Chceš dnes udělat dobrý skutek ? Pomoz výše
uvedenému hříšníkovi tím, že mu dáš nějaké rozhřešení! Můžeš mu
ho poslat na e-mailovou adresu, kterou uvedl u zpovědi, nebo napsat
veřejně vyplněním formuláře na konci této stránky. A jestliže nechceš,
aby pod tvou přezdívkou mohl vystupovat ještě někdo jiný, zaregistruj
si ji ZDE !
|
|
Mezi mnou a mamkou - strasny, mezi mnou a otcem-neutralny.
Mamka mi vycita uplne vsechno: ze spatnym zpusobem piju vodu, ze nemam rada podpatky, ze nemam rada sport (misto toho chodim na prochazky a ne, nejsem tlusta), ze podle ni nejsem clovek, ze se mi nelibi ruzova a dalsi podobne veci, to je jenom zacatek.
Vubec nepiju, nekourim, ucim se, mam dvojky a jednicky, ale i to se ji nelibi. Pry dvojka je spatna znamka.
Porad si stezuje, ze ji nic nevypravim o svem zivote, ale kdyz zacnu vypravet, tak vrci, ze ji to nezajima.
|
 Sim Hana 21 |
|
|
|
Otec - despota, omezenec s malým rozhledem, chudák s komplexy méněcennosti, podezíravý a z těchto titulů vyhledávající "chyby" u druhých a následné hádky. Málokdy umí být rozhodný a spravedlivý, ale jako člověk mě docela zatím zklamal.
Máma otce trpí a v lecčems ho převyšuje. Ale také má své mouchy - koneckonců to nakonec myslí dobře. Líbí se mi na ní, že už si přestává všechno nechat líbit. Je s ní občas sranda a narozdíl od mého otce srandé rozumí. Otec mi připadá jak z jiného světa - celkově takový zpožděný.
Ale nechci tu zahltit celé vlákno. To je tu jen tak pro pobavení.
|
|
|
|
Asi docela podobně jako ty. Teda... s mámou. S tátou zas tak blízkej vztah nemám - což znamená, že si s nim ráda popovídám o všem možným, ale tak jako slušně, víc "s odstupem", než jak jednám s mámou - takže mu asi nevyjadřuju tak velkou náklonnost, ale zase jsme se v životě kvůli ničemu nepohádali. Mamka je fakt taková, že jí můžu říct 99,9% věcí, které mám na srdci, ale zase se častěji dostáváme do konfliktu, křičíme po sobě, brečíme, nakonec nás to obě mrzí, tak si řeknem, jak se máme rády, a je to dobrý. A za pár tejdnů znova. :D Ale mám je oba moc ráda a umim si představit, že bych kvůli nim dokázala zajít hodně daleko.
|
|
|
|
Zpravidla mezi vztahy rodičů a dětí platí to , co platí obecně. Pokud dítě vyrůstá ve fungující rodině s milujícími rodiči ,zpravidla jim tuto lásku později vrací.
Vztah mezi mnou a mými rodiči bych nazval jako zvláštní. Moje rodiče se rozvedli , když mi byly 3 roky. Později spolu komunikovali pouze , když se řešila výše alimentů. Několikrát se kvůli tomu potkali až u soudu. I když jejich manželství hodnotím jako jeden velký omyl z obou stran , oni si to tak nepřipouštějí. Oni jsou přesvědčeni o tom ,že za pád jejich vztahu mohl výhradně jejich partner. Díky tomu,že jsem vyrůstal s mojí matkou,která byla vychovávána svou matkou v tom ,že je to žena,kdo má dominovat a chlap je tím,kdo má poslouchat , dostával jsem se po psychické stránce do totálních sraček. Díky tomu jsem nebyl schopen si ani najít nějakou ženskou , natož s ní vytvořit nějaký vztah. To trvalo do cca mých 25 let , kdy jsem si sám řekl , že takto už to dále nejde. Od mámy jsem odešel , koupil jsem si garsonku a začal na sobě po stránce partnerských vztahů pracovat. Jezdil jsem po různých seminářích , četl hromady knih na téma partnerských vztahů. Po třech letech jsem slavil úspěch , kdy jsem si konečně našel nějakou ženskou , se kterou mám již 11 let šťastné manželství a dvě špičkové děti.
Takže můj dnešní vztah k rodičům. Nezavrhl jsem je. Ale , že bych je nějak miloval , to určitě ne. Oba rodiče mají ještě velkou tendenci radit...a to kolikrát dost agresivně. A když se mi snaží radit, jak se mám chovat ke své ženě...to vzhledem k jejich životním neúspěchům pokládám za absurdní až zhovadilé. Dost často jsem se na návštěvu u rodičů těšil , ale už po deseti minutách jsem toužil zmizet. Takže asi tak..
|
|
|
|
Hodně kamarádský
|
|
|
|
Mezi matkou Ok. Mezi otcem strašný.
|
|
|
|
Tekíla: ne, ten film jsem cíleně vynechal. Zařadil jem ho do kategorie "potenciálně nebezpečný pro můj solar plexus." Předpokládám, že asi dost psycho, ne? Jinými slovy asi ne všechno musí vyjít na světlo... Mám si ho pustit? V archivu ho mám.
|
|
|
|
kaiten - no... ano, ale viděl jsi Naprosté cizince?
|
|
|
|
tekíla: v naprosté většině případů by bylo fajn ukázat zpovědi těm, o kterých jsou - kolika nedorozuměním či jen rituálním tanečkům by se dalo předejít, a naopak kolik poztivního sdělit...
|
|
|
|
ti moji: To mi připomnělo, že pomalu (ale jistě) začínám mít pocit, že mám za ně jakousi zodpovědnost a hlídám je, kde se jenom dá. Myslím to dobře pro ně, ale nerada bych působila dojmem "zákazy a příkazy". Z táty jsem si minule dělala srandu, že dostane k Vánocům sledovací zařízení, který bude nosit v kapse, abych věděla, kde se zrovna nachází a neudělal někde žádnej průšvih. :-D
KrevZAkrev: Překvapivě ne, čekám je zhruba za 14 dní. :))
|
|
|
|
někdy si u některých zpovědí říkám, jak moc fajn by bylo je vzít a ukázat těm, o kterých jsou. tak, jak jsou napsaný, bez žádného dalšího komentáře. tohle je jedna z nich.
vztah k rodičům.... mám je ráda. hodně. ale chápe to asi jen tata, který si nebere osobně, když se mu ozvu odhadem jednou, dvakrát ročně. má to totiž stejně. žít bych s nima už/ještě nemohla. ale jednou za čas se vidět, to jo, to je fajn.
|
|
|
|
Já vím proč píšeš tuhle zpověď, máš krámy tak jsi přecitlivělá.
|
|
|
|
Otec je mrtvej už 10 let, ale naposledy jsme se "viděli", když mi byly asi 2 roky. S otčímem se nestýkám už asi 12 let. A s matkou se nestýkám asi 3 roky. Nějak nemám potřebu ty lidi vidět a oni evidentně díky bohu taky.
|
|
|
|
Od zaslepené lásky a úcty to přešlo k tomu, že je mám ráda i přes chyby, které v dobrém úmyslu dělají a přes šílené životní postoje, ke kterým ve stáří začali inklinovat.
Nehádám se s nimi, nemá to smysl, jen když jde o věci kolem zdraví, snažím se ty největší šílenosti sabotovat tak, aby si své zdraví zbytečně nepoškodili a zároveň o mojí sabotáži nevěděli. (namátkou třeba užívání MMS)
|
|
|
|
Celkem to šlo, byly dobré i horší chvíle, ale měli jsme se rádi. S tátou jsme spolu hodně bojovali - dvě paličaté hlavy, ale vždy jsme se usmířili a moc jsem ho obdivoval
|
|
|
|
Slečna ze záhrobí: Jako já určitě nechtěj být. :-) Ale pokud jde o ten vztah k rodičům, věřím že i u tebe se to posune tam kam by sis přála.
|
|
|
|
Hádalka: To je opravdu moc hezký, pěkně se to čte. Jsem ráda, že spolu máte takhle pozitivní vztah a třeba to popovídání si o všem... s tímhle mám se svýma rodičema problém. Chtěla bych bejt jako ty. :)
Aninka Putinka: V tomhle si tě vezmu za vzor. :)
|
|
|
|
Mám to asi podobně, já jim to ale vše upřímně čas od času říkám. I to dobré i to špatné.
|
|
|
|
S mojí mamkou mám hrozně hezký vztah, mám jí strašně ráda. Můžeme si spolu popovídat o čemkoliv, vím že mi vždycky pomůže a podpoří mě, doteď se k ní ráda přitulím a pomazlíme se. Je mojí maminkou i kamarádkou, a taky velkým vzorem. S tátou mám taky hezký vztah a i jeho mám velmi ráda, jen se bohužel vídáme málo, naši spolu nežijí a táta žije v zahraničí. Každopádně jsem moc ráda že mám takové rodiče jaké mám a za nic na světě bych je nevyměnila.
|
|
|
|
25 
24 
23 
