REGISTRACE TABLO STATISTIKA SOUTĚŽE POMOZTE REKLAMA KONTAKT

Zpověď č.467123, vloženo 30.07.2010 09:27:55
začátek konce
mam schizofrenii uznavam ze ji mam mam ty nejhorsi priznaky psychiatrovi jsem nerekla nic a stejne to poznal davali mi ale malou davku kdybych jim rekla vse daji mi vyssi brala jsem to jen asi mesic pravdepodobne budu mit nezadouci ucinky na cely zivot je to mnohem horsi nez samotna nemoc a pokud to tak bude dál nebudu vetšina z lidí co to berou, píše se že u starsich lidi pokud jsem to dobre pochopila se muze pri podavani tech leku vyvinout dedicna parkinsnova nemoc co se dedi clovek se v zaveru uz nemuze vubec hybat a je tuhy jako mrtvola dokonce se stane i dementnim, pise se na overenych strankach psanych psychiatry samozrejme kazdemu cloveku ujde slovo vetsinou a jsou znami pripady parkinsna v mladem veku vzacne pokud to nevymizi do nekolika mesicu nebo nekolika let bude to dedicna parkinsnova nemoc, schizofrenie se dedi malo, parkinsnova nemoc nevim, vetsina schizofreniku je ze spatnych rodin, ja nejsem spatna, ma rodina mi nemoc zpusobila a spoluzaci ve skole ji jen dostali do toho nejhorsiho stadia a svadeli me chovani za mojí vinu, stejně tak učitelé a dokonce i učitelé kteř učí aplikovannou psychologii svym nevhodným chovanim nechci psat detaily aby nikdo nic nepoznal vsichni mi rikali bude lip pockej tyden uvidis ze se to zlepsi rekl mi to psychiatr pak to byli měsíce, a zjistila jsem ze to muzou byt i roky, jsem castecne ochrnuta ne uple jeste se o sebe postaram ale ted to uz vypada ze to uz nezvladnu kdykoliv ve dne nebo v noci mam krece v celem tele rano kvuli tomu nemuzu stat z postele mam krece i v koupelne driv jsem jen nemela cit v rukach ale ani to me neomezovalo kdyz jsem se napriklad holila moc pomalu takze vstavam rano mnohem driv nez vsichni ostatni kdyz nemam cas mam po tele jizvy po holeni na cely zivot mam krece kdyz se vice pohnu nebo trochu vytocim nohu kdyz se snazim trepe se mi cele telo a ztracim rovnovahu leky jsem si vysadila pomalu tyhle ucinky nenastaly po nahlem vysazeni ted nevim co mam delat jestli jit za psychiatrem a rict vse a riskovat vysoke davky nebo jit k neurologovi aby mi lecil telo pokud to jde hodne mi pomaha kdyz si uvedomim ze to s nevirou ve vše přeháním, jednou jsem si takhle řekla nebuď tak moc paranoidni, ano všechno se muže stat a taky to nejhorší nejneočekávanější se mi v zivote stalo a neni to tak caste u vetšiny lidí i kdyz vim ze u me je, pak jsem se chovala a myslela jako všichni normální lidé do te doby nez se objevily ty nezadouci učinky to jen svedši o tom, že leky nezabírali, nežádoucí účinky vysoké, beru i invegu, ale i ta to dělá brala jsem akineton proti nezadoucim ucinkum nepomohlo i tak se nezadouci ucinky horsili cetla jsem ze ani schizorenii nemusi pomoct vubec zadny lek, nez jsem doktorum uverila a vzala si lek mela jsem pocit nebezpeci nejhorsiho konce kdyz si vemu a to jsem jeste o tom leku nic nevedela uverim jim ze me vyleci neco cemu jsem ani sama neverila a hle zase jsem mela pravdu vypada to ze mi nikdo nechce dat invalidni duchod na nemoc duševni opravdu moc mi ničí výkony v práci, a nemuzu cekat az ochrnu uplne a budu dementni a nikdo mi neda invalidni duchod a ani nebudu mit opatrovnika, nevim co se mnou rodina udela co komu nakeca nemam kde bydelt rodina mi stav jen zhorsuje nikdo mi nechce pomoct jedina pomoc je nabidnout mi bydleni a to nikdo nikdy neudela protoze me nikdy nikdo nebude chtit kdyz na me vidi ze neni neco v poradku, vsechny to odradi, nikoho ve zkutecnosti nezajima jen vzhled uz ani ten nemam ty leky mi zpusobovali pocit hladu, ne chuti, jsem tlusta ted a nikdy jsem nebyla snazim se jist tak jak se ma a presto mam hlad kazdou vterinu ono to pry ty leky pusobi na urcitou cast odkud poznavame ze mame hlad, i kdyz jsem se predtim prejedla mela jsem porad hlad jako bych nikdy nejadla jako bych nejedla roky jsem ted momentalne v takove situaci, ktere nepomuze cas, ze ktere me nikdo nikdy nevytahne protoze si mysli ze je to tezke a pritom je to tak jednoduche pokud se ke mne bude nekdo chovat normalne nebo hezky nebudu paranoidni ale to mi nikdo nikdy neuveri vsichni me jen