Před časem jsem sem psala něco málo o svých přehnaně blízkých vztazích s bývalými láskami. Tento víkend se na události z března navázalo.
Přijela jsem z Prahy unavená, hladová, podrážděná. Otevřela jsem si branku a vešla do domu přes terasu. Na podlaze seděla moje bývalá holka a už makala na našem společném projektu. Vstala, dala mi pusu, objala mě, naložila mi na talíř večeři a pustily jsme se do práce společně. Později večer přijela její sestra, se kterou jsme musely taky dodělávat pracovní záležitosti. Žádalo si to zprovoznit žehličku. Tak jsem zavolala rodičům od obou holek: „Martí, potřebuju vědět, jak se s tím zachází. A když jsme u toho, dej mi prosím tě na ucho svého manžela... Petře, vypila jsem ti v ledničce všechno pivo, sorry kámo." Postupně jsme si pokecali přes mobil všichni a má bývalá skorotchyně na mě: Když jsem si dělala 2 děti, nevěděla jsem, že budete tři."
Večer jsme si s mou bývalou holkou obsadily ložnici jejích rodičů. Přitulila se ke mně, dala mi pusu, skočily si za náma do postele kočky. A mně hlavou jely vzpomínky na chvíli, kdy jsem v jiném městě v březnu vstávala s jejím současným přítelem, vzpomínka na troje společné Vánoce, na mou aktuální holku a jak je to krásně absurdní, že spím v posteli bývalé skorotchyně a srokotchána. Ráno společná snídaně, po kulisách skákaly kočky, tak jsou na nich pacičky... Odjížděla jsem třetího dne s pořádným hučákem v palici. Je to strašně příjemný, ale tak střelené, že si s tím nevím rady. :)
Dnes má moje holka narozeniny, už se těším, jak se mi zase bude smát. Nemáme si co vyčítat, jen se můžeme vzájemně smát. |