba z knoflíků), která lezla po nábytku a zažívala nejrůznější dobrodružství. Top byl taky bunkr ze židlí a z deky, který jsme stavěli společně s bráchou a nábytek pro panenky, který mi vyrobili děda s babičkou.
U dcery hrají od mala prim stavebnice nejrůznějšího druhu - lego, Seva, kostky, šroubky, Merkur. Ráda se hrabe v hlíně, zajímá ji příroda, brouci a kytky (oboje nosí domů). V současné době si taky libuje v převlecích, miluje tvoření jakéhokoliv druhu a venkovní bojovky s hledáním pokladu. Naprosto pasé jsou u ní panenky, kuchyňka, domečky apod.
Syn je ještě malý (2 r.) ale typicky tíhne k autíčkům všeho druhu a extrémně rád se tulí k plyšákům.
 Střelenka-Lenka Žena37 Kategorie
26.11.2020 10:42:43
Nejraději plyšáky, ale i stavění domečků panenkám a stavění autodráh.


Dětem bych jednou taky chtěla kupovat panenky, domečky s vybavením pro zvířátka nebo pro panenky anebo auta.
Smajlík  Černý čaj
26.11.2020 10:31:28
Samozřejmě jsem zbožňovala svoji Barbie, opravdovou od Mattela. Doteď mě uchvacuje, jak je nádherná, a neviděla jsem žádnou hezčí, i když je v Tesku okukuju pravidelně. :D
Pak byla moje hodně oblíbená hračka takovej miniaturní medvídek v průhledný truhličce, kde měl kočárek a skříňku. S tím jsem vždycky lezla někam do keřů, jako že se tam táboří. Taky ho mám doteď a nikomu ho nedám.
Jeden čas jsem taky měla dost ráda obyčejnýho plastovýho vojáčka, kterýho jsem našla někde za vesnicí, když jsme byli na chalupě, tomu jsem říkala "vzorný voják" a vždycky jsem pak byla taky vzorná a všechno uklízela a tak. :D
No a hrozně mě bavilo hrát si třeba s miniaturníma vázičkama nebo víčkama od plastových flašek, to bylo jedno, prostě něco, čeho bylo víc, vždycky to totiž musela bejt velká skupina. Každýho jsem pojmenovala a pak někam putovali divočinou (třeba obývákem u babičky), lezli z poliček na stolek a odtamtud se spouštěli po nějaký šňůře na zem a pak zas lezli na křeslo, vzájemně si pomáhali a některý třeba cestou umřeli... Prostě paráda, skoro bych si na to zahrála i teď. :D
 Whisqui
26.11.2020 10:29:18
Měla jsem dvě panenky a plyšového psa, jinak jsem moc hraček neměla. Snad ještě pásový buldozer po bráchovi a takové ty staré odředné obrázkové kostky. Tak jsem hodně improvizovala, třeba když mi kamarádka ukázala své loutkové divadélko, strašně jsem po něm toužila, tak jsem si ho vyrobila sama z krabic, papírů, odstřižků látek, špejlí a provázků. nebo jsem si vyráběla vlastní vystřihovánky a omalovánky. Moje venkovní hračky byly malta, cihly a bláto - stavěla jsem na dvoře malé pícky s komínem, ve kterých jsem zatopila a mohla jsem si tam upéct braboru ve slupce :-) Moje ze všeho nejmilejší hračky byla živá zvířata, takže na většině fotek z dětství jsem zachycená s králíkem, kočkou, nebo psem :-) Hrozně ráda jsem si hrála v lese, kde byla spousta materálu na stavění chaloupek pro skřítky. Bavilo mě budovat si skrýše a bunkry, tajné schránky na výměnu zpráv. Źili jsme volněji, s partou kamarádů ze sousedství, lítali jsme po ulicích i v přírodě s klacky, které jednou představovaly šavle, jindy samopaly, podle situace, na kterou jsme si hráli :-) S dokonalými hračkami, pokud se někdo přišel pochlubit perfektní napodobeninou zbraně například, to pak často dopadlo jako s lahví kokakoly ve filmu Bohové musí být šílení :-)
 odula Žena57 Kategorie
26.11.2020 10:28:09
Tak jako malý jsem si jako každý kluk hrál s autíčkama. Měl jsem jich doma hodně, táta mi skoro každý týden kupoval ty malé Speedy cars jestli někdo zná. Měl jsem taky autodráhy, který se ale bohužel docela rychle rozbily nebo jsem měl auta na ovládání. Kromě aut jsem si ale hrál i s plyšákama nebo jsem stavil lego. Měl jsem toho jako malý dost :D Pak když mi bylo trochu víc (asi tak 9-10) tak už přišli ty věci jako Pokemon karty nebo Gormiti (těch mám doma asi přes 40).
Ještě nesmím opomenout fotbalový míč, který byl mojí hodně oblíbenou zábavou (a pořád je) ale to přišlo spíš až cca v mých 9 letech.
Když nad tím přemýšlím tak jsem se měl hodně dobře, ale stejně jsem vždycky jako každý harant chtěl hračky které měli ostatní :D.
 Nejistejj Muž18 Kategorie
26.11.2020 10:15:56
Hračku si nevybavuji. Nějak jsem asi citově otupěla, protože mi mladší sourozenci všechno rozbili.

