Chceš dnes udělat dobrý skutek ? Pomoz výše
uvedenému hříšníkovi tím, že mu dáš nějaké rozhřešení! Můžeš mu
ho poslat na e-mailovou adresu, kterou uvedl u zpovědi, nebo napsat
veřejně vyplněním formuláře na konci této stránky. A jestliže nechceš,
aby pod tvou přezdívkou mohl vystupovat ještě někdo jiný, zaregistruj
si ji ZDE !
|
|
Pozitívne vnímam tých, ktorých mám v profile, či už, že som im zaslal plamienok, alebo že ich obdivujem/milujem.
Byť menej empatický neznamená byť zlý, to si treba uvedomiť. Napríklad, čítal som veľa síce pravdivých, ale necitlivých príspevkov od Leafrollera, či Milénky alebo Kaitena.
|
|
|
|
Já si dovolím říct, že jsem hodně empatická, ale ne na webu Zpovědnice.
Jinak nejvíce empatický asi Researcher, Zatracená Existence.
Pak i jmenovaný kaiten, ale v jiném smyslu, než myslí Pragmatik, i MS-fanoušek, Zas já.
A kdo vůbec? Davidred, OtecHans, Ježek Second Edition.
|
|
|
|
Jaký je vlastně rozdíl mezi Empatií a Entropií ?
|
|
|
|
Empatického člověka jsem tu ještě nepotkala, jen pár psychopatů, kteří mají empatii skvěle naučenou, ale nikdy ji jako pocit nezažili.
|
|
|
|
Vyloženě empatičtí lidé jsou tady kaiten a mileynqa. Empatičtější jsem nikdy neviděl, snad ještě ms-fanoušek se jim může rovnat.
Být bych tady rozhodně neměl já a taky Aninka. :,) Oba bychom měli s někým blbnout někde v parku (odděleně).
Ps: Potíž bude v tom, čo si kdo predstavuje pod takým pojmom empatie.
Často se jako empatičtí vnímají i lidé, kteří by umlátili člověka v nouzi sousedčiným robertkem. Skutečně empatických lidí je na dnešní zpovědnici tak pět, když budu hodně tolerantní.
|
|
|
|
taktovidimja: Bytost, která by měla maximální možnou empatii, by nejspíš byla osvícená/bůh/probuzená (...dosaď si něco z tebou oblíbeného náboženství nebo filosofického směru). Taková bytost by skutečně neměla potřebu nikomu ubližovat.
Na tomto světě však žijí každodenním životem omezení tvorové, kteří se naopak ubližování nevyhnou. Můžeme zabíjet kvůli hladu (např. člověka, kuře nebo mrkev). Můžeme zabíjet i když nám něco škodí (např. vši). Můžeme zabíjet i tehdy, když nám nic neškodí, ale vadí nám to (např. pavouk). Můžeme také zabíjet z přesvědčení (např. naběhnu s vybuchující bombou do davu lidí). Můžeme také zabíjet pro zábavu (např. někomu useknu hlavu a budu s ní hrát golf). Můžeme ubližovat i bez zabíjení.
Možností je spousta. Navíc, činy nutně nemusí jít ruku v ruce s empatií (můžeš dělat i něco bezohledného, a přesto můžeš oplývat empatií). Nikdy se nevyhneme ubližování, ale dle mého názoru, se kterým můžeš nebo nemusíš souhlasit, je jedním z ukazatelů vyspělosti (kam spadá i empatie) snaha o minimalizaci ubližování. V ideálním případě bychom tedy měli zabíjet pouze pro přežití, maximálně když nám někdo škodí a není jiný rozumný způsob, jak to vyřešit.
|
|
|
|
Nevím, když o tom tak přemýšlím - tak nevěřím tomu, že si někdo dokáže představit pocity které sám nikdy nezažil.
Takže skutečnou empatií mohou disponovat jen ti, co se tak někdy cítili taky - a jsou ochotní si na to ještě vzpomenout.
|
|
|
|
Vesmy97: No to je plácání..
