Zažívám neskutečně kouzelné období, jehož události vděčně baví především mé okolí. Když menšinově orientovaná holka bydlí se třemi dalšími děvčaty, trochu to smrdí průserem, ale pořád to asi jde přežít... Jenže... Jen jedna z dalších tří je čistě na holky a ubránit se nešlo. Ano, je příjemné se vracet večer domů a mít na stole večeři, popřípadě pivo v ledničce a umyté nádobí, ale... Obě mají přítele a já jsem zase jen ta druhá. :)
Čtvrteční události byly více než úsměvné. Přišla jsem domů už odpoledne a sesypala jsem se mi kolem krku první, že se chce lísat. Tak se lísalo. No a když přišla ta druhá (zasnoubená) úplně vystresovaná, tak už jsem musela splnit svou ochranitelskou povinnost. Odcházela jsem z jejího pokoje až nad ránem, trochu smutná, protože jsem věděla, že jednou a dost. Že kouzlo okamžiku, kdy byla se mnou neskutečně šťastná nejspíš nadobro zmizí. Ovšem díkybohu za ty dary! Žena se mnou byla bezpodmínečně šťastná po dva a půl roce, pokud si dobře vzpomínám.
Dnešní noc jsem odcházela zase nad ránem, ale atmosféra byla už jiná. Byla umazlená, o tom žádná, ale už se spíš povídalo, než že by odplul celý svět a zbyla jen něha.
Výhled do budoucnosti? Poslední patery Vánoce byly celkem nouzovka, nechci to už podělat a Vánoce bych ráda strávila se ženou bez jakýkoliv „ale".
Tak mi držte palce! :) |
22 
kilian
19 
23