Chceš dnes udělat dobrý skutek ? Pomoz výše
uvedenému hříšníkovi tím, že mu dáš nějaké rozhřešení! Můžeš mu
ho poslat na e-mailovou adresu, kterou uvedl u zpovědi, nebo napsat
veřejně vyplněním formuláře na konci této stránky. A jestliže nechceš,
aby pod tvou přezdívkou mohl vystupovat ještě někdo jiný, zaregistruj
si ji ZDE !
|
Všimla jsem si, že ženy podstupující IVF dávají většinou svým partnerům zabrat. Ano, jsi ve stresu, ale péruješ chlapa kvůli malickostem, přitom jemu je určitě taky těžko. Buď shovívavejší, neohrožuj váš vztah. Nevidím na jeho chování nic zavrženíhodného. Přeji ti, ať se ti co nejdřív podaří otěhotnět.
|
|
To, co po něm chceš, takhle se chovají ženské. nemysli si, on taky musí být v neskutečném stresu. Jen tě tím nechce zatěžovat. Protože jemu to nepomůže, mluvit o tom. To je ženská doména. A to samé chce po tobě. Jestli ty po něm chceš něco jiného - musíš si o to říct.
|
|
Kdyby se ti schoulil v náručí a vyplakal se z toho jak to všechno doléhá na něj, nemyslím že by ti to nějak pomohlo. Náš způsob zvládání stresu nemůžete pochopit, ale myslet si že když nedává nic znát tak je v pohodě... To je trochu moc. Po nás je nemyslitelné, že by se kolegovi s prostřelenou nohou ulevilo jen tím, že se ho se smutným obličejem zeptáme jak moc to bolí, to je ženská doména. Dělá to, co po něm chceš nebo bys chtít měla - skálu, pevný bod, a jestli po něm chceš něco jiného, řekni si.
|
|
On možná ten tlak a "hon" za početím už nezvládá. Nedivím se mu. Situace není dobrá a ty tlačíš a pokud spolu řešíte jen umělé oplodnění nedivím se, že už na to nemá energii. Zkus místo výčitek, tlačení a řečí o UO začít z jiné strany. Tzn. řešit něco jiného. Chápu, že pokud ses na to tak upnula, že to půjde těžko, ale ono dlouhodobě nelze vztah takto dusit, abys to neudusila a on si nenašel utěšitelku, která mu dá klid a pohodu, kterou aktuálně doma dle tvého popisu nemá.
|
|
Já si tím sice neprošel, ale vím minimálně o dvou dvojicích, které ano. Oběma řekli, že jeden z nich je neplodný a dítě mít nebudou. Tak to přestali řešit, přestali se stresovat a do roka se jim narodilo dítě. Neříkám, že to bude tvůj případ, ale určitě pomůže, když nebudeš všechno tolik řešit a budeš víc v pohodě. Držím palce ;)
|
|
Nejsem muž, ale mám pro tvého manžela pochopení. Ty sice všechno podstupuješ, tebe to fyzicky bolí, ale on s tím nemůže nic dělat. Ani ti nemůže normálně udělat dítě, tak ho pochop, že on se v tom cítí bezradně. Navíc ty mu to svým očekáváním neulehčuješ. Nedělej z tého situace středobod vašeho vztahu. Bude to lepší pro psychiku vás obou a možná to zvýší šance na úspěch. Bez stresu a výčitek to jde vždycky lépe.
|
|
Jedna vec jsou tve rozhozene hormony. To neni zadna legrace.. A druha vec - opakovany neuspech je dost demotivujici. A pak je na kazdem, jak se s tim dokaze vyrovnavat, jak s tim zvladne bojovat. Zkus k nemu nebyt tak prisna. S nim to taky mava i bez hormonu. A na zacatku je clovek plny elanu a nadseni, ze i injekci pichne, ale to neni normalni stav. To proste casem vyprcha. A zkus mu v klidu rict, jak to vidis ty.
|
|
|