Jinak jsem si vedla cosi jako deník, a ten jsem si pečlivě šlechtila. Mám za to, že ho mám stále někde uložený.
 Hodislava Žena42 Kategorie
26.11.2020 10:15:30
Já nejradši vzpomínám na malej model škody Favorit. Jen se s tím mechanicky jezdilo a mělo to otevřený jedno okno, ale bylo to supr. Favority, to je moje.
 svitavska ulice
26.11.2020 09:55:00
V dětství u mě 100% vedlo lego. Byl jsem u něho schopen prosedět dlouhé hodiny. Před lety po mě 3 obrovské krabice zdědil malý brácha z tátova druhého manželství. Teď pro něj vybírám dárek k vánocům a vzhledem k tomu, že lega má tuny, tak přemýšlím o autě na dálkové ovládání. S tím je také celkem sranda.
 Honza524
26.11.2020 09:39:00
Jako malej jsem miloval pásák na baterky Lucil. Fascinovalo mě, jak to bylo schopný přejet i dost náročnej terén a překážky.
https://tinyurl.com/yxvtupkh

Pak přišla na řadu stavebnice Merkur. Těch jsem měl několik včetně té motorizované. S tím jsem si hodně vyhrál. Pořád jsem měl v pokoji nějakej jeřáb, rypadlo nebo lanovku.
https://tinyurl.com/y4xlpoa4
 Muad*Dib Muž42 Kategorie
26.11.2020 08:26:39
Já jsem měla ráda dětské časopisy s luštěním, knihy - hrozně ráda jsem četla, a papíry, pastelky, nůžky... V podstatě jsem jiné hračky ani nepotřebovala, ale papírů jsem za jeden víkend stihla projet celou pětistovku. Asi v devíti jsem zatoužila po domečku pro plyšáky (panenky jsem neměla), tak mi mamka pomohla vyrobit z krabic, látek a tenkých molitanů hrozně pěkný domeček který mi pak kamarádky s tuctovými domečky z hračkářství skoro až záviděly, ten jsem měla taky hrozně ráda :) Brácha měl zase velký kýbl lega a s tím jsme si někdy hráli společně, stavěli jsme důmyslné pasti na padouchy :D

Dcera je po mě - knihy, neskutečné množství papíru, časopisy Puntík, Méďa Pusík, Šikulka a podobné u nás frčí, syn má nejraději dřevěné vláčky, které o různých příležitostech (narozeniny, Vánoce...) rozšiřujeme o další koleje, technické vybavení a vozy. Z toho všeho má nejraději mašinku, která jezdí sama (=je na baterky).
 Víla z paneláku Žena32 Kategorie
26.11.2020 07:39:27
Taky mám zajímavou vzpomínku na autobus. Byl bílomodrý na kabelové ovládání.
Můj kamarád ho dostal, a já ho chtěl taky. Bohužel rodiče opravovaly barák, tak peníze na hračky nebyli. Leda tak na vánoce a narozky. Ale oboje bylo v nedohlednu !!
Tak jsem vymyslel plán. Nedaleko byla firma na minerální vodu, a nepotřebné láhve vyvážely na skládku.
Jedná láhev, jedna koruna v sámošce, kde dělala máma... A autobus v hračkářství na náměstí stál 130 Kčs.
Sbalil jsem kolo a dvě velké nákupní tašky, a jel jsem 2 km na to. Byla tam velká hromada střepů, a mezi tím některá láhev přežila. Bylo to nebezpečný a napínavý, že mě někdo chytne !!
Ale podařilo se. Během týdne jsem potřebné množství navozil domů, a opatřil i nálepkami, které se tam taky daly v balíčcích najít.
Mamce jsem to další týden nosil po troškách do výkupu, a pak hurá pro můj vysněný autobus...
Doma jsem si z knížek dělal dráhu a garáž. To bylo fajn.
Ještě dnes vzpomínám na zajímavou vůní nových hraček.
Smajlík  Franta2
26.11.2020 07:03:55
Já jsem si nejradši kreslila, nic jinýho mě moc nezajímalo.