podcenuji a přesto všchno se vic nez dusevni nemoci bojim telesne nemoci a bolesti telesne nez dusevni a přesto že jem paranoidni sem se hodnekrat svym myšlenim přiblížila pravde vetsinou se to tak potvrdilo a nekdy nemuzu rozlisit chorobu od spravneho usudku ale kdyz jsem ve vhodnem běžne špatném prostření nemám ani jeden příznak schizorenie a tak nevim vubec jestli je to schizorenie nebo normální reakce, lekáři říkají že je to to první já už nevím nevím co mám udělat, něco mi říká že staší i jeden krok a všechno bude pryč mám ten pocit ale nevím co mám udělat nemůžu na to přijít možná zamaskovat nasledky rodiny a pak uz je nebudu muset maskovat, jenze to se tezko maskuje nevím co mám udělat, lékaři jen dávají léky a milosrdné lži posudkoví lékaři na invalidní důchod vyhání lidi ze dveří a vůbec je nic nezajímá nechci se zabit protoze se jeste porad bojim smrti a jednou uz jsem se ji nebala ale ted se ji zase bojim bojim se jen telesne bolesti, a tu mam se smrti spojenou i kdyz je smrt rychla a přesto nechci překročovat tuhle hranici dokud se neujistim ze neexistuje východ nebo čas kdy se východ otevře a kde, prostě být ve správnou chvílí na správném místě nikdy neni pozde a ja porad verim tomu ze kdyz neco udelam vsechno se zmeni ale nevim co nemam praci mam jen praxi neplacenou v ramci skoly nikdo mi penize nedava a davky uz za mesic nebudu mít nebudu žádné snáším rodinu protože nemám kde vbydlet ani na azylový byt nemám a je mi 19 let možná sem se měla dostat do dětského domova ale to už nestihnu nekolik let upozornuji na to ze moje rodina neni normalni a nikdo mi nepomohl nikdo mozna jsem tenkrat mela zavolat na linku bezpeci ale pak mi dali rodiče klid a ja uverila tomu ze jsem samostatna,jednou me napadlo ze tam zavolam ale mela jsem strach ze to nekdo uslysi, ze to bude jeste horsi ze se to rodiče dozví a nebudu už moct ani tam bydlet a paní po telefonu mi nenabídne byt v tu nejhorší chvíli jsem nemela k dispozici ani internet, ani mobil, jen pevnou linku v domě kde pořád někdo byl, strach z následků byl vetší než s té současnosti. teď už je pozdě musím najít jinou cestu s postupem času možností ubývá a já se bojím že už nebude žádná kdyz se nekdo zhroutim odvezou me na psychinu no ted uz ani tam ne rodice ji uz nechteji platit, stejne mi ve zkutecnosti nedali v zivote ani zivotne dulezite veci, zanedbávali me a vždycky to nečím zakryli a o moje mladsi sestra se staraji uplne jinak snesitelneji kdyz mi neni dobre urazi me a jsou mladsi, rikaji ze jsem blazen, at se vrátím na psychinu, oni nikdy nevideli jak se ke mne rodice chovaji protoze oni to skryvaji i pred nimi rikam jim to neveri a tim vic si mysli ze jsem blazen uz mi na nich nezalezi je to jen zrata casu a ja zadny nemam ve styku se zbívající rodinu vše skrývají a já působím jako ta chyba nebo chyba ve mě. ano několik posledních let jsem na ně byla agresivní ale vzhledem k tomu co si pamatuju a co se jeste nekdy stane i ted nejdriv brecim ale pak se naseru a je mi lip mohla jsem uz tolikrat zabit, ale nechci riskovat vezeni nebo vezeni s psychinou dohromady a stat se jeste menecenejsim pokusnym kralikem pro lekare ztratit dalsi moznost prace a byt tam s nekym podobnym jako moje rodiče a aby me všichni pokladali za to same nikoho nezajima že zabijiš sfini, jako by byli všichni naočkováním křesťanstvím, a kdyz uz se neco zjisti je to vsude v novinach a možnost zachrany nová vymyšlena není a nikoho to nezajímá ano chapu je malo takovych lidi ale mozna jich je vic a nikdo se to nedovi v budoucnu vzhledem k zhoreseni necekanych kriminalnich pripadu se paranoidni nemoc stane součástí každého z nás. nikdy jsem nemela , ani vidiny, ani slyšiny tak vcem jsem nebezpecna ja nekdy si rikam tak bud teda nebezpecna vyjde to nastejno ale nejsem ten typ cloveka nema ted nikoho krom rodiny kdo by mi jen neco rekl a tak se ptám víc i když mám pocit, že to nemá cenu, a jedno procento mi říká že to cenu má. jsem z toho uplne znechucena nerada o tom pisu citim se jako nesamostatna a to jen zvysuje mou agresi k nim, protože je to kvůli nim, zase me napadla myšlenka na to že je zabiju, stejně už to asi vyjde na stejno.  ALEXXA 19  VYMAZAT