Empatie a odpor k hmyzu spolu nemají vůbec nic společného. Nebo fakt myslíš, že empatický člověk, který zjistí, že má vši si jich empaticky nebude všímat?
|
|
|
|
Beyrina: Problém je v nedostatečné definici slova empatie (která je podle Wikipedie vcítění se pouze do druhého člověka, nikoliv jakéhokoliv jiného zvířete). Spousta lidí se snaží vypadat "moudře, vyspěle a mírumilovně" (častěji to vidím u lidí 40+ a častěji u žen). Opravdu dokáží člověku pomoci a porozumět mu, to nepopírám. Ale o chvíli později dokážou zamáčknout bačkorou pavouka v rohu místnosti a ještě dodat "hnus jeden vošklivej" (popř. u slabších povah začít křičet, ať to provede někdo za ně). Tohle za velkou empatii prostě nepovažuju.
Tedy, chovat se dobře a a snažit se porozumět tomu, jehož existenci akceptuji (např. vlastní rasa, někdo s podobnými názory, roztomilý pejsek, ...) jde tak nějak lehce. Hlubší empatie se začíná projevovat až v situacích, kdy mi není existence dotyčného příjemná (škaredý hmyzák nebo členovec, kriminálník chystavší se spáchat další zločin (nemluvím o zrušení trestu, ale o pochopení jeho činů), bezdomovec, který tě na ulici požádá a pár drobných, ...).
|
|
|
|
Vesmy97: Nějak moc si věříš.
|
|
|
|
bitch please: Děkuji, to mě dost překvapilo a potěšilo, že si to myslíš. Protože, no... Mám zase o čem egocentricky přemýšlet. (Tím nijak neshazuji tvůj názor, myslím to vážně.)
A jinak mi přijde, že každý je empatický v jiných případech. A beztak se to odvíjí i od aktuální nálady.
|
|
|
|
Hm, třeba Putinka nebo Frank patří k těm empatičtějším tady.
Nevím o nikom, kdo by tu neměl být.
|
|
|
|
Empatie neboli vcítění označuje porozumění emocím a motivům druhého člověka. Pro schopnost empatie je užitečné umět odložit svoje vlastní názory, hodnoty a předsudky. Jde o to být schopný pochopit jak a proč člověk jednal tak, jak jednal, jaké z toho má pocity a jaký má na kteroukoliv věc názor, kdy jedná proti svému přesvědčení a kdy se naopak to, jak se chová navenek, plně ztotožňuje s tím, co cítí uvnitř.
Do člověka se můžeme vcítit jen na krátkou dobu (při hovoru, při jednání, při sporu…) a pokud ho neznáme a není pravděpodobné, že se s ním vícekrát setkáme, pak si všímáme především jeho aktuálního chování a reakcí. Ať už vědomě, či nevědomě vnímáme především signály, které do okolí nevědomky vysílá a souhrnně se označují jako řeč těla (neverbální komunikace). Důležité je například, jaký zaujímá osoba (do níž se vciťujeme) status (tzn.: je spíše ustrašená, povolná a ponížená, nebo dominantní, sebejistá a neohrožená…), velmi výhodné je i určení temperamentu (sangvinik, cholerik, flegmatik, melancholik), ale zvláště při krátkodobém usuzování nesmíme zapomenout na to, že nikoho nemůžeme absolutně přesně zařadit do nějaké učebnicové skupiny, každý člověk je originál. Můžeme však vytušit, jaký vhodný tón hlasu zvolit, jaký status a držení těla zaujmout nebo jakou metodu jednání použít, abychom situaci co nejvhodněji vyřešili.
|
|
|
|
Nemyslím si, že by se v empatii dalo soutěžit. A sám zjevně žádnou empatii nemám, protože se nedokážu vcítit do člověka, kterej takovou soutěž vyhlašuje, a pochopit ho.
|
|
|
|
Podle mého tu mám největší empatii já. Ještě nikdy jsem nepotkal člověka, který by měl větší empatii. Být tu ovšem může kdokoliv nezávisle na empatii.
|
|
|
|
30 
34 
24 