zdarjaksviňa: Na kánoi jezdim dneska :)
 Liio Žena28 Kategorie
26.11.2020 06:58:26
Nejoblíbenější bylo lego a plastelína.
Smajlík  baj d véj Žena99 Kategorie
26.11.2020 06:25:23
sviňa: a neměl jsi potměšilého sourozence?
 BadMax Muž56 Kategorie
26.11.2020 06:13:23
Kapslíkové kolty - jeden bubínkáč, kam se jednotlivé kapslíkové patrony vkládaly a bubínek se opravdu točil, a jeden pevný, kam se zavedl pásek s nalepenými bouchacími peckami, a mechanizmus si po jednotlivých výstřelech pásek posouval. Oba jsem je časem opotřeboval tak, že přestaly fungovat.

No vidíš, že dokážeš být i normální...
 BadMax Muž56 Kategorie
26.11.2020 06:08:58
Já jsem jako dítě měl rád vždycky auta a to mi zůstalo do dospělosti :) prý moje i první slovo bylo auto, až poté to byla máma a táta :D
Co si pamatuji, tak jsme každou chvíli domu táhli nějaký křáp z hračkářství a kolikrát jsem to stihl rozbít dřív, než jsme došli domu :D
 Snapiczeq Muž34 Kategorie
26.11.2020 02:57:40
Když jsem byl starší, měl jsem rád lodě. Všechny. Kanoe, kajaky, pramice, nafukovací...
I malý ponton jsem měl. Jenže jsem ho utopil, a nenašel.
 zdarjaksviňa Muž51 Kategorie
26.11.2020 02:54:47
Když mi bylo asi pět, dostal jsem lyže. Jenže tehdá na slovácku asi čtyři roky po sobě skoro nesněžilo. Sotva napadnul i jen poprašek, už jsem je šudlil po betonu.

Z té doby si pamatuju, měli v hračkárně krásný autobus. Já ho strašně chtěl. Ten pocit si ještě pamatuju.
Byl drahý jak prase, a naši tehdá peněz neměli.
Pak jsem ho dostal na Vánoce.
Jenže potom v létě si pamatuju, jak jsme vylili sud na dešťovou vodu, a tam byl rezatý a zničený ten autobus. Dodnes nechápu, jestli jsem byl už tehdá takový parchant, nebo jak se to stalo.
No a je mi to dodnes kvůli mamince líto.
 zdarjaksviňa Muž51 Kategorie



Přidání rozhřešení Starší zpověďNovější zpověďHlavní stránka
TVÁ PŘEZDÍVKA:

OPIŠ BEZPEČNOSTNÍ KOD:
Captcha

Tento inzerat koupíte on-line od 100 Kč.
Přidej inzerát on-line od 100 Kč
TEXT ROZHŘEŠENÍ:

PŘILOŽ SMAILÍKA:
Smail Palec nahoru Smail Hrozící Smail Drží palec Smail Není to důležité Smail Dostaneš do huby Smail Smutný Smail Cože?? Smail Safra Smail Pusinka
jupííí tak bacha držím palec to je fuk tumáááš ach jo no nééé ?! safra mmmuc
(žádný )


Nejlepší chorálová skupina světa... GREGORIAN 2020 ...20th ANNIVERSARY WORLD TOUR.

REKLAMA
Copyright 2003 www.zpovednice.cz + www.spovednica.sk