Zaslaná rozhřešení

Chceš dnes udělat dobrý skutek ? Pomoz výše uvedenému hříšníkovi tím, že mu dáš nějaké rozhřešení! Můžeš mu ho poslat na e-mailovou adresu, kterou uvedl u zpovědi, nebo napsat veřejně vyplněním formuláře na konci této stránky. A jestliže nechceš, aby pod tvou přezdívkou mohl vystupovat ještě někdo jiný, zaregistruj si ji ZDE !   30.07.2010 12:18:29 jak vidím nikdo neví všechno a stejně tomu věří většině lidí stačí několik málo i neověřených informací které jsou pro ně kvalitní.  alexxa 30.07.2010 12:14:00 máte někdo zdravý zkušenosti s duchy? nebo se ptám špatně? kdo je zdravý a kdo nemocný? můžeme zaměnit zdravého člověka s nemocným nebo akutně nemocným? co je v tom případě nemoc a co není když se nic neví.  ALEXXA 30.07.2010 11:58:15 Rodina ani spolužáci schizofrenii nevyvolají, rozštěp mozku člověk od narození buď má nebo nemá a dědičné to je. Kromě toho podle toho co píšeš to na žádnou schízu nevidím, spíš nějakou neurologickou chorobu (kromě toho že jsi ještě parádní hysterka).  rajska 35  30.07.2010 11:57:35 babička mě před doktory nepřímo varovala, kdyby jen věděla ten zbytek, ale umřela a už tu není, ona neměla žádnou duševní poruchu, ona byla moje rodina, ještě dnes se pokusím zjistit co věda nechce zkoumat, nebojím tak dlouho mě strašili halucinacemi a nikdy jsem je nemela, pokusim se s ni navazat kontakt a jestli se to povede bude to ma první halucinace, což v tom případě ani nemusí být nemmoc, já tomu neveřím, dívám se na to vědecky, takže si to nevsugeruju, a jestli se mi to podaří tak to nikdy nevyslovím a poprosím babičku o to, aby navstivila kliniku psychiatrie kde jsem byla rano, popisu ji cloveka psychiatra a poprosim ji o to aby ho desila kazdym vecerem tak dlouho dokud se neznici leky ktery si bude sam podavat, jenze to se splni na jedno procento, a kolem me jich je hodne mozna se mi to podari, zakon mi neumoznuje pro ne jiny trest nez tento, ja uz se niceho nebojim uz i te smrti se prestavam bat protoze me dlouho osahava  ALEXXA 30.07.2010 11:43:30 V životě je vhodnější, když se naučíme vyjádřit své myšlenky nebo pocity stručně. Jinak se dostáváme do situace, že budeme pro druhé otravní, nudní, nezajímaví.... To ber jen jako radu...  JedenChlap 30.07.2010 11:31:56 Nedokázala jsem to přečíst úplně celé, ale doporučuju Ti nic nezamlčovat. Dokotoři se snaží ti pomoci, ne zničit. Potřebuješ dávku úměrnou stavu. Když toho bereš málo, nepomůže to. Doktorovi řekni všechno podle pravdy. Babička měla psychické problémy taky. Čím víc nechtěla brát léky, tím horší to bylo. Přišly stihomamy, čučení do zdi, debaty s omítkou (nebo s někým v její hlavě).... Mamka si s ní užila svoje. Pak ji k lékům dokopali a zlepšilo se to.  