Chceš dnes udělat dobrý skutek ? Pomoz výše
uvedenému hříšníkovi tím, že mu dáš nějaké rozhřešení! Můžeš mu
ho poslat na e-mailovou adresu, kterou uvedl u zpovědi, nebo napsat
veřejně vyplněním formuláře na konci této stránky. A jestliže nechceš,
aby pod tvou přezdívkou mohl vystupovat ještě někdo jiný, zaregistruj
si ji ZDE !
|
|
Děkuji vám všem za vaše reakce. Pomohlo mi to.
|
|
|
|
Jinak měl jsem ten samý problém. když má člověk úzkostlivou poruchu navazování vztahů tak když dojde na zamilování tak se skoro nedá myslet na nic jinýho, zamlží to komplet mysl. Ale jakmile jsem s ní přerušil kontakt tak po pár měsících jde člověk opět pomalu do normálu a začne žít zase normálně. Musíš na toho člověka zapomenout, už nikdy se s ním nechtěj vídat, ani kdyby on sám chtěl. Bude pro tebe teď nejlepší si dát odvykačku aspoň na rok, a přitom doporučuji navštěvovat terapeuta co by ti s těmito závislostmi vůči partnerovi pomohl, kvůli těm budoucím, abys mohla vést spokojený život a nestávala se přehnaně závislou i v budoucnu. Sám vím, jaké utrpení to je být v tvé pozici. Je to fakt příšerný a nepřál bych to ani nepříteli. Drž se, kompletně se od něj odstřhni, prvních pár dnů to bude těžké, po měsíci se začneš normalizovat ale úplně to nevyprchá ani za rok, ale bude to o 95% lepší než teď a budeš moct plnohodnotně fungovat
|
|
|
|
Ahoj, vidím, že Tě trápí situace ohledně Tvého (ne)vztahu. Jak už sama víš, čím déle to bude trvat, tím déle se budeš trápit. Vždy je lepší konec s bolestí než bolest bez konce. Dej si čas, nezakazuj si myšlenky na něj, oni sami odejdou. Ty jim můžeš pomoct tak, že si uvědomíš, že jsou to jen nepodstatné myšlenky celá ta zamilovanost. :)
Přeji hodně sil! Budeš je potřebovat. :)
|
|
|
|
Ahoj, to co prožíváš tomu se v psychologii říká preoccupied attachment, nebo též anxious attachment. Přesně jak to popisuješ, je to závislost. Doporučuji ti vyhledat definici těch psych. termínů a vyhledat odbornou pomoc. Vážně, tohle tvé chování není normální a má kořeny až do tvého dětství.
|
|
|
|
Jsi závislá. Sama vidíš że ti to ničí život. Tak s tou závislostí skonči jednou pro vždy ! Žádné návraty, žádné pomoci ... nic. Jinak se z toho nevyhrabeš.
Bude to bolet, bude to trvat třeba roky, ale přežiješ to a budeš postupně cítí narůstající svobodu.
|
|
|
|
No záleží, jestli si dokážeš takto emočně ubližovat i v budoucnu. Zřejmě ti to za to stojí. Asi ti neublížil dostatečně, když jsi schopná se k němu vrátit. Říká se, že člověk se nezmění, tudíž musíš počítat s tím, že ti může to samé provést znovu.
|
|
|
|
Když miluješ, není co řešit :)
|
|
|
|
Ja bych mu rekl sbohem. Mas vsecky znaky zavislosti. To musi bejt prisernej stav.
|
|
|
|
Já se, v reakci na baj d véj, obávám, že ne každý předem ví, že ustojí nezávazný sex, tedy ten bez citů. Někdo si myslí, že když není zamilovaný, bude ten sex v pohodě, ale v tom je právě zakopaný pes, že někdy se žena zamiluje i díky tomu sexu. Sex je totiž moc intimní věc, která lidi sbližuje. Takže ze strany žen je málokdy dobrý nápad mít s někým nezávazný sex. Zbytečně se pak mnohé z nich trápí. Jedna možnost je, že si to ten kluk neuvědomuje, druhá možnost je, že si to uvědomuje a ignoruje to. Obojí ale poukazuje na to, že není vůči tobě moc vnímavý.
|
|
|
|
Zde bylo již napsáno to hlavní, chce to čas, nestýkat se a zabavit vlastní hlavu.
Oba jste mladí, takže ano klidně může být hodný kluk, jen s ním lomcují hormony a dělá blbosti. Protože nezávazný sex se zamilovanou holkou? To je prostě blbost. Kdyby sám uvažoval, tak by do takové sebevražedné akce nešel.