EEwww 19  30.07.2010 10:32:42 dokonce ani tu schizofrenii neměl nikdo ani prababička ani pradedeček nikdo v rodině nic nemá a neměl a já mám všechno co nemá skoro nikdo, to je vážně na hlavu, tělo je pořád horší a horší a nic proti tomu nemůžu udělat, už ta shizofrenie se dá přežít víc, a když jsem v normálním prostředí vůbec ji nemám ale tělo neovlivním prostředím a lékaři nechtějí tělo léčit, když neberu ty léky, věří že je to s léku, zastaví se to a pomalu to bude ustupovat, ale mě se nic nazastavuje a pomalu se to zhoršuje pořád mi někdo říká počkej týden, pak měsíc co to bude potom a jestli se budu moci vůbec zeptat a pochopit to.  ALEXXA 30.07.2010 10:16:49 nikdo v rodině parkinsna nemá ani ve stáří ani babička ani prababička. a navíc parkinsonsky syndrom z léků má blízko k parkinsnově nemoci a lečí se stejnymi leky akineton je i na parkinsnovu chorobu, lěkaři říkají že když se neberou léky neléčí se těmito léky protože je to zbytečné mělo by to odeznít ale mě se stav pořád zhoršuje beru ted uz léky na parkinsnovu chorobu, kterou podle nich nemám na mé extrapyramidové syndromy( parkinsonský syndrom) a každý mesíc mám další obtíže s pohybem, není to tedy léky a léky to začalo a pokračuje i bez léků i když to tak beru akineton a toříkají sami by zhoršovat stav neměl takže mám parkinsna od praprababičky? když se vzhledem podobám jenom rodičům? a proč se celý život dostávám k jednomu procentu populace, pokaždé když něco mám tak to nemá skoro nikdo, to se mi nezdá, a jen zvyšje mé paranoidní chování, není přece možné abych byla pořád a neustále něco co není běžné nebo vzácné, kdby jenom něco tak to pochopím, ale když je tak všechno, tak se mi to nezdá a vidím v tom nějakou zádadní chybu někde, ale už nevím kde.  ALEXXA 30.07.2010 10:10:42 no je velká naděje že se stáří bez léků stejně nedožiješ...  poi 30.07.2010 09:38:38 Pokud bereš poddávkované množství léku, nepomůže Ti ani omylem, takže to celé podstupuješ zbytečně, jestli to nehodláš brát v dávkách úměrných Tvému stavu. Parkinsona v dědičné formě vyvolávají léky? Ne tak docela, to bys k tomu musela mít predispozice a tím pádem je Tvé děti podědí, ať se u Tebe příznaky projeví nebo ne. Léky mohou odkrýt jen to, co Ti bylo dáno do vínku, pokud to byl Parkinson, je toto možné.  OutsideLife   30.07.2010 09:31:34 Nečetla jsem to celý, to se fakt nedá.. Každopádně nepodceňuj doktory.. Ti ti můžou pomoct.. Takže si tam zajdi a nech si napsat množství léků, které odpovídá tvému zdravotnímu stavu.  puuuuf 18

Přidání rozhřešení
TVÁ PŘEZDÍVKA: OPIŠ BEZPEČNOSTNÍ KOD: TEXT ROZHŘEŠENÍ: PŘILOŽ SMAILÍKA: jupííí tak bacha držím palec to je fuk tumáááš ach jo no nééé ?! safra mmmuc (žádný )

Copyright 2003 www.zpovednice.cz + www.spovednica.sk

Kvalitné parfémy za šialene nízke ceny. Doprava ZDARMA, 4% peňazí naspäť a sladký bonus navyše. Parfémy od Parfumy.eu

REKLAMA