Pamatuj si jedno - pokud nezávazný sex, tak bez citů. Jinak si zbytečně zkomplikuješ i tu fajn činnost sex. Pokud víš, že bez citů to nejde, tak to nedělej.
|
|
|
|
Podle mě člověka musí jeho vlastní život bavit dost na to, aby takováhle patologická závislost na objektu lásky nemohla vůbec vzniknout. Když to tak není, tak to vede jen k tomu, že tě v podstatě ovládá jak chce a ty se jen trápíš. Navíc jak jsi na něm závislá, jsi pro něj vlastně otravná a nikdy nebude chtít nic víc, než s tebou leda tak spát.
Jak z toho ven, když už v tom seš, je otázka za milion dolarů. Obávám se, že neni jinej způsob (pokud teda neovládáš manipulativní techniky za hranice, který si dokážu představit), než takovýho člověka prostě navždy utnout (nebo na dlouho, než se dáš do pohody, ale nesmíš mu na to pak znova skočit) a dát si do pořádku svůj život, aby se ti to už nikdy nemohlo stát. Ten hnusnej pocit pak po utnutí postupně delší dobu odeznívá. Něco jako když feťákovi sebereš drogy. Ale když si najdeš další životní náplně, začne ta patologická potřeba někoho mizet. Možná se to nenaučíš hned, ale s každou další epizodkou budeš schopna svoje emoce víc a víc ovládat.
Prostě vztah podle mě nemá být primární zdroj štěstí, je to spíš doplněk, poslední kousek do mozaiky. Kdo si z toho dělá primární zdroj štěstí, může to tim celý zničit a často se to tak stává. Že ten jeden je moc závislej a druhýho to začne odpuzovat, neváží si ho, má odvahu mu dělat hnusný věci, protože ví že mu to projde a nebo je mu to úplně jedno, prostě ztratí respekt vůči druhý osobě apod. Možná když jsou oba stejný závisláci, může to nějak chvíli přežít, ale taky to bejvá divoký.
|
|
|
|
Myslím, že jsi na něm emočně závislá. A že to není láska.
Rada: pryč od něj, co nejdál. Přerušit kontakt, absolutně ho vymazat ze života a už nikdy a nijak se k němu nevrátit. A to ani mailem.
A připravit se na absťák.
Možná ho fakt miluješ. Možná ho miluješ víc než sebe. Každopádně vidím, že celé je to o něm. On teď potřebuje přítele, on se teď nevídá s nikým, on s tebou spal... působí to tak, že on má potřeby, které uspokojuje. Ty místo svých potřeb realizuješ ty jeho - a sama trpíš nedostatkem. A pochybuju, že je slepej, že nevidí, co cítíš ty. Je to jen sobec. Ty to podstupuješ dobrovolně, on z toho těží.
Tak nebo tak, doporučení je jediné: vymazat ho z existence, postarat se o to, aby to bylo, jako by nikdy ani nebyl. A vytrvat. Nakonec potkáš lepšího.
|
|
|
|
A on nějak moc trpí, když je sám? Mnoho lidí je samo a žijí i tak. Zbytečně z něj děláš chudáčka, že je sám, ale že tebe vtahuje neustále do něčeho, co ti ubližuje, aniž by bral při tom na tebe takové ohledy, jako ty bereš na něj, to mu asi nevadí. Pokud tě nemiluje, pak je od něj docela sprosté, aby tě využíval jen na sex a vymlouval se na to, že nikoho nemá. Ty kvůli němu taky nikoho nemáš. Jasně, že v hloubi jeho duše možná najdeš cosi dobrého. Ale to bys našla u každého. Mně spíš přijde, že jsi na něm citově závislá a on toho akorát zneužívá. Kdyby tě miloval, chtěl by s tebou být pořád ve vztahu a nechtěl by být žádným kamarádem s výhodami. Takže jen aby se necítil úplně sám a měl kde ukojit svou potřebu, rozhodl se pro to využít tvých citů... To je od něj tedy hezké. Kdyby to byl pořádný chlap, naopak by s tebou nic už mít nechtěl, aby ti pomohl se od něj odmilovat. Podle toho, co píšeš, je to jednoznačně sobec, pokud ne ještě něco horšího. A ty mysli i trochu na sebe. Však on bez tebe neumře. Spíš by se mohl bát on o tebe. Ale tak to moc nevypadá. Což už je pro tebe znamení, že bys tu svoji lásku měla dát raději někomu, kdo si ji opravdu zaslouží. Tenhle si může najít v budoucnu jinou, jako si našel tebe. Jestli se hroutíš z pocitu, že už ho nikdy neuvidíš, můžeš mu říct, že si od něj potřebuješ odpočinout, a že se s ním někdy v budoucnu ráda setkáš jen jako kamarádka. Tak budeš mít pro sebe jistotu, že ho vidět můžeš, ale nemusíš to realizovat. A pokud on bude proti, ukáže tím zase jen, co je zač. Takových kluků je, jako on... I mnohem lepších. A jsou taky sami.
|
|
|
|
23 
22